Šátky našich babiček, zahalování v Teplicích a co říká zákon o maskování

Jan Potměšil se ve svém textu v návaznosti na nedávno probíranou kauzu muslimských šátků věnuje obecně závazným vyhláškám obce zakazujícím zahalování. Takové vyhlášky jsou podle autora protiústavní. Plošný zákaz na úrovni zákona je pak velmi sporný.

V posledních dnech končící okurkové sezóny zabouřila v českých médiích „aféra šátku“ po česku. Odstartoval ji případ studentek střední zdravotnické školy, jimž školní řád neumožňoval nosit hidžáb (šátek zakrývající vlasy, krk a ramena). „Aféra“ vygradovala poté, co se jich zastala Veřejná ochránkyně práv.

Paralelně se staly předmětem zájmu médií Teplice, kdy vyvstal problém s lázeňskou klientelou z muslimských zemí chovající se „jako doma“, tzn. nepořádně (v Teplicích po nich však na rozdíl od „doma“ nikdo neuklízí). Přitěžující okolností bylo, že některé muslimské ženy zde nosí nikáb (závoj zahalující celý obličej krom očí), což se rozhodla řešit teplická radnice.

Nezávisle na uvedeném se zároveň diskutuje o možnosti modifikace zákazu maskování dle zákona o právu shromažďovacím a o zpřísnění zákazu maskování fotbalových fanoušků. V následujícím textu bych se rád stručně věnoval především tomu, zda obec vůbec může zahalování na veřejnosti regulovat obecně závaznou vyhláškou.

Jde-li o samotné zahalování, má tato tradice kořeny v blízkovýchodních zvycích, z nichž je zřejmě převzal i islám. Zahalování žen má tradici v ortodoxním judaismu (požaduje se zakrytí vlasů nebo alespoň paruka), stejně jako v křesťanství (minimálně u vdaných žen); srovnejme např. s vyobrazeními a sochami Panny Marie v našich kostelích.

V křesťanském milieu má zakrývání (pokrývka) hlavy u žen oporu především v Pavlově 1. Listu Korintským (12 : 2 – 15), v islámu je opora zahalování obsažená v Koránu poněkud nejasná, o to pestřejšími způsoby, od běžného střízlivého oblečení až po zahalení celé postavy, se pak zahalování v muslimských zemích projevuje.

Nejde však o zvyk obvyklý nutně jen v rámci „abrahamovských“ náboženstvích, se zahalenými ženami se můžeme setkat i u buddhistů v Tibetu nebo u hinduistů v Indii, kde mohou být normy odívání rovněž velmi různorodé. Nemusí být proto vždy jednoznačné, co je „české“, „evropské“, muslimské či „tradiční“. Nemluvě o tom, že např. v potravinářských provozech je pokrývka hlavy povinná a za podzimních plískanic či v zimě venku nezbytná.

Přesto na ochranu „našich“ hodnot a zvyklostí vytáhla radnice severočeského města Teplice. Impulsem měl být problém s nepořádkem působeným muslimskými hosty, jedním z řešení problému s cizími návštěvníky se pak měla stát regulace zákazu zahalování obecně závaznou vyhláškou. Vyhláška prý nemá být kolektivním trestem pro nezvedené návštěvníky (a nepořádek zřejmě jen stěží vyřeší), to spíš vymáháním platného zákona o přestupcích, přesto se o ní vážně uvažuje. Zamysleme se ale nad tím, zda lze vyhláškou podobnou problematiku vůbec upravovat.

Obecně závaznou vyhláškou obce může obec regulovat otázky samostatné působnosti, v zájmu obce a občanů obce (podrobněji viz § 35 obecního zřízení), konkrétně pak v limitech § 10 obecního zřízení.

Dle § 10 písm. a) obecního zřízení může obec ukládat v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou povinnosti k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku („zejména může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných prostranství v obci jsou takové činnosti zakázány“).

