Chci přispět X

Manifest multikulturní Evropy

Příklady z dějin evropské literatury ukazují, že Evropa a multikulturalismus k sobě neoddělitelně patří.

Ax1

Daniel Soukup

20.05.2014 08:48

Související

Že prý má multikulturalismus v Evropě na kahánku? Ale kdeže. Projdete-li se ulicemi kteréhokoliv evropského města, zalistujete-li kteroukoliv knihou, jež Evropu spoluutvářela, okamžitě narazíte na závratnou změť všech možných kultur, na jejich vzájemné porozumění i střety, vzestupy i pády, cizost i blízkost.

Evropa je vidění proroka Izajáše, podle nějž svaté město Jeruzalém na konci časů přivítá nejen lid Izraele, ale všechny bohabojné národy: „Tvé brány budou neustále otevřené, nebudou zavírány ve dne ani v noci, aby k tobě mohly přijít pronárody se svým bohatstvím a přivést i své krále.

Evropa je Rút Moábská, když se z lásky k Noemi odmítla vrátit „ke svému lidu a ke svým bohům“ a vyrazila s ní na cestu do neznáma: „Kamkoli půjdeš, půjdu, kdekoli zůstaneš, zůstanu. Tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem. Kde umřeš ty, umřu i já a tam budu pochována.


Projdete-li se ulicemi kteréhokoliv evropského města, zalistujete-li kteroukoliv knihou, jež Evropu spoluutvářela, okamžitě narazíte na závratnou změť všech možných kultur. Foto Wikimedia Commons

Evropa je šokující příběh, který rabi Ješua vyprávěl člověku, jenž se „chtěl ospravedlnit“, a tak se opatrnicky zeptal „kdo je můj bližní?“ Příběh, z nějž vysvitlo, že náš bližní je třeba i Samaritán; tedy – neulehčujme si to kulturně odlehlým výrazem – že náš bližní je třeba i cigoš, židák, negr, skopčák, Rusák, komouš, nácek.

Evropa je zářivý stín Sapfó tušený za jejími fragmentárními verši; stín, k němuž se ve svých básních obraceli Říman Catullus a Angličan John Keats a Rakušan Ide Hintze.

Evropa je Odysseus, nejen Homérův, ale i ten Dantův, jenž podle Božské komedie nenalezl klid ani po návratu do Ithaky, znovu s několika druhy vyplul a kolem dalších a dalších zemí zamířil až za Herkulovy sloupy, hnán touhou „jít za Sluncem, tam, kde už nejsou lidi“, až se strhla větrná smršť a loď i s posádkou zmizela v hlubinách.

Evropa je panna Mariatta ze závěru finské Kalevaly, panna tak „stydlivá a upejpavá“, že ani „cecků krav se nedotýká“; jenže omylem sní čarovnou brusinku, otěhotní a v jesličkách kdesi v severské pustině porodí zázračného chlapce, jenž vypudí bájného pěvce Väinämöinena a sám se stane králem Karélie; vtip se tu stýká s vírou, biblická krajina s finskou a mytický „onen čas“ s dějinným časem křesťanství.

Evropa je staroanglická báseň Sen o kříži, v níž Kristus stoupá na kříž jako udatný germánský bojovník; a kříž sám se stává Stromem života – „to zlaté znamení, zářící dřevo / v končinách země žhnulo drahokamy“; a podobně jako v závěru Kalevaly zde pohanství prostupuje křesťanstvím a sytí jej svou odvěkou mízou.

Evropa je Maur Abengalbón ze španělské Písně o Cidovi, muslimský rytíř a přítel křesťanského rytíře Cida, mnohem ušlechtilejší než řada křesťanských postav v této skladbě.

Evropa je John de Mandeville, vymyšlený autor fantastického středověkého cestopisu, který zbožně doputuje do Svaté země, potom se však od ní překvapivě odvrací a vyrazí na cestu za vybájenými zázraky východních krajin, práší o obřích myších a dvouhlavých ptácích a modrých lidech a zemi krále Jana a putuje nazdařbůh sem tam, jelikož prý „kdo chce vidět takové divy, tomu je třeba se z pravé cesty na nějaký čas odklonit“.

Evropa je Montaignova poznámka v eseji O kanibalech, že na kanibalských brazilských Indiánech nevidí „nic barbarského“, jelikož „barbarství“ je jen slovo, jímž „každý označuje vše, co není v jeho zemi obvyklé“.

