V bytové nouzi žije dvacet tisíc dětí, roste počet seniorů na ubytovnách

Platforma pro sociální bydlení představila první Zprávu o vyloučení z bydlení. V bytové nouzi u nás žije třiaosmdesát tisíc lidí, z toho téměř čtvrtinu tvoří děti. Řešení navrhovaná vládou platforma označuje za nedostačující.

(pd)

02.04.2019 17:30

2019_04_02_bydleni_tiskovka_2400_zewlakk_-3079

Na potřebě komplexního zákona, který zajistí dostupné bydlení pro všechny, se shodli jak zástupci Platformy pro sociální bydlení, tak přítomné poslankyně. Foto Petr Zewlakk Vrabec

V závažné bytové nouzi právě teď vyrůstá dvacet tisíc dětí, strmě stoupá i počet seniorů na ubytovnách. Vyplývá to z první Zprávy o vyloučení z bydlení, kterou Platforma pro sociální bydlení a organizace Lumos otevírají nový každoroční formát informování o stavu bytové nouze v českých městech. Data zároveň ukazují, že obce samy situaci nevyřeší. Platforma pro sociální bydlení varuje, že bez podpory komplexní legislativy tu může vyrůst nezanedbatelná část příští generace, která nepozná stabilní domov.

V závažné bytové nouzi se v roce 2018 podle zprávy nacházelo čtyřiapadesát tisíc domácností. Z třiaosmdesáti tisíc osob v bytové nouzi tvoří téměř čtvrtinu nezletilí. Většina žije na ubytovnách (17 900 domácností) nebo přímo bez střechy nad hlavou (16 600 domácností). Za poslední tři roky navíc na ubytovnách narostl o sedmdesát procent počet domácností se seniory.

„V průběhu půlročního sběru a analýzy dat se ukázalo, že města zpravidla nemají přehled o počtu rodin v bytové nouzi žijících na jejich území. Dvě třetiny dotázaných obcí uvedly, že o počtech takových rodin nevedou evidenci nebo zaslaly nerealistické odhady. Neplatí tedy, že místní samosprávy znají situaci nejlépe,” říká spoluautor zprávy a ředitel Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák.

„Data také ukazují, že dvě třetiny obcí s největší koncentrací bytové nouze rodin prakticky neposkytují sociální byty. A u zbylé třetiny se rodiny v bytové nouzi dostanou do pouhých patnácti procent sociálních bytů,” doplňuje analytik organizace Lumos a hlavní editor zprávy Jan Klusáček.

Polovina domácností, která je v České republice vyloučena z normálního bydlení, žije na území pouhých čtrnácti obcí s rozšířenou působností. Jedná se mimo jiné o Prahu (9 810 domácností), Ostravu (4 230), Brno (1 990), Olomouc (1 060) či Ústí nad Labem (1 080).

Zpráva zahrnuje i ekonomické výpočty, které potvrzují, že na absenci komplexního zákona doplácí i státní kasa. Stát by totiž ušetřil na provozování azylových domů či dětských domovů. Prvotní náklady by se tak začaly státu vracet už po pěti letech.

„Souhrnné úspory za prvních deset let by dosáhly šestnácti miliard korun, za dalších deset let až šedesát miliard korun,” upozorňuje Klusáček, který výpočty pro modelový zákon vypracoval ve spolupráci se Stanislavem Klazarem z Vysoké školy ekonomické.
Při výpočtech platforma pracovala s modelovým zákonem, který by garantoval existenci kontaktních míst pro bydlení, fondu sociálního bydlení a několik dalších opatření jako podporu při hrazení kaucí či sociální práci.

Opatření navrhovaná vládou nestačí, je třeba komplexní zákon
Platforma pro sociální bydlení označuje vládou navrhovaná opatření na řešení bytové nouze jako nedostatečná. V březnu představený program Výstavba zajistí pouze čtrnáct set nových sociálních bytů pro celou Českou republiku.

