Spolu s návrhem na zvýšení životního a existenčního minima a revizí státní dávkové podpory v oblasti bydlení předložila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) koncem loňského roku do mezirezortního připomínkového řízení rovněž novelu zákona o zaměstnanosti. Ta — kromě jiného — výrazně zpřísňuje podmínky pro uchazeče o zaměstnaní, kteří neplní některé své povinnosti vůči úřadu práce. Pokud ji Parlament schválí, mohou být tito lidé vyřazeni z evidence až na devět měsíců a pozbýt základní podpory ze strany státu. S návrhem Maláčové nesouhlasí jak odborníci, tak ombudsmanka Anna Šabatová.

Ministerstvo potřebnost novely zdůvodňuje tím, že stávající právní úprava, jež umožňuje vyškrtnutí lidí hledajících práci z evidence úřadu práce až na dobu půl roku, je příliš benevolentní. „Časový úsek, po který nemůže být člověk zařazen do evidence, nemá v některých případech dostatečný sankční charakter, protože ho nemotivuje k zapojení se na trh práce,“ vysvětlil rezort v důvodové zprávě s tím, že lidé zhusta o zprostředkování zaměstnání vůbec nestojí „V praxi často usilují jen o zisk státem hrazeného zdravotního pojištění," dodal.