MPSV znovu navrhuje zvýšení životního minima. Mělo by vzrůst o 13 procent

Jan Gruber

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová znovu navrhla zvýšení životního a existenčního minima. Pokud vláda záměr schválí, životní minimum vzroste z nynějších 3 410 na 3 860 korun a existenční minimum z 2 200 na 2 490 korun.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v minulých dnech vložila do mezirezortního připomínkového řízení návrh nařízení vlády, jehož cílem je zvýšení částek životního a existenčního minima. Ty mají od letošního března vzrůst o 13,2 procenta. Pokud menšinový kabinet Andreje Babiše (ANO) záměr schválí, životní minimum se zvedne z nynějších 3 410 na 3 860 korun a existenční minimum z 2 200 na 2 490 korun.

„Navrhovaná valorizace povede k zachování reálné úrovně částek životního a existenčního minima a zajistí, aby příslušné instituty i nadále plnily svou funkci definovanou zákonem,“ uvedl rezort v důvodové zprávě s tím, že částky životního a existenčního minima byly za posledních třináct let upravovány jen jednou, a to v roce 2012, kdy obě vzrostly o devět procent, což odpovídalo nárůstu spotřebitelských cen v daném období.

Ministerstvo odhaduje, že přijetí předloženého nařízení si vyžádá zhruba čtyři sta třicet milionů korun, přičemž uvádí, že tyto prostředky je s to pokrýt ze stávajícího rozpočtu. Výše životního minima totiž ovlivňuje řadu dávek, například přídavky na děti nebo porodné. Na ně mají nárok jen ty rodiny, jejichž příjem nedosahuje ani 2,7 násobku životního minima. V případě čtyř členné rodiny jde zhruba o osmadvacet a půl tisíce korun.

O zvýšení životního a existenčního minima usilovala Maláčová již v minulém roce, tehdy navrhovala, aby obě částky vzrostly o jedenáct procent, Babišův kabinet však záměr odmítl, když podpořili jej pouze ministři nominovaní sociální demokracií. Růstu osm let nevalorizovaných částek bránila především vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO).

„Vláda jde cestou nikoli zvedáním životního a existenčního minima, ale naopak zvedáním minimální mzdy, protože to je motivační, aby to i nízkopříjmové skupiny o motivovalo pracovat,“ řekla před rokem. Dnes však obrátila a růstu životního a existenčního minima se již nebrání. Podmiňuje jej však revizí sociálních dávek, kterou vláda slíbila ve svém programovém prohlášení.

Tu v podobě návrhu zákona o přídavku na bydlení, rezort práce a sociálních věcí předložil na sklonku loňského roku k posouzení ostatním ministerstvům. Cílem dané úpravy je sloučení státní podpory bydlení do jediné dávky — přídavku na bydlení. Jeho přiznání má být podmíněno pracovní aktivitou žadatel nebo řádnou docházkou dětí do školy. Maláčová nadále počítá s tím, že nová dávka nebude vyplácena na ubytovny. Odborníci pokládají tento záměr za chybný a říkají, že revize dávek se neobejde bez fungujícího systému sociálního bydlení.