Dle písm. b) podmínky pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, dle písm. c) povinnosti k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí a zeleně a dle písm. d) stanoví-li tak zvláštní zákon.


Zahalování má kořeny v blízkovýchodních zvycích, z nichž je zřejmě převzal i islám. Foto Jim Boud, flickr.com

Zahalování z náboženských důvodů pod ochranu zeleně či zajišťování pořádku při kulturních akcích nespadá, zvláštní zákon je také nezmocňuje upravovat, proto jediným využitelným ustanovením je písm. a) § 10 obecního zřízení, týkající se zajištění místních záležitostí veřejného pořádku.

Otázkou však je, jak zahalování obličeje narušuje veřejný pořádek. Zřejmě nijak. Zahalování, zejména většího rozsahu, vzbuzuje pobouření především kvůli své neobvyklosti a z důvodu signalizace příslušnosti k náboženství, které není u veřejnosti (mírně řečeno) právě nejpopulárnější. Nikoliv, že by samo o sobě nějak narušovalo veřejný pořádek. Zahalování bude stěží v rozporu i s dobrými mravy – obecně se má, myslím, za to, že nemravné je spíše odhalování.

Problém by asi byl i s vymezením místní působnosti vyhlášky, která se až na výjimky (především, jde-li o regulaci prostituce) nemůže vztahovat na celé území obce, ale jen na ty lokality, kde je narušování veřejného pořádku problémem. V praxi by to zřejmě znamenalo, že do některých ulic by zahalené muslimky nesměly, do jiných ano, jinými slovy část obce by pro ně byla uzavřena. Jak už však bylo řečeno, do zmocnění vymezeného v § 10 písm. a) obecního zřízení se obec dle všeho nevejde.

Jedním z argumentů ve prospěch vyhlášky je též údajný problém s identifikací potížisty, který spáchá přestupek, je zahalen, a má být identifikován státní nebo obecní policií. Obec ovšem nemůže upravovat ani otázky spadající do zákona o obecní policii nebo zákona o Policii ČR, které jsou navíc uvedenými zákony již řešeny.

Ať už bude mít pachatel na hlavě nikáb, masku Václava Klause či hlavu medvěda, bude povinen při zjišťování totožnosti (budou-li existovat pochyby o identitě perlustrované osoby) poskytnout nezbytnou součinnost a pokrývku či masku odložit. V případě, že tak neučiní, má státní i obecní policie další nástroje, jak součinnost vynutit (předvedení, přímé vynucení, případně následný postih za přestupek neuposlechnutí výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci; srovnej zejména § 63 zákona o Policii ČR a § 12 a 13 zákona o obecní policii).

Za ještě zásadnější překážku pro vydání obecně závazné vyhlášky obce zakazující zahalování (než je vymezení samostatné působnosti obce, limity § 10 obecního zřízení a absence působnosti obce k regulaci vztahů mezi občany a policisty), ale považuji ústavní rámec věci. Dle čl. 4 odst. 2 Listiny základních práv a svobod mohou být meze základních práv a svobod upraveny pouze zákonem. Čl. 15 odst. 1 Listiny pak zakotvuje svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání (což se týká nejen křesťanů, Židů či hinduistů atd., ale i muslimů).

Dle čl. 16 odst. 1 Listiny pak má každý právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru a dle čl. 16 odst. 4 Listiny může být výkon těchto práv omezen (pouze) zákonem, „jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých“. Nikoliv tedy obecní vyhláškou, což ostatně vyplývá i z generální klauzule čl. 4 odst. 2 Listiny.

Zákaz zahalování ve Francii
Jakkoliv se i mezi muslimy vedou diskuze, nakolik a která forma zahalování je normativní, resp. kdy jde o náboženský příkaz, a kdy už spíše o kmenové zvyky (viz zejména Pákistán a Afghánistán), je nepochybné, že určitá forma zahalování, zejména žen, je výrazem a legitimním projevem náboženského vyznání.

