↗

Ze třetí pozice na kandidátce bude ve volbách do Evropského parlamentu za Piráty kandidovat politička a aktivistka Zuzana Klusová, která zvítězila nad dosavadním europoslancem Mikulášem Peksou. Foto FB Česká pirátská strana

Politika je mimo jiné zajímavá tím, že se v ní poměrně často dějí věci nečekané. Něco takového se o víkendu odehrálo v pirátských primárkách do europarlamentu, když v nich zvítězili současní europoslanci. Poraženo bylo přehnaně provládní křídlo, reprezentované Mikulášem Ferjenčíkem. Pokusme se odhadnout, co může znamenat tento výsledek pro stranu i pro českou politiku.

Atmosféra před sobotním hlasováním byla napjatá. Už čistě kvůli tomu, že se výsledek volby neodhadoval snadno. Na jaře vstoupila do hry kandidatura bývalého poslance Mikuláše Ferjenčíka, který se do vnitrostranické kampaně pustil s vervou a za silné a neskrývané podpory populárního ministra zahraničí Jana Lipavského. Záhy získal i pozornost médií, když zavětřila politický konflikt. O pirátské primárky začal být zájem.

Na vítěze byl sice s velkou pravděpodobností tipován Marcel Kolaja, jako nejvíce konsensuální kandidát — člověk s jasným ukotvením v pirátských core tématech jako ochrana soukromí, open source a svobodný internet. Ale jisté nebylo nic. Už třeba proto, že Kolaja stál při prvním pokusu o změnu stranických stanov v jistých formulacích proti verzím preferovaným Jakubem Michálkem.

Největší otazník však visel nad Markétou Gregorovou, jejíž místy rozpustilé projevy iritovaly nejen boomerskou scénu, ale i část Pirátské strany. Europoslakyně ovšem současně dokázala nejlépe čelit přetrvávajícímu narativu, který se snaží stále Piráty líčit jako nedospělé děti, kteří stále politice nerozumí a měli by se jí učit od obstarožních politických bafuňářů. Že tento styl používá politická konkurence, je očekávatelné. Že je i v rejstříku některých novinářů, vypovídá více o jejich osobnostních nastaveních, politických preferencích či dalších vazbách.