Pirátská strana po všech peripetiích stále balancuje na hraně. Ačkoli jí průzkumy přisuzují kolem deseti procent voličské přízně, a aspiruje tak na třetí nejsilnější politickou stranu, její vyhlídky jsou komplikované. Ohrožujícím faktorem není jen účast v nejasociálnější vládě od dob Petra Nečase, ale také vnitrostranické rozpory a boj o ovládnutí strany.

Poslední dubnový víkend proběhl v Liberci pirátský sněm, takzvané Celostátní forum. Po třech letech už nejen v online, ale jako fyzické setkání. Strana registruje aktuálně necelých dvanáct set členů, osobně se jich sněmu zúčastnilo přes čtyři sta, což odpovídá úrovni předcovidových sněmů. Setkání to bylo nevolební, měly se měnit „jen“ stanovy. Jenže ouha…

Nejprve se ale vraťme v čase. V lednu 2022, po vstupu do vlády a zvolení nového předsednictva strany, se staly logickou prioritou blížící se komunální a senátní volby. Vnitrostranické zápolení ustoupilo dočasně do pozadí. Výsledky komunálních voleb nebyly pro Piráty celkově špatné, vizuálně udrželi pozice. Zároveň na některých místech propadli, nejvíce na Ostravsku, Ústecku a Znojemsku. Neuspěli ani v senátních volbách, kde je drtil souboj dvou hlavních hegemonů — SPOLU a ANO.

Kdo ovládne stranu?