A s ohledem na předchozí odstavec je pak neméně zřejmé, že meze projevů náboženského vyznání může upravovat pouze zákon. Nemohou tak proto činit tepličtí zastupitelé a zastupitelky, musel by tak učinit Parlament ČR, a to pokud možno s racionálním odůvodněním.

Plošná regulace zahalování, zejména toho, které je projevem určitého vyznání, je tak dle všeho možná pouze na úrovni zákona. K podobné úpravě již existuje precedens několika evropských států, v případě Francie pak možnost zákazu úplného zahalování (resp. zahalování obličeje) připustil i Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve věci S.A.S. proti Francii ze dne 1. 7. 2014, č. stížnosti 43835/11.

Důvodem, pro který ESLP zákaz připustil, byla především důležitost vzájemné identifikace v sociálních interakcích, resp. význam norem společného soužití (stručné shrnutí argumentace stran, předcházející rozsudku, viz na strasbourgobservers.com, následné reakce viz např. na lawandreligionuk.com).

Byť primárním důvodem francouzského zákazu bylo zřejmě spíše jen vymezení se vůči určité části muslimů (zákaz údajně dopadá pouze na několik set případů, tzn. jde spíše o politické gesto než o nezbytné opatření regulující masově rozšířený negativní jev; k rozličným důvodům francouzských muslimek k zahalování, jakož i ke společenské diskuzi ve Francii, pak lze doporučit texty „Francouzská aféra šátku“ a „Odpověď společenské vědy na aféru šátku“ In: Barša, P.: Orientálcova vzpoura /a další texty z let 2003-2010/. Dokořán, Praha 2011).

Dle posledního sčítání lidu je v České republice muslimů pětkrát méně než rytířů Jedi, z usedlých muslimů se konzervativně projevuje jen výrazná menšina a i nejoptimističtější odhady zahrnující i velmi vlažné muslimy hovoří o cca dvaceti tisících muslimů v ČR.

Přesto má dané téma velký populistický potenciál, přiživovaný i různými islamofobními skupinami. Lze tedy očekávat, že alespoň část politiků a političek by na zákonem uložený zákaz zahalování slyšela a podpořila jej, byť by asi nebylo možno vyhnout se podezření z uzákonění minimálně nepřímé diskriminace muslimek. V této souvislosti je ovšem zajímavé srovnat, jak jsou dílčí zákazy zahalování řešeny zákonem již nyní (plošně u nás zahalování zakázáno není).

Co si počít s maskováním?
Zákon o přestupcích v § 47 odst. 1 písm. g) zakazuje (zjednodušeně řečeno) zahalování fotbalovým fanouškům a chuligánům na sportovištích, konkrétně pak uvádí, že přestupku se dopustí ten, kdo „jako návštěvník před zahájením organizovaného sportovního utkání, v jeho průběhu nebo při jeho zakončení má obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jeho identifikaci“. Zákaz zde má jasné ratio a vychází ze zkušenosti, že pocit anonymity dodává výtržníkům kuráže a motivuje je ke rvačkám, zapalování světlic, ničení majetku atd.

S ohledem na nejednoznačné znění ustanovení, kdy panují pochybnosti o působnosti zákazu i cestou na stadion či ze stadionu, zákon do budoucna polopaticky zakáže zahalování tak, že přestupku se dopustí ten, kdo „cestou na organizované sportovní utkání, před zahájením, během a po skončení takového utkání v místě jeho konání a cestou zpět z tohoto utkání má obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jeho identifikaci“. I vzhledem k tomu, že fotbaloví chuligáni nemají vlivné zastánce, tento zákaz příliš vášní nevzbuzuje, naopak je obecně podporován.

Podobně je tomu v zákoně o právu shromažďovacím, který v § 7 odst. 4 uvádí, že „účastníci shromáždění nesmějí mít obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci“. Porušení zákazu je přestupkem a jeho masovější nedodržení i důvodem k rozpuštění shromáždění (viz § 12 odst. 5 cit. zákona a § 14 odst. 2 písm. d) cit. zákona). Důvody zavedení zákazu jsou obdobné jako v případě fotbalových chuligánů.