Evropa je Kaliban z Bouře – ten „znetvořený divoch a otrok“, ten groteskní černoch nebo Indián – když zničehonic vypadne z role, zasní se a pronese několik veršů o hudbě, jeden z nejkrásnějších monologů, jaké Shakespeare napsal.

Evropa je solidarita otřesených v závěru Voltairova Candida: postavy, jejichž těla rozervaly všechny ideologické běsy Evropy a kteří navzdory všemu přežili, se po stu peripetií znovu shledávají a dospívají k poznání, že navzdory všemu je potřeba se „starat o svou zahradu“.

Evropa je setkání Fausta a Heleny, Severu a Jihu, ve druhém dílu Goethovy tragédie, ten hravě erotický úvod do interkulturní versologie; Helena v řeči Seveřanů zaslechne neznámé libozvuky – rýmy! – postupně se jim poddá a Faust s ní.

Evropa jsou bratři Karamazovi: smyslnost a vášnivý rozum a víra, nakonec snad ne bezmocná; tu se střetávají, tu od sebe prchají, ale přece k sobě nerozlučně patří.

Evropa je litevská Němka v Eliotově Pustině, figura zanikajícího Západu, jež už jen nostalgicky vzpomíná, jak se v dětství s bratrancem arcivévodou vozívala na saních.

Evropa jsou hovna vojáků všech armád na haličských bojištích v Haškově Švejkovi; vojáci padli nebo se navzájem pozabíjeli, ale jejich výkaly tu zůstaly mírumilovně ležet vedle sebe.

Evropa je okamžik, kdy se v románu Virginie Woolfové anglický šlechtic Orlando po mnohadenním spánku probouzí a zjišťuje, že se proměnil v ženu, a přece zůstal stejný; „Orlando nad tím nejevila žádné překvapení“, poklidně opustila Cařihrad a přidala se k putujícím cikánům.

Evropa je Günter Eich v americkém zajateckém táboře v roce 1945. Vznešený hvozd německé kultury, chloubu Evropy, po dvanáct let rozežírali smrtící paraziti a nakonec ho smetla holoseč; a Eich píše báseň Inventura, v níž tápavě zkoumá, jaké věci a slova ještě vůbec mají smysl: „Tohle je má čepice,/ tohle je můj kabát… Plechovka od konzervy:/ můj talíř, můj hrnek,/ do bílého plechu/ jsem vyškrabal jméno./ Vyškrabal tímhle/ drahocenným hřebíkem,/ který schovávám/ před chtivýma očima.

Evropa je Soumrak dne od Kazua Ishigura, nejangličtější román všech dob, jehož autorem je Japonec (nebo Angličan?).

Evropa je v Argentině, v Borgesových povídkách, v nichž se celá evropská kultura – starokřesťanští teologové, severské ságy, hledači dokonalých jazyků, zrádní revolucionáři, autor Dona Quijota – závratně odráží jak v labyrintu křivých zrcadel.

Evropa jsou dívky v básni Wisławy Szymborské Okamžik v Tróji, nejdřív odstrčené a pak pyšně krásné, ale přece napořád vláčené válkami sem tam.

Evropa je úvaha Maxe Frische, že přikázání „neučiníš sobě obrazu“ se nevztahuje jen na Boha, ale i na lidi: „Jsme autoři druhých; tajemně a neuniknutelně jsme zodpovědni za tvář, kterou nám ukazují,“ a proto se musíme vždy znovu vzdávat svých ustrnulých představ o nich.

Evropa je Pavićův Chazarský slovník, záplava vymyšlených faktů a fingovaných dokladů, v níž se pravda unikavě tříští do protichůdných verzí – křesťanské, islámské, židovské, mužské, ženské – a jedinou jistotou jsou snad sny a jejich lovci.

Evropa jsou žalmové kadence Nelly Sachsové, je to její nobelovská báseň o vítajícím bezdomoví: „Na útěku –/ jak veliké přijetí/ na cestě…/ Namísto domova/ mám proměny světa.

Evropa je Brodského esej Vodoznaky, je to průsvitná mlha, v níž skoro splývají dvě vodní města, Petrohrad a Benátky.

Evropa je sedmihradský Sas Oskar Pastior, básník a překladatel, jehož pobyt v sovětském gulagu inspiroval Hertu Müllerovou k románu Rozhoupaný dech; a krátce po vydání románu se ukázalo, že Pastior byl kdysi spolupracovníkem rumunské tajné policie. A Evropa je Esterházyho Harmonia caelestis, k níž musel autor připsat další díl, neboť zjistil, že jeden z hrdinů románu, jeho vlastní otec, byl rovněž donašečem.

Evropa je O'Connelova hospoda v románu Bílé zuby Zadie Smithové, irský podnik provozovaný Araby, kam chodí celá pestrá etnická směs štamgastů z londýnského předměstí.

Evropa je ztracený Lvov v básni Adama Zagajewského, město „pod příkrovem hranic“: „Proč každé město/ se musí stát Jeruzalémem a každý/ člověk Židem a teď jen ve spěchu/ se sbalit, vždycky, každý den/ a bez dechu jet, jet do Lvova, vždyť/ existuje, klidný a čistý jako/ broskev. Lvov je všude.

Evropa je sbírka Seamuse Heaneyho Vidiny, v níž se duch básníkova otce, irského venkovana, setkává s duchem otce Vergiliova Aenea a s dušemi zatracenců z Dantova Pekla a s přízraky básníků všech kultur a dob, Chan-šana a Snorriho Sturlusona a Borise Pasternaka a W. B. Yeatse a Philipa Larkina.

A Evropa jsou i všichni překladatelé a interpreti všech zmíněných děl, Evropa je věčná podvojnost, již zmiňuje Otokar Fischer v básni Po dokončení překladu Fausta: „Jsem s prací hotov, která není moje,/ jsem hotov s prací, jež je víc než má;/ v ní tajemství je ztělesněno dvoje/ a sama k čemus třetímu se zná.

Vykládat o konci multikulturní Evropy je čirá pošetilost; Evropa je multikulturalismus.

A co si myslíte vy? Diskuse (31 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Dan_ix-10_2

Daniel Soukup - Praha 7

Pane Kolaříku, Úterý, 20.Května 2014, 22:17:20

děkuji mnohokrát.

(A řekl bych, že Orlando na Bayern 2 je taky Evropa. :)) )

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

hnusně pragnatická poznánmka Středa, 21.Května 2014, 16:32:43

vnímáme rozdíl mezi objektivní multikulturní koexistencí (kterou dokládají i uvedené kulturní odkazy) a subjektivní multikulturní politikou (která skutečně špatně funguje) ?
Ten rozdíl totiž umožňuje lépe argumentovat... a i se lépe bránit

Dan_ix-10_2

Daniel Soukup - Praha 7

Pane Dolejši, Středa, 21.Května 2014, 21:24:34

Vámi zmíněný rozdíl vnímám a pokládám ho za důležitý.

K tomu pár poznámek:
1) Multikulturní existenci, jak vidno z příkladů, rozhodně ani v nejmenším nelakuji na růžovo.
2) Podle mě špatně funguje především principiálně "MONOKULTURNÍ" politika - tedy taková, která odmítá uznat realitu, nevykořenitelnost (a za sebe bych dodal i: pozitivní přínosy) multikulturní existence.
3) Nevím, co přesně máte na mysli špatným fungováním multikulturní politiky; to je na mě příliš obecná poznámka. Nemohu tedy říct, jestli s Vámi souhlasím, nebo ne.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

problémy třeba doplnit Čtvrtek, 22.Května 2014, 05:39:21

Problémy s Turky v Německu či s obyvateli Mahgrebu ve Španělsku a francii jsou myslím dost známé - ghetoizace života minorit je jevovým důsledkem nesoužití a slouží xenofobům jako střelivo do jejich kampaně. Jejich výčet a řešení dodá těmto rozborům důvěryhodnosti.
Nemyslím tím kýč "modrooké blondýnky žijící ve stínu šaríji", ani zjednodušující obraz vousatých machometánských imigrantů, kteří si za peníze ze sociálních dávek pořizují jedno dítě za druhým a v mešitách kují "džihádistické pikle".
Prostě reálné sociální problémy - od nedostatku vzdělání přes kriminogenn prostřdí až k labilitě na pracovním trhu.

Dan_ix-10_2

Daniel Soukup - Praha 7

Pane Dolejši, Čtvrtek, 22.Května 2014, 21:47:17

s tím naprosto souhlasím. Ovšem jde podle mě - jak píšete - o "reálné sociální problémy", nikoliv (jak jste psal v předchozím komentáři) o to, že by multikulturní politika špatně fungovala.

Imigrace do Evropy (a tedy i multikulturní Evropa) totiž není žádná multikulturní ideologie, ale fakt. A tento fakt je nutné přijmout, protože alternativy k němu - tj. "pevnost Evropa" a stovky dalších mrtvých u Lampedusy nebo apartheid nebo masové deportace - jsou lidsky nepřijatelné.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

nejde jen o pasivní přijetí faktu Pátek, 23.Května 2014, 08:12:1

Imigrace je samozřejmě fakt a na takto vyvolané soužití různých kultur reaguje multikulturalismus jako ideologie a jako politika. Tedy "jak reagujeme" je to jádro pudla. Jako vše tak i toto chce nějaká vymahatelná a zároveň samozřejmě humání pravidla.

Tomáš Tožička - Duchcov

Řešit příčiny a ne důsledky Pátek, 23.Května 2014, 18:54:8

Pravidla určitě ano, především pro kapitál a politiky, kteří zahraniční pracovníky zvou a vykořisťují. To jsou právě ony skupiny zmíněné panem Dolejšem. Lze si těžko představit, že budeme integrovat skupinu, které jsou upírána běžná práva a justice i bezpečnost s nimi zachází jako s podřadnými lidmi, kteří jsou tu jen od toho, aby poslouchali své zaměstnavatele.

To je totiž realita migrace. Ti ostatní, političtí a humanitární (xenofoby nazývaní ekonomičtí) imigranti, tvoří úplně zanedbatelné procento - přesto že média o nich neustále píší, protože je to zajímavé téma...

Dan_ix-10_2

Daniel Soukup - Praha 7

Pane Dolejši, Pátek, 23.Května 2014, 23:21:1

když já vlastně nevím, co to ten "multikulturalismus jako ideologie a jako politika" je.

Kdyby se mě někdo zeptal, jestli jsem multikulturalista, tak řeknu ano. Kdyby se mě ovšem někdo zeptal, jestli chci "vymahatelná a humánní pravidla pro všechny", tak to taky odkývu.

Nevím, co se o tom na takhle obecné rovině dá říct chytřejšího.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Jestli také mohu zasáhnout do této diskuse... Sobota, 24.Května 2014, 09:42:2

Multikulturní společnost, jak je psáno ve slovníku cizích slov je "společnost, kde menšiny mají stejná práva jako majorita a nemusí se vzdávat většiny specifických a tradičních rysů své kulturní identity, ale jinakost, odlišnost je dokonce někdy společnosti (státem)podporována."
Já bych řekla, že problém je v závěru té věty - že totiž jinakost je společností (státem) podporovaná. Stát by měl jinakost rozhodně nechat na pokoji (zásadně nikomu nevnucovat jedinou identitu), ale neměl by jinakost ani nijak podporovat. Měl by podporovat všechny lidi stejně (myslím ty, co potřebují například sociální podporu). Při přílišné podpoře jinakosti bude vždycky v některých lidech vznikat pocit jako by někdo něco dostával navíc.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

A ještě... Sobota, 24.Května 2014, 10:16:41

Jinakostí je nebo může být ohromné množství.
Které z nich by společnost měla podporovat a proč?
Pořád mi tak nějak vychází, že společnost by se neměla o jinakosti starat. Spíš by se měla starat, aby nikdo netrpěl.
Já si totiž myslím, že lidé dnes daleko více trpí kvůli kapitalismu, respektive kvůli krizi a problémům s tím spojeným, než kvůli jinakosti. A protože se nedostatečně radikálně řeší problémy chudoby, vybublávají tyto nakonec v podobě úplně jiných konfliktů.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

Konkrétní politika Sobota, 24.Května 2014, 16:51:43

No, lze obvinit kapitalismus, ale o konkrétní pravidla jde vždy - počínaje rozsahem otevřenosti země, která má nějakou kapacitu a jistě nepojme všechy chudé z třetích zemí.Také s snad shodneme že šaríja nemůže mít apriorní převahu nad naším právem ( to by nemělo mít osatně ani vatikánské právo).
Např.volný bezvízový styk s lidnatými zeměmi v krizi jako Ukrajina můlže být za hranicí zvádnutí zejm. pro cílové země mezi kreér ybhcom asi patřili. Co jsou podružnosti, které je ale také třeba řešit případy tolerance a la právo nosit burku či tolerovat náboženstké omezení ve školní jídelně.
Řešit kořeny sociální migrace vzestupem v chudých zemích (jak požaduje např. J. Keller) je běh na dlouhou trať, ale migrační tlak existuje už
dnes. I proto požaduje explicitně evropské právo "řízení migračních toků". O to mi šlo když jsem chtěl sestoupit z výšin morální apelů a ideologických abstrakcí.

Dan_ix-10_2

Daniel Soukup - Praha 7

Pane Dolejši, Sobota, 24.Května 2014, 22:15:42

nezlobte se, ale kde v článku nebo v předchozí debatě vidíte "výšiny morálních apelů a ideologických abstrakcí"?

A kde podle vás šaríja má - nebo hrozí, že bude mít - "aprioriní převahu nad naším právem"?

Dan_ix-10_2

Daniel Soukup - Praha 7

Paní Hájková, Sobota, 24.Května 2014, 22:23:25

zmiňujete vlastně starý - a zřejmě věčný - spor liberalismu s komunitarismem.

Liberál tvrdí, že každý - se svými právy a povinnostmi - je sám za sebe. Komunitarista zdůrazňuje komunitní rozměr lidské identity.

Sám jsem umírněný komunitarista. Jsem rád - úplně namátkový příklad - že Praha podporuje Dům národnostních menšin a aktivity s ním spojené.

"Přílišná podpora jinakosti" podle mě neexistuje. Nejsou žádná "zvláštní práva pro menšiny". Ve skutečnosti (byť třeba ne v legislativě) to bývá přesně naopak, jak zmínil i pan Tožička: žádné protežování, ale naopak šikanování "Jiných".

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

k větší konkrétnosti Sobota, 24.Května 2014, 22:30:13

Nezlobím se, prostě vycházím z širší diskuse k tomuto tématu (nejen z té zde ) a konkrétní problémy vvztahu pravidel minority a majority v ní existuje (šaríjou argumentují jak muslimští fundamentalisté, tak antiislamisté).
A úvahy že by bylo třeba být na sebe hodní a tolerovat se řadím k morálním apelům, na které asi ti bojovníci s cizí hrozbou slyšet nebudou. A za ideologickou abstrakci má vystačit si s tím, že nenávist k cizímu je dána kaptalismem který zlomíme třídním uvědoměním..
K tomu m.j. směřuje i závěr, že je třeba konkrétně naplnit požadavek EU o řízení imigračních toků.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Neděle, 25.Května 2014, 05:17:16

Já jsem jen citovala z toho slovníku, pane Soukupe. Vím, že nejsou žádné zvláštní zákony pro menšiny. Tvůrci slovníku tu podporu jinakosti mysleli asi jinak – například jako ten vámi zmíněný dům menšin.
Dík za to upozornění na spor liberálů a komunitaristů (já nejsem ani jedno ani druhé). Zajímalo by mě ale, jestli komunitaristé přisuzují ten komunitní rozměr úplně každému. Nebo podle nich existuje nějaká část lidí, která ho nemá? A jak si to vysvětlují?

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

národ, třída, komunita.... Neděle, 25.Května 2014, 08:29:32

spor "podpora" či "omezován"í je bez konkrét tak trochu akademicky umělým pohledem, obé je vlastně nástroj usměrńování. Stejně obecná mi přijde kritika multikulturalismu a to z pozic univerzalismu. Viz zde :
http://a2larm.cz/2014/05/migranti-psanci-techto-voleb/
Podle autorů zatímco multikulturalismus především zdůrazňoval vzájemné výhody kulturních odlišností etnik, tak ten připomíná podobnost lidí, kterou vyzdvihuje proti záplavě identit dneška (včetně té evropské) s tím, že jedině společně s migranty, ne proti nim, mohou pracující interancionálně bojovat za svá práva.
Apel na "třídní" sounáležitost je jistě oprávněný, ovšem bez řešení oněch konkrétních problémů soužití budou i nadále rozněcovány války chudých proti chudým, protože ty kulturní specifika poženou lidi do tradičnířevnivosti jako to mlžeme vidět např. v absurdním konfliktu mezi Ukrajinou a rodícím se Novým Ruskem.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Neděle, 25.Května 2014, 08:42:42

Ale pane Dolejši, vždyť dobře víte, že je do těch konfliktů neženou především kulturní odlišnosti a specifika. To jsou pohádky. Ne, že by ty odlišnosti neexistovaly a občas nezpůsobily bariéry mezi lidmi, ale hlavní příčinou je zhoršování sociálních poměrů. Prostě kapitalismus...
Ale, hergot, proč to mám pořád vykládat zrovna vám, který si říkáte komunista?

Dan_ix-10_2

Daniel Soukup - Praha 7

Pane Dolejši, Neděle, 25.Května 2014, 10:58:46

psal jsem spíš o kultuře (exemplifikované na literatuře) než o politice. Mezi autory, které jsem citoval (a daly by se relevantně citovat stovky dalších) žádný ideolog ani moralizátor není.

Ad morální rovina: stovky mrtvých u Lampedusy jsou nejen politický, ale i morální problém, to se nedá obejít. A samozřejmě že je potřeba "být na sebe hodní a tolerovat se".

Ad politická rovina: naprosto souhlasím, že migrační toky je potřeba řídit; jak přesně to dělat, nedovedu říct - nejsem na to odborník.

Odkazy na šaríju mi přijdou - nezlobte se - úplně mimo. Netvrdím, že by ji někteří islamisté nechtěli v Evropě zavést. Ale naprostá většina Evropanů (zleva doprava) je samozřejmě proti. není to vůbec téma k seriózní politické diskusi.

Dan_ix-10_2

Daniel Soukup - Praha 7

Paní Hájková, Neděle, 25.Května 2014, 11:03:23

"komunitarismus" je jen nálepka, která označuje velmi různorodé myšlenkové směry.

Když tedy řeknu, že jsem "umírněný komunitarista", je to jen zkratkové označení - abychom si rámcově rozuměli. Ale na téhle obecné rovině ("komunitarismus učí, že") se nedá říct nic konkrétního ani smysluplně debatovat.

Pokud byste se ptala přímo na můj názor, tak bych řekl: ano, domnívám se, že každý člověk (ať si to přiznává, nebo ne) má i kolektivní/komunitární identitu. Přesněji řečeno ne jednu, ale mnoho, tj.: je vpleten do sítě různorodých kolektivních/komunitárních identit.

Dan_ix-10_2

Daniel Soukup - Praha 7

PS Neděle, 25.Května 2014, 11:15:5

Ještě jsem přemýšlel nad tou šaríjou a fakt mi to připadá mimo.

Když řeknu "jsem multikulturalista" a někdo začne hned mluvit o zavádění šaríji, tak je to podle mě analogické těmto situacím.

1) Řeknu "jsem křesťan" - a někdo hned řekne: "Aha, takže se zase zavede upalování kacířů?"
2) Řeknu "jsem levičák" - a někdo hned řekne: "Aha, takže se zase zavede stalinismus?"
3) Řeknu "jsem pravičák" - a někdo hned řekne: "Aha, takže se zase zavede nacismus?"

Možná tahle analogie nesedí. V tom případě ale prosím o vysvětlení, v čem se ty jednotlivé situace liší.

Podle mě se liší jedině v tom, že spojení "multikulturalismus-šaríja" je ze všech vyjmenovaných nejméně oprávněné.

Křesťané kacíře opravdu upalovali. Stalinismus opravdu je levicový. Nacismus opravdu je pravicový. Ale multikulturalista přece vůbec nemusí být muslim.

Dan_ix-10_2

Daniel Soukup - Praha 7

PPS Neděle, 25.Května 2014, 15:34:4

Ještě k šaríi.

Jistěže jsem rád, že české bezpečnostní služby sledují aktivity organizací typu Cesta k víře pro Česko (Sharia4Czechia).

Nicméně nevidím vůbec žádné politické, bezpečnostní ani vojenské signály, že by se zavedení šaríi v Česku (nemluvím o případném ojedinělém teroristickém nebo jiném násilném útoku - Bůh nás před ním chraň!!!) stávalo byť jen tématem, natož reálnou možností.

Diskusi o zavedení šaríi v Česku proto navrhuji odsunout do doby, kdy ho v této zemi začne vážně prosazovat aspoň jeden poslanec nebo senátor nebo strana s podporou aspoň půl procenta voličů.

Do té doby mi debata o tomto tématu připadá v nejlepším případě jako ztráta času, v horším jako pošetilost a v nejhorším jako zneužívání xenofobních stereotypů.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

stereotypy ale reálně živí xenofobii Neděle, 25.Května 2014, 16:50:6

paní Hájková, pouhé opakování že na vine je kapitalismus působí jako mantra, která sama o sobě nepomáhá. Protože V něm žijeme tak kromě vzývání jeho konce musíme i dělat něco s tím v čem žijeme. Zkuste si udělat někde po hospodě anketu co si myslí např,. o zřízení mešity v rodném městě...nebo ještě hůře jak moc jsou "zvýhodňováni cikáni". A uvidíte jeslti se s vámi budou bavit o kapitalismu.

Pan Soukup - to že vám či mně něcoi přijde jako liché, ještě neznamená že to neexistuje pro ostatní jako téma.
Nežiujme ve věži ze slonoviny. když už jsm e si yvrbali tohle téma, tak šaríja jako cíl a nástroj džřihádistických spiklenců prostě putuje veřejným prstorem a je třeba se k tomu postavit.
Oprostěte se od akademického či intelektuálského milieu. Lid prostý bohužel uvažuje jinaka neřeší že je to nekorektní či nerelný stereotyp.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Pane Dolejši, Neděle, 25.Května 2014, 17:27:34

já přece nepopírám, že problémy soužití s romskou komunitou existují a že se musí nějak řešit tady a teď, protože ten kapitalismus tak rychle neodstraníme. O tom, co si myslí prostý lid po hospodách mě nemusíte poučovat. Dovedu si představit, že s největší pravděpodobností se nebudou zabývat otázkou, jaký podíl viny na tom má kapitalismus a těžko jim zazlívat, že to nevědí (odkud taky?). Ale vy byste se tím zabývat měl, už vzhledem ke své politické příslušnosti a pozici.
Proti xenofobii a rasismu se dá i tak leccos dělat, třeba osvětou, pořádáním různých akcí atd. Ovšem hlavní problém je jinde.
Co se týče islámu, tak tam souhlasím spíš s panem Soukupem - totiž že je absurdní zabývat se v České republice šaríjou. Na to máme zatím dost času. Pokud se tím lidi vůbec zabývají, pak to nemají ze své hlavy a ze svých zkušeností. Katastrofické zvěsti, konspirační teorie a podobné jevy jsou průvodním jevem upadajícího systému.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

jde o reelitu ne o konspirace Neděle, 25.Května 2014, 18:00:42

Taky nemám rád konspirace : řešení tady a teď - to je to o čem mluvím. To o čem píšete vy lze řešit na seminářích, ale nepomůže v rámci všední politické služby občanovi. Nejsem ani proti osvětě, Fór je v tom že i tam se přesvědčují přesvědčení. Soudní povolení na vpád do mešity v Praze kvůli Tahídu není nic konspirativního.
Pokud jde o to nešťastné islámské právo, tak jedna jde o evropskou a ne jen českou nebo dokonce pražskou diskusi. A za druhé jde o to mít neprůstřelný argument, že známe hranci kam už nelze jít.
Zklušenosti ze Španělska, Francie, Německa (nejen ze šluknovska) nejsou takové abychom mohli být blahosklonní. A zmatené debaty o burkách a podobných "detailech" v soužití které pronikají i k nám to že známe hranici opakovaně rozbíjejí.

Dan_ix-10_2

Daniel Soukup - Praha 7

Pane Dolejši, Neděle, 25.Května 2014, 23:01:27

to je právě rozdíl mezi Vámi a mnou. Jestliže "šaría jako cíl a nástroj džihádistických spiklenců prostě putuje veřejným prostorem" a "lid prostý" to bere vážně, tak to podle mě neznamená, že "je třeba se k tomu postavit" - ale že je potřeba tyto nesmysly znovu a znovu trpělivě vyvracet.

Funguje to (jistěže pomalu a jistěže ne vždycky). To mohu potvrdit z vlastní zkušenosti; v žádné "věži ze slonoviny" totiž nežiju.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

myslím že ten problém je reálný a ne virtuální Úterý, 27.Května 2014, 21:35:42

víte, já vím že dominace šaríji nad naším právem je nesmysl, vy to víte - ale důležitéí je aby to věděli ti muslimové.tedy někteří, kteří upevňují ty obecně obviňující stereotypy.
A ty antiislamistické stereotypy šířené médii vtahují do děje i jinak velmi graduované lidi, kterých si pro jejic rozhled vážím.Nevím jestli jste četl tohle :
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Ransdorf-Muslimove-kteri-neprijmou-nase-hodnoty-tu-nemaji-co-delat-Dolejs-tomu-nerozumi-320301
Ale i zde jsem měl pocit - ze zcela opačných důvodů než u vás - že jeden o koze a druhý o voze (pana Petříka nemyslím, ten je věren pověsti svého domovského listu euportálu).. .

Dan_ix-10_2

Daniel Soukup - Praha 7

Pane Dolejši, Čtvrtek, 29.Května 2014, 00:30:35

pár muslimů, kteří chtějí šaríu zavést třeba i násilím, se přece najde vždycky. Bylo by pěkné, kdyby nechtěli; ale určitě je nepřesvědčíme. A jejich existence se nesmí používat jako xenofobní pseudoargument.

Děkuji za odkaz na rozhovor. Právě proti takto jalové představě o "našich hodnotách" jsem napsal svůj malý manifest.

Jinak já nemám pocit, že se Vy a já míjíme ("jeden o voze a druhý o koze"); jen spolu v tom či onom nesouhlasíme. Ale Vaše názory jsou mi rozhodně bližší než názory pana Ransdorfa.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

z čeho žijí xenofobní hnutí Čtvrtek, 29.Května 2014, 10:28:28

taky myslím, že se můžeme protnout v tom podstatném a to je tolerance různých kultur když ale vidíte ten vzestup antiimigračních a antiislmáských strany v evropských volbách tak přeci nemůžete nevidět, že jsou tu zcela reálné a významné problémy z kterých tyhle subjekty žijí. A krasomluvou jejich voliče neuspokojíte. Tak proto zdůrazňuji ona pravidla a účinnost jejich vymáhání.
A ad jalové "naše hodnoty" : kromě universálních všelidských hodnot jsou jistě i ty kulturně specifické ale i ty nejsou důvodem pro xenofobii. Navíc evropská kultura orpavdu není redukovatelná jen na osvícenectví či křestanství

P.S. europoslanec Ransdorf odmítá multi -kulti jako soužití bez pravidel a já si myslím že jiná, funkčnější forma multikulturálního soužií je možná On to řeší pojmem jakého si ochranářského ale ne příliš konkretizovaného interkulturalismu. Asi by to byla na další diskusi.

Dan_ix-10_2

Daniel Soukup - Praha 7

Pane Dolejši, Čtvrtek, 29.Května 2014, 18:59:56

také mi připadá, že na tom nejpodstatnějším se shodneme.

Reálné a významné problémy nepopírám. Na druhou stranu (omlouvám se za otřepaný a expresivní příklad) reálné a významné problémy byly i ve 30. letech v Německu - a taky to nebyl důvod stát se "tak trochu nacistou".

Vůči politickým dopadům "krasomluvy" (jak jste to nazval) jsem stejně skeptický jako Vy. Nicméně někdy je potřeba spíš "ošklivomluva" - totiž tehdy, když pravda je pravým opakem toho, co lidi chtějí slyšet. Kupříkladu problém migrace do EU se nevyřeší, dokud se na jeho řešení - včetně přijímání migrantů - nebudou podílet VŠECHNY členské země (nejen ty přetížené jižní), tedy včetně Česka.

Abychom byli vůči Ransdorfovi spravedliví: představu "multi-kulti jako soužití bez pravidel" jsem v tom rozhovoru nenašel. Nicméně pokud to opravdu hlásá (nebo zastává), byl by to typický "straw man", čili hastroš nebo fackovací panák z příruček argumentačních faulů. Tj.: směšná karikatura názorů protivníka.

Žádné multikulturní "soužití bez pravidel" přece nikdo (myšleno: nikdo s větším než zcela zanedbatelným vlivem) neprosazuje.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

musím asi na svém pragmatismu trvat Pátek, 30.Května 2014, 17:23:37

jistěže stát se nacistou není dobré