Počátkem srpna vstoupí v účinnost nařízení vlády o způsobu určení hodnoty obydlí, které dlužník není povinen vydat ke zpeněžení. Cílem podzákonného právního předpisu, jenž v pondělí schválil kabinet na návrh ministryně spravedlnosti Marie Benešové (nestr. za ANO), je vytvořit mechanismus pro ohodnocení domů a bytů, které nesmějí být během insolvence plněné splátkovým kalendářem společně se zpeněžením majetkové podstaty prodány. Odborníci na dluhovou problematiku varují, že nařízení umožní zpeněžit nejen luxusní obydlí dlužníků, ale i ta zcela průměrná. Lidé v insolvenci se tak mohou ocitnout bez střechy nad hlavou.

Novela insolvenčního zákona, která vstoupila v účinnost začátkem června, prolomila dosavadní dualitu způsobů oddlužení — buď zpeněžením majetkové podstaty, tedy bez postihnutí pravidelného příjmu, nebo splněním splátkového kalendáře, tedy bez postihnutí majetku. Nyní se pro maximální uspokojení pohledávek plnění splátkového kalendáře vždy spojuje se zpeněžením majetkové podstaty. Zákonodárci se nicméně rozhodli zájem věřitelů vyvážit prostřednictvím předmětného nařízení, tedy jistou ochranou dlužníkova obydlí.

„Často se zmiňovalo, že novela přinesla zmírnění podmínek pro osobní bankrot. Málo se však připomínalo, že současně některé podmínky zpřísnila. Právě ta povinná kombinace splátkového kalendáře a zpeněžení majetkové podstaty je nebezpečná. Člověk může přijít o byt, skončit na ulici a být nadále nucen splácet dluhy, přičemž mu na živobytí zbude jen minimální nezabavitelná částka,“ vysvětil Deníku Referendum spoluautor úspěšného projektu Mapa exekucí a zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl s tím, že pro osoby ve vlastnickém bydlení se oddlužení stane rizikovějším.