Zákon o právu shromažďovacím se sice nevztahuje na akce fotbalových fanoušků (které řeší zákon o přestupcích, viz výše) ani na masopustní veselí či komerční akce typu průvodu Šmoulů (míjí se s účelem shromáždění dle § 1 odst. 2 zákona o právu shromažďovacím, tzn. nejde o shromáždění ve smyslu tohoto zákona), i tak ale vzbuzuje emoce.

Formálně totiž zákaz dopadá nejen na maskované chuligány, resp. extremisty, kteří se jdou na politická shromáždění především poprat a povyrazit při házení kamení či zastrašování místních obyvatel. Ale i na recesisty, kteří parodují v maskách ministrů politiku vlády, na Václavy Klause demonstrující za práva gayů, na smrtky pohřbívající demokracii či na aktivisty převlečené za hamižné developery či zkorumpované lokální politiky.

Účelem takového maskování pak není usnadnit si páchání výtržností, ale především projevit názor. V takovém případě nebude postih ústavně aprobovatelný. Což se ovšem snadno řekne, ale v praxi hůře rozliší; za pět let trvání plošného zákazu maskování ostatně nebyl za jeho porušení nikdo pravomocně postižen, neboť i s případy maskování zjevně hodnými postihu si nikdo nevěděl moc rady.

Jednodušší by proto bylo vázat zákaz na výzvu policisty, tedy sama policie by vyhodnotila, kdy je maskování rizikem (Václav Klaus zpravidla ne, chuligán zpravidla ano) a vydala výzvu k odmaskování. Určit a postihnout toho, kdo se neodmaskoval, by bylo podstatně jednoznačnější a jednodušší, než složitě vyhodnocovat, které maskování porušující plošný zákonný zákaz je ještě ústavně košer a které už nikoliv.

Sankcí by pak nebyl jen důkazně nenáročný přestupkový postih (za neuposlechnutí výzvy), ale i možnost „neposlušné“ shromáždění rozpustit. Dané „zmírnění“, zahrnující i právo obecního úřadu předem rozhodnutím určit, že maskování bude zakázáno (kdy zákaz i tak může poté vždy vyslovit policie), však má nejen příznivce, ale i odpůrce (příznivce ze strany ochránců lidských práv, odpůrce ze strany zastánců restriktivnějšího jednoduchého přístupu).

To už ale odbočuji – chtěl jsem jen naznačit, že i tam, kde zákon zahalování obličeje již nyní zakazuje, nejde o normy bezrozporné, snadno uplatnitelné v praxi a nepůsobící výkladové a aplikační problémy. Plošný zákaz na úrovni zákona (tím spíš na úrovni vyhlášky, a to vyhlášky protiústavní, vydané ultra vires) by pak tyto problémy jen zmnožil, což si nejspíš ti, kteří chtějí usměrňovat odívání muslimských žen v České republice (inspirováni zřejmě paternalistickými autoritáři, regulujícími odívání žen třeba v Saúdské Arábii či Íránu), neuvědomují.

Případný zákaz by tedy měl být spíše výsledkem uvážlivé širší diskuze, nikoliv výsledkem prvoplánových nápadů v předvolebním rauši či v rámci projevů české „islamofobie bez muslimů“, považující neobvykle oděné lázeňské návštěvnice za předstupeň civilizační katastrofy. Pokud tolerujeme punková číra a odsuzujeme esenbáky stříhající za normalizace „máničky“, mohli bychom projevit toleranci i k jiným „šokujícím“ formám svobody projevu, tím spíše, že nikomu neškodí a nikoho neomezují.

A co si myslíte vy? Diskuse (14 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

" mohli bychom projevit toleranci i k jiným „šokujícím“ formám svobody projevu" Úterý, 30.Září 2014, 17:41:43

Take se da na ty zahalene postavy muslimek hledet jako na sokujici formu projevu nesvobody a pak je otazka pro kazdeho, nakolik chce byt tolerantni a nakolik netolerantni.