„Stavět je třeba, ale nestačí to. Dvacet tisíc dětí v bytové nouzi nemůže čekat na důstojné bydlení desítky let. Česká republika se neobejde bez zákona, který legislativně ukotví povinnosti obcí, jasně vymezí kompetence orgánů státní správy a zároveň zajistí stabilní financování široké škály nástrojů pro prevenci a řešení bytové nouze,” vysvětluje Lesák.

Kromě programu Výstavba vláda připravila patnáct dílčích opatření, které podle ní mají řešit sociální vyloučení i obchod s chudobou. Nachází se mezi nimi jasné nastavení hygienických standardů bytů, regulace pronájmů skrze živnostenské oprávnění, oddlužení osob v dluhových pastech či posílení sociální práce. Počítá se i s represivními opatřeními typu navázaní sociálních dávek na spolupráci se sociálními pracovníky nebo školní docházku, zavedení povinnosti mít trvalé bydliště v místě faktického pobytu či posílení vymahatelnosti ochrany nočního klidu.

S nutností vzniku zákona, který bude situaci lidí v bytové nouzi komplexně řešit, souhlasily i poslankyně přítomné na tiskové konferenci Platformy. „Vláda se zatím spoléhá na jakési Patnáctero. Přitom jde o vágní soubor opatření, která při bližším pohledu žádné trvalé řešení nenabízí. V konfrontaci s daty ze Zprávy o vyloučení z bydlení vidíme jako nezbytné, aby vznikl návrh zákona, který bude danou situaci komplexně řešit,” zdůrazňuje místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku Olga Richterová (Piráti).

„Zejména jde o legislativu, která obcím zajistí podporu sociální práce doprovázející bydlení. Bez toho se část lidí do běžného systému bohužel vrátit nedokáže. A druhá věc je kontaktní místo pro bydlení na obcích s rozšířenou působností. To by mělo zajistit poradenství všem, kteří mají potíže s končící nájemní smlouvou nebo sehnáním třeba bezbariérového bytu. Často jsou řešením pomoc s uhrazením kauce nebo její části či pouhá právní rada,“ upřesnila Richterová pro Deník Referendum.

Přijetí zákona jako dlouhodobého řešení by přivítala také radní města Ústí nad Labem a poslankyně Eva Fialová (ANO): „Zákon o dostupném bydlení by jistě situaci řešil z dlouhodobého hlediska, bez vlivů politického vedení v jednotlivých městech. Již by se nemusela opakovat zkušenost z minulosti, kdy se masivně rozprodával městský bytový fond," říká Fialová. Zákon by podle ní neměl řešit pouze sociální bydlení a pomoci lidem přímo a aktuálně ohroženým bytovou nouzí, ale pomoci všem, pro něž je vlastní bydlení nedostupné.

„Cenově dostupné a kvalitní bydlení musí garantovat stát a obce. Je třeba odstranit bariéry a zajistit kvalitní standard. Na zákoně o bydlení pracujeme již příliš dlouho. Je načase práci ukončit a předložit účinné řešení,“ souhlasí i Kateřina Valachová (ČSSD). Zákon o dostupném bydlení by podle ní měl určit, kdo dostupné a sociální bydlení poskytuje, a umožnit jak obnovu bytového fondu, tak podpořit bydlení nájemní a družstevní.

Prosadit zákon o sociálním bydlení slibovala už předchozí vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Ministerstvo práce a sociálních věcí vedené sociální demokracií však zákon, o jehož podobu se přelo s ministerstvem pro místní rozvoj vedeným hnutím ANO, připravilo pozdě. Kompromisní varianta zákona se vůbec nestihla projednat, a to hlavně kvůli obstrukcím ze strany pravice.

Příslib zákona o sociálním bydlení obsahuje i programové prohlášení vlády Andreje Babiše (ANO). Premiér však vloni v září oznámil, že půjde raději cestou investičních fondů pro obce.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.