Autor článku kritizuje, že česká strana Pirátů opouští své ideové pozice; ale sám nijak nevysvětluje, v čem by tyto základní nosné ideje měly vlastně spočívat.

Jak autor sám uvádí, v kořenech - mezinárodního - pirátského hnutí stála revolta proti určitým restrikcím v internetu; to je ovšem velice úzká základna pro trvalejší existenci příslušného politického subjektu; proto se také naprostá většina svého času vzniklých pirátských stran zase rozpadla. Čeští Piráti měli to štěstí že se zrodili ve chvíli kdy ve společnosti - jak autor také konstatuje - existovala vysoká míra frustrace ze standardních politických stran, a existoval tedy hlad, společenská poptávka po politicky protestní straně.

Ovšem; ani z čirého protestu nelze vyžít natrvalo. Jestliže tedy současná česká pirátská strana postupně ustupuje ze scény, pak je to jenom naprosto logický a přirozený důsledek té skutečnosti, že sama prakticky nemá žádný vlastní ideový fundament. A jestli si takový nedokáže v blízké době vytvořit, je docela dobře možné že ji stihne osud její západoevropských pirátských sester - totiž rozpad a upadnutí v zapomnění.

Českou pirátskou stranu, její vyhlídky a snažení bychom měli nahlížet prizmatem aktuální politické situace.

ODS má, zvláště nyní, jen omezený potenciál získat více voličů, spíše se dá čekat jejich úbytek. Důvod spočívá jednak v nepoučitelnosti této strany, jež opět sklouzává k opatřením, jdoucím na úkor většiny obyvatel, ne však nejbohatších, jednak ve skutečnosti, že země se nachází v objektivně nesnadné situaci.

ANO může z týchž, uvedených důvodů profitovat, ale nezdá se, že by jeho podpora byla přijatelným východiskem pro mladší a vzdělanější elektorát. (Vedle nechuti k populismu opoziční praxe a k samotnému Babišovi existují značné pochyby také o prozápadní orientaci hnutí).

Totéž platí v současné době rovněž o ČSSD. Stranu stále limitují nízké volební preference, nedostatečně jasná orientace, nevzrušující angažmá a nedostatek publicity.

Třetí nejsilnější strana, Piráti, se tak nachází v situaci třetího, který se (po volbách) může smát. Neúspěch pirátského projektu na Západě většinou váže na dobré nebo solidní výsledky Zelených. U nás je však situace přesně opačná. Špatná konkurenceschopnost českých Zelených netkví jen v jejich minulém zbezvýznamnění, ale také v jejich ideologické zatvrzelosti. Velká většina lidí, včetně těch, jimž leží příroda na srdci (např. i mě), má k ideálu strany (příp. ideálu, který si se stranou spojují) spíše negativní vztah.

Za naznačených okolností je snaha Pirátů o středovou, výstředností zbavenou politickou image pochopitelná. Zároveň však v některých případech příliš opatrnická a voliče podceňující. Schopnost osvojovat si opomíjené hodnoty, odvážně reagovat a pozitivně překvapit nesmí ustoupit vyčkávací taktice a důvěře přednostně v marketing.

Etablování relativně slušné středové strany je ovšem podstatnou skutečností, jež zaslouží - i z jejího nitra - uznání a respekt. Zároveň však ne strnulost, divné vzdávání díků za to, že něco podobného okolnosti jednou umožnily, nýbrž závazek být alternativou pro nepředpojaté, neusedlé a nedogmatické (duševně) mladší Čechy, s potřebou trochy idealismu v životě a otevřenosti, uvolněnosti a tolerance namísto pravicových instinktů a stereotypů.

Pane Horáku, stále se vše točí kolem toho zásadního bodu, totiž že (čeští) Piráti nemají vlastní ideovou základnu.

A pokud tato chybí, je pak asi dost marným voláním vybízet je k odvaze "osvojovat si opomíjené hodnoty", nebo vůbec vystupovat rozhodněji a razantněji. Kde chybí pevná ideová orientace, tam je možno nějak rozhodně a cílevědomě vystupovat vlastně už jenom v čirém boji o moc; a právě toto bychom si od stále ještě relativně svěží strany Prátů dozajista nepřáli.

Piráti těží především z toho, že ve společnosti existuje poptávka po umírněně levicové, moderní liberální straně; ale jestliže toto je jediným důvodem existence Pirátů, je otázka jestli mohou po volbách být skutečně "smějícím se třetím", nebo naopak někým kdo upadne do zapomnění.

ODS má tu výhodu že je ideově víceméně pevně orientovaná; a i když se její některá současná vládní opatření mohou zdát asociální, to ještě zdaleka neznamená že by se tím měl nějak citelně oslabit její tradiční elektorát. (Ve společnosti ostatně - to se nedá nic dělat - existuje vysoké procento asociální smýšlejících osob, a tedy i voličů.)

Babišovo ANO sice také nemá žádný ideový program v pravém slova smyslu; nicméně tento program byl úspěšně substituován záměrně neideologickým heslem "Makáme!", které pro mnoho voličů zřejmě stále ještě zachovává svou přesvědčivost. A navíc je stále nezanedbatelným faktorem - byť mezitím poněkud pobledlé - charisma vůdčí osoby tohoto hnutí.