Jan Potměšil - Praha 4

Ad nesvoboda Úterý, 30.Září 2014, 20:32:19

To je ovšem naše interpretace. Ty důvody k zahalování jsou velmi rozdílné, viz ten Barša. Bez znalosti kontextu a motivace je ošidné někomu "vnucovat Dobro". Samy muslimky pak většinou řeší úplně jiné věci než šátek na hlavě, a šátek sám o sobě ještě neznamená, že nejde o emancipovanou ženu, která se dokáže aktivně prosadit. Ono v řadě muslimských zemích mají např. premiérky častěji než v ČR ;-)

A zároveň - zákon u nás platí stejně pro všechny, cizince i našince. Pokud by byla nějaká forma odívání či chování výsledkem nátlaku, násilí apod., je to dle našich zákonů postižitelné. A jde-li naopak o svobodnou volbu, pak platí ústavní maxima, že co není zakázáno, je dovoleno, tzn. mohu na hlavě nosit třeba květák.

Jan Dospiva - Orlová

Úterý, 30.Září 2014, 20:54:52

Děkuji autorovi za fundovaný a věcný článek.

Jan Potměšil - Praha 4

Test 4 kroků ÚS Úterý, 30.Září 2014, 22:12:4

Detail, jímž jsem už nechtěl přetěžovat text, je praxe ÚS, který při posuzování ústavnosti vyhlášky volí test čtyř kroků:
1) se posuzuje pravomoc obce k vydání obecně závazné vyhlášky, počítaje v to i zákonem předepsaný proces k přijetí vyhlášky,
2) zda obec nepřekročila svou věcnou působnost, tzn. nejednala ultra vires,
3) zda obec nezneužila svoji působnost (to znamená, zda výkon moci v oblasti, kterou obec smí upravovat, nesleduje nezákonný účel),
4) zda obsah vyhlášky projde kritériem rozumnosti (posuzení, zda rozhodnutí není absurdní);
krom toho ÚS zkoumá, zda vyhláška je dostatečně určitá v pojmech a svém vymezení, a nerozporná, stejně jako se posuzuje přiměřenost a zda je adekvátně určena (výběrově a odůvodněně, nikoliv plošně) její územní působnost.
A nechám-li stranou předepsaný proces schválení vyhlášky, pravomoc a věcnou působnost k jejímu vydání a otázku (ne)rozumnosti vyhlášky, bylo by jistě zajímavé posouzení na základě vyhlášky umísťovaných piktogramů (místo přeškrtnutého psa) zakazujících vstup zahaleným ženám, v porovnání se zákazy vstupu na určitá místa pro určité rasové či etnické skupiny, jak je známe z minulosti.

Petr Litschmann - M.Žižkov

Úterý, 30.Září 2014, 23:10:14

Pokud jsem tomu správně porozuměl, tak např.teoretické shromáždění muslimek v nikábech za účelem využití jejich svobody projevu (demonstrace; hrubě hypotetické) by podle stávajícího práva mohlo být z důvodu nepovoleného maskování rozpuštěno policií, a aktérkám teoreticky hrozí přestupkové řízení, které prakticky nemá šanci uspět. Autor pak navrhuje, aby o omezení ústavního práva (zahalování jako projevu víry) nerozhodoval přímo zákon, ale policista (velitel zásahu), kterému zákon dá pravomoc rozhodovat kdy omezí a kdy neomezí...

(Snad jsem to špatně pochopil či snad mám šumem zkreslené představy o velitelích zásahů...)

Jan Potměšil - Praha 4

Ad Petr L. Středa, 1.Října 2014, 09:51:16

Ke shromáždění muslimek (ač se zatím nic takového nikde nekonalo) - to rozpuštění i postih je skutečně ryze teoretické. V praxi by rozpuštění ani postih nenastal, protože není racionální důvod.

Autor nenavrhuje, spíš popisuje nyní diskutované návrhy. A z těch vyplývá, že zákaz působící plošně na cokoliv a kohokoliv není ideální, ale že by se zákaz vydal dle situace - tzn. když velitel bezpečnostního opatření uvidí náměstí plné hooligans, kteří se připravují na bitku, vyzval by k odmaskování. Pokud by viděl pokojné recesisty, tak nikoliv.

Samozřejmě lze policii nedůvěřovat a myslet si, že neumí situaci posoudit, nepozná recesistu či muslimku, nepozná chulgána či extremistu chystajícího se zapalovat světlice a házet lahve na policii či protidemonstraci. Pro případ excesu je pak možnost dát např. žalobu na nezákonný zásah či požadovat satisfakci za nesprávný, resp. nezákonný, úřední postup.

Ale není to jediná pravomoc, kde policie může faktickým úkonem něco přikázat či zakázat, aniž by s tím byly nějaké problémy.

Petr Litschmann - M.Žižkov

Středa, 1.Října 2014, 13:55:2

Ono spíše občas hrozí, že policisté umí situaci posoudit, ale velení ji neposoudí z nějakých jiných důvodů. Je samozřejmě možné uvádět extrémně jasné příklady a na nich demonstrovat, že rozhodování bude jasné jako facka, ale život učí, že se takové příklady ve své čisté podobě málokdy zhmotňují a i kdyby, tak mediální pozornost bude věnována těm pro veřejnost nejednoznačnějším (když pomineme přímo ty kontroverzní, na které ostatně jako autor odkazujete).

http://denikreferendum.cz/clanek/17307-blokada-kaceni-byla-posledni-moznosti-jak-zabranit-uredni-zvuli-rozhodl-soud

Mimochodem celkem dnešní zpráva http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/nemocnice-v-prazskem-motole-nechce-aby-zdravotni-sestry-nosily-hidzab--1402940 dokazuje, že v jistém smyslu jde o šátky vpravdě kontroverzní.

Jan Potměšil - Praha 4

Blokáda a Motol Středa, 1.Října 2014, 14:11:1

Pokud jde o policii, nemyslím si, že by byla po novele lepší nebo horší nebo že by chtěla lidi jen tak buzerovat. Excesy se dějí v určité míře vždy a všude, podstatné je umět se ozvat. Kdo ví, jak to s tím maskováním vůbec dopadne, ještě se to může několikrát změnit.

Pokud jde o blokádu, řeknu asi tolik, že jsem proti kácení a motivy blokádníků naprosto chápu. Na druhé straně jejich akci účelově označenou za shromáždění, jak učinili před soudem, za toto nepovažuji. Vyčkejme především rozsudku Nejvyššího správního soudu, kde leží kasační stížnost - mohu se zde vsadit o basu piv, že rozsudek KS v Plzni NSS zruší (už jednou tak učinil a argumentaci KS v Plzni odmítl).

Pokud jde o Motol, je to kontroverzní jen u nás. V Malajsii nebo Indonésii by to nikdo neřešil, jde o (ne)zvyk.
Podstatné je, co sestra dělá, nikoliv, co má na hlavě

Petr Litschmann - M.Žižkov

Středa, 1.Října 2014, 14:33:52

Podle mého laickyprávního názoru blokáda nelegálního kácení splňuje podmínky zákona shromažďovacího, o svých právních názorech v této věci však není v diskusi na téma šátků příliš místa (policie tam rozhodně nezasahovala kvůli nějakému šátku, příkladem jsem jen chtěl přiblížit že mnohé příklady máme, kdy vedení policie chce se mýlit.)

Já bych se zase vsadil, že čeští lékaři si na hygienu potrpí natolik, že si prosadí nejméně to, že zdravotnický personál příchylný k šátkům si ten šátek po příchodu do nemocnice minimálně převleče (za nějaký sterilnější). Nejde však spíše o obranu místní kultury? Nejen české lékařky se místní kultuře přizpůsobit dovedou: https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=OQf9LzYSrcI

Jan Potměšil - Praha 4

Re: Středa, 1.Října 2014, 16:49:0

Já to tak pochopil, že jde o příklad, že policie může pochybit.

Otázkou je, jaká je naše kultura. Ve středověku by muslimky nikdo z šátku nesvlékal, nedělali to ani křižáci v Jeruzalémě. A k dnešku - co třeba sestry Boromejky v nemocnicích?

Stran přizpůsobování se místní kultuře pak myslím, že si nemusíme brát vzor z nesvobodných či méně tolerantních zemí, nebo "na just" někomu něco "vracet".

Spíš je tu myslím stále zažité to, co známe ještě ze školy - každá odlišnost se trestá a vynucuje se konformita a nevyčnívání. Ještě pamatuji, jak bratrův kamarád musel za komančů na kobereček do ředitelny, protože měl mikinu s "americkým" nápisem.

Petr Litschmann - M.Žižkov

Středa, 1.Října 2014, 17:53:43

No vidíte, pane Potměšile, já si zase myslím, že pokus o přizpůsobení se místní kultuře v základních zvycích je předpokladem jakéhokoliv harmonického soužití a projevem tolerance. Není-li projevena ochota tolerovat místní odlišnosti, bude to asi znesnadňovat toleranci ke kulturním zvykům z druhé strany. Dost ale záleží i na osobnosti "tlumočníka" - v tomto případě máme místo tlumočníka naše (a jejich?) média..

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

K tomu Motolu Středa, 1.Října 2014, 19:58:17

v některých nemocnicích (v motolské myslím ne) pracují řádové sestry, které nosí řeholní úbor, ve kterém vlasy zahalené jsou. Z hygienických hledisek to jistě mají nějak ošetřené. Jsou ostatně v nemocnicích pracoviště, kde součástí uniformy i pro muže je pokrývka hlavy (z hygienických důvodů, například, aby nepadaly vlasy do operační rány).

Nevím proč Motol to vyjádření vydává, možná preventivně. Sestry nosí uniformu a kdyby z ní byly nějaké výjimky, tak by se muselo řešit třeba, jak to nestardandní oblečení prát v nemocniční prádelně, a to by byla komplikace. Nošení civilního oděvu například na psychoterapeutických odděleních se dá výjimkou vyřešit snadno, ale v běžném provozu ne.

Hygienická pravidla jsou na jedné straně někdy byrokratická, na druhé straně ale nosokomiální nákazy jsou skutečný vážný problém, to není nějaká iracionální obsese českých lékařů. S muslimskýmí šátky ve školách to nijak nesouvisí, tam se přece stejně nikdo nepřevléká.

Pane Potmesil ? Čtvrtek, 2.Října 2014, 13:34:36

" Ve středověku by muslimky nikdo z šátku nesvlékal, nedělali to ani křižáci v Jeruzalémě. "

Oni byli ve stredoveku velice taktni. Jenom je obcas vysvlekli do naha, znasilnili a pak zamordovali. Proste dobiti Jeruzalema byla idylka proti dnesnim pogromum na muslimy v Cechach. Co to je par desitek tisic mrtvych a znasilnenych o proti nemoznosti nenosit satek behem vyucovani. Obavam se, ze pokud by si ty dve muslimky museli vybrat mezi Jeruzalemem 1099 prazskou skolou 2014, nevybrali by si Jeruzalem.

Jan Potměšil - Praha 4

Ad Dobytí Jeruzaléma Čtvrtek, 2.Října 2014, 13:38:35

Křižáci při dobývání vraždili hlava nehlava, Židy vyhnali atd. Ale nevraždilo se tam pořád. Šlo o to, že ve středověku byli v něčem paradoxně tolerantnější a ostatně i u křesťanů bylo zahalování min. vlasů žen běžné až povinné.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.