Velkou většinou zamítli poslanci Evropského parlamentu Obchodní dohodu proti padělatelství (ACTA), která podnítila na počátku jara desítky protestů. Učinili tak na své na středeční schůzi. Proti přijetí dohody hlasovalo 478 poslanců. 39 jej podpořilo a 165 se hlasování zdrželo. Přijetí mezinárodní dohody příslušné váhy si dle evropského práva žádá jak národní, tak i celounijní ratifikaci. Výsledek středečního hlasování proto zajišťuje, že ACTA nebude v současné podobě platit v žádném státě EU.

„ACTA je mrtvá. Žádný operační zákrok, žádná transplantace, žádná rehabilitace — nic už ji nemůže zachránit,“ řekl po hlasování v plénu britský labouristický poslanec David Martin, jenž patřil k nejaktivnějším odpůrcům dohody.

Zpravodajové zamítnutí ACTA očekávali, neboť dohodu nepodpořil ani jeden z pěti parlamentních výborů, které se dokumentem zabývaly. V zásadě proti se rovněž stavěli všechny významné frakce, s výjimkou pravicových lidovců.

Evropská strana lidová zkusila ve středu prosadit ještě svůj návrh na odklad hlasování do doby, něž se Evropský soudní dvůr v Lucemburku vysloví k otázce komisaře pro obchod Karla De Guchta. Ten chtěl nechat dvůr prověřit, zda je ACTA v souladu s legislativou EU. Zbytek poslanců však odklad odmítl a většina lidovců se nakonec hlasování zdržela.

Co je ACTA?

Dohodu ACTA podepsali zástupci většiny signatářských zemí - Spojených států, Kanady, Evropská unie, Japonska, Nového Zélandu, Austrálie, Singapuru, Jižní Koreje, Maroka, Mexika a Švýcarska - na setkání ministrů zemědělství a rybolovu  26. ledna v Tokiu.

Oficiálním cílem úmluvy bylo vytvořit celosvětově platnou soustavu pravidel, která posílí váhu práv k duševnímu vlastnictví a usnadní boj proti šíření nelegálních padělků a kopí všeho druhu. Její ratifikace měla probíhat v jednotlivých zemích během letošního roku. Následně měly být jednotlivé body úmluvy vtěleny do konkrétních národních zákonů.

Účinnosti měla dohoda nabýt poté, co ji ratifikuje alespoň šest zemí. Řada států nicméně ratifikaci na národní úrovni hned v zimě pozastavila. V únoru se tak stalo i v České republice.

Odborné kritiky ACTA vytýkaly především pokoutný způsob dojednání a její vágní znění. To podle znalců vytvořilo na jedné straně nejasnosti, které lze různě zneužít, a zároveň otevřelo prostor k přijetí mimořádně přísných zákonů nebo legislativy, vytvořené ve prospěch korporací držících patenty či ochranných autorských svazů.

Angažované kritiky dále upozorňovaly na hrozbu cenzury internetu, zásahů do soukromí a policejní šikany (zjm. prohledávání pamětí počítačů a datových nosičů), na nebezpečí vydírání nebo i faktické likvidace odvětví zabývajícího se výrobou generických léčiv.

S konkrétními argumenty odpůrců se lze seznámit zde a zde.

Další informace:

Spiegel On-line Intellectual Property Treaty Dies in European Parliament

AP E.U. Parliament Rejects ACTA Anti-Piracy Treaty

Al Džazíra EU parliament throws out anti-piracy pact