Chci přispět X

Ve spárech bytové nouze. Obrazy z okresu Teplice

Pohraniční regiony trpí podobnými sociopolitickými problémy, o jakých se psalo v místním tisku již téměř před stoletím. Studenti a studentky teplického gymnázia se je rozhodli znovu tematizovat v sérii novinových článků a reportáží.

Pohraniční oblasti dnešní České republiky, známé také jako Sudety, jsou vskutku inspirativními regiony. Po druhé světové válce se zcela proměnil jejich charakter. Vyměnili se totiž obyvatelé. Do regionu, kde předtím žili převážně Němci, se přestěhovali Češi. Nově příchozí museli začít téměř od nuly a na mnoha místech je to dodnes znát. „Sudety ale nejsou v jádru jiné než zbytek Česka, jen v nich jsou naše problémy vidět ostřeji,“ píší Thomas Oellermann a Terezie Vávrová ve speciální příloze, která vyšla dvacátého čtvrtého listopadu v tištěném Teplickém deníku.

Součástí přílohy byly také reportáže sudetoněmeckého politika a novináře Wenzela Jaksche. Psal je v roce 1926 pod názvem „Ve spárech bytové nouze. Obrazy bídy v teplické průmyslové oblasti“ a vyšly v časopise Sozialdemokrat. V roce 2017 byly pak knižně vydány jeho reportáže, které psal v letech 1924–1928, v nakladatelství Academia pod názvem Ztracené vesnice, opuštění lidé.

Jaksch ve svých textech o teplické oblasti popisuje strašné životní podmínky dělníků a jejich rodin, kteří museli žít v nelidských podmínkách. Zatímco do lázní jezdí hosté z dalekých zemí nalézt své ztracené zdraví, pouze pár metrů od zázračných pramenů stojí „lázně smrti“. Rodiny s malými dětmi přežívají ve zchátralých domech, v budovách bývalého vězení či v jeskyni. „Tyto texty ukazují krutou chudobu a velkou bídu a umožňují nám pochopit, proč se tolik lidí ve 30. letech 20. století mohlo nechat zlákat nacismem,“ píší Thomas Oellermann a Tereza Vávrová.

800px-n_dra__v_teplic_chBudova teplického hlavního nádraží je považována za jednu z nejkrásnějších v českých zemích. Přesto ji město nechává chátrat. Foto Zákupák, WMC

„Obětem bytové bídy mohou přinést pomoc a úlevu pouze činy. Dosud se v tomto ohledu událo prachbídně málo a dnes se toho děje ještě méně,“ píše Jaksch ve svých textech. Wenzel Jaksch se snaží líčit město jinak, v celé jeho různosti. Ukázat, že blízko překrásných nových budov existuje jiný svět, svět bídy. Že město má skryté problémy, které se musí řešit.

Novodobé problémy očima studentů a studentek
Zhruba devadesát let po Jakschových reportážích dostali tepličtí studenti a studentky podobný nápad: podívat se kritickýma novinářskýma očima na své město a ze svého pohledu v textech upozornit na největší problémy veřejného prostoru. Speciální příloha Teplického deníku tak přinesla šest článků a reportáží studentů a studentek Gymnázia Teplice.

Gymnazisti ukazují na problémy, které netrápí pouze Teplice, ale i jiná česká města: nedostatek cyklostezek, chátrání a demolice historických budov, nedostatek příležitostí pro volnočasové aktivity, málo kulturních akcí, sociálních služeb nebo odliv mladých lidí z města.

„Mnoho teplických cyklistů, mezi které patříme i my – mladí studenti – se tedy musí rozmyslet, jestli se chtějí nechat ohrožovat bezohlednými řidiči na silnicích, nebo dráždit chodce jízdou na chodníku,“ píší studenti a ukazují na nedostatek cyklostezek v Teplicích. Přestože si ve městě lze už nějakou dobu půjčovat růžová Rekola, město není schopno zajistit cyklistům bezpečí.

„Co se stalo, že jsou mladí lidé skeptičtí k životu v kdysi jednom z nejvýznamnějších měst střední Evropy?“ ptají se další ze studentů. „Hospody vypadající stejně jako před 50 lety, kdy se zakládaly. Moderní kavárny s teráskou v parku? Jedna či dvě…,“ píší autoři článku Tomáš Kučera, Jan Kulich, František Mach.

Odliv mladých lidí z menších měst je globálním problémem, který postihuje nejen města v České republice. Potýká se s ním velká část západního světa a neví si rady. Tato problematika má mnoho příčin. Souvisí mimo jiné také s odlišným životným stylem mladých lidí, se změnou priorit konzumní společnosti, s nedostatkem odpovídajících pracovních pozic nebo chybějící nabídkou bydlení.

Další problém, na který se snaží mladí novináři upozornit, je neochota města starat se o historické budovy, ačkoli péče o památky je také ve veřejném zájmu. Nechává je chátrat a posléze strhnout.

„V Teplicích se nachází mnoho chátrajících staveb s velkým potenciálem, které nejsou plně využity. ... V Teplicích nejvíc bije do očí budova hlavního nádraží. Budova byla slavnostně otevřena v roce 1858, vystavěná v novorománském slohu. V historii byla tato stavba dominantou Teplic, dodnes je považována za jedno z nejkrásnějších nádraží v Čechách, přestože v současnosti vytrvale chátrá,“ píší studenti Doksanský, Hrabcová, Marušák, Pavelčík a Tomášechová.

Šestice článků studentů a studentek gymnázia otevírá pouze některá závažná společenská témata. Teplice například stejně jako další města a obce v republice trpí velkým množstvím exekucí, podíl lidí v exekuci je tu zhruba osmnáct procent, chybí i sociální bydlení. Hlubší líčení sociopolitických problémů města by přitom mohlo napomoci jejich řešení. Zavírat před nimi oči  a tvářit se, že neexistují – to by mohlo mít brutální následky.

Text vychází v rámci spolupráce se zastoupením Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.