Regulace hazardu, velká domů a cenzura internetu

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš, bývalý předseda a nyní vedoucí mediálního odboru Pirátů komentuje další návrh na regulaci hazardu, již třetí v pořadí.

V květnu tohoto roku připravilo Ministerstvo financí návrh nového zákona o hazardních hrách. Nyní po připomínkových řízeních míří jako vládní návrh do Poslanecké sněmovny. Návrh zákona je především záminkou ke kontrole nad svobodou internetu.

Vhledem k rozložení sil ve Sněmovně a v souvislosti s tím, že je překládán vládou, lze očekávat, že se nám nepodaří zasáhnout podobně jako tomu bylo v předcházejících případech. Jedná se již o třetí boj na témže poli. Bojím se však, že nebude zdaleka poslední.

Proti oběma podobným pokusům Piráti protestovali i v minulosti. V červnu 2011 navrhoval zavedení cenzury internetu přílepkem k loterijnímu zákonu poslanec Jan Farský. V říjnu 2011 na něj navázali poslanci Věcí veřejných. Po protestech veřejnosti od svých plánů ustoupili.

Elektronickou petici Internet bez cenzury, kterou iniciovala a provozovala Česká pirátská strana, podepsalo tehdy přes 17 400 obyvatel. Jan Farský následně dokonce zcela změnil názor a Andreje Babiše kvůli cenzurním paragrafům v zákoně o hazardních hrách interpeloval.

Co je na stole dnes? Návrh zákona o hazardních hrách představuje komplexní revizi celého právního rámce regulace oblasti hazardních her, jejímž deklarovaným hlavním cílem je zajištění vysoké ochrany spotřebitelů, a to především s ohledem na technologický vývoj, zejména rostoucí využívání internetu.‬

Spolu s ním se předkládá návrh zákona o dani z hazardních her obsahuje návrh zákona o dani z hazardních her. S návrhem zákona o hazardních hrách a dalšími změnami má tvořit novou komplexní právní úpravu trhu s hazardními hrami.‬

Jedná se o trojici návrhů, které řeší „nešvar“ hazardu ve všech rovinách (fyzická kasina, daně, internet a další). Návrhy ovšem obsahují řadu aspektů, které dle našeho názoru ve skutečnosti nahrávají velkým hráčům byznysu. Jim prospěje požadavek na ukládání a streamování v reálném čase provozu v kasinu, neboť vychází v nákladu na hardware a technologii přibližně na padesát tisíc korun denně, a jim také prospěje zavedení progresivně odstupňovaných poplatků za licence, které se ovšem v případě zastaví na určité hranici a dál již neroste.

Pomineme-li tedy samo nastavení regulace, nahrávající velkému byznysu, vidíme problém opět v bezprecedentním útoku na svobodu internetu, soukromí občanů a v neposlední řadě také hrubý zásah do svobody podnikání malých i velkých poskytovatelů internetového připojení. Součástí návrhu zákona totiž je i uzákonění cenzury internetu v ČR. Na ministerstvu financí má vznikat seznam zakázaných webových stránek a poskytovatelé internetového připojení mají bránit svým zákazníkům v tom, aby se na tyto stránky dostali.

Ptáte se proč na Ministerstvu financí? My také. V souvislosti se zákonem je zde i velmi sporný výklad toho, kdo vlastně o obsahu, který je z pohledu zákona „nevhodný“, anebo dokonce „ilegální“ rozhoduje.

Zkušenosti z jiných evropských zemí ukazují, že cenzurní zákony mají tendenci bobtnat. Foto: Archiv DR

Ministerstvo si chce dle paragrafů 82 a 84 návrhu zákona usurpovat vytvoření závazného černého seznamu nepovolených webových stránek — stránek, které jsou v zemích, kde jsou provozovány, zcela legální a firmy, které je provozují, rozhodně nepřekračují žádné zákony.

Zkušenosti z jiných evropských zemí nám navíc ukazují, že cenzurní zákony mají tendenci bobtnat. Cenzura je zavedena pod záminkou blokování dětské pornografie, nebo nacistických webů a postupně se posunuje do dalších oblastí, například sdílení dat a postupně pak padají i požadavky na cenzurování článků ze zpravodajských webů.

Prosíme tímto občany nejen na internetu, aby se obrátili na své poslance a před projednáváním zákona apelovali na jejich zdravý rozum. Pokud chceme s jevem patologického hráčství, které je skloňováno dnes a denně skutečně bojovat, cesta rozhodně nemůže vést přes cenzuru internetu a přes posilování moci Ministerstva financí.

    Diskuse
    October 6, 2015 v 13.08
    Nedělá, co dělat má
    Neobešlo by se náhodou Ministerstvo financí zcela bez cenzury Internetu, kdyby za prvé využívalo svých stávajících pravomocí a za druhé plnilo své povinnosti?

    Problém s internetovým kasinem přece není v tom, že se můžu podívat na webu na nějaké stránky, na kterých vidím třeba točící se ruletu a mám možnost si vsadit. Problémy nastávají ve chvíli, kdy za to, že jsem si na webu vsadil, pošlu někam peníze, a pak mám aspoň teoretickou možnost, že mi odtamtud přijde výhra. K řádnému zdanění (a vůbec regulaci) hazardu tak stačí sledovat a danit, případně omezovat, finanční toky.

    Vsadím se, že Ministerstvu financí na takovém postupu nejvíc vadí, že by se nápadně podobal Tobinově dani a příliš zjeivně by odhaloval podobnost mezi internetovým kasinem a globálním finančním kasinem. Tato má sázka na Internetu je přitom nejen naprosto legální, ale také naprosto neškodná, dokud nezahrnuje žándou finanční transakci mezi mnou a Ivanem Bartošem, redakcí Deníku Referendum ani kýmkoliv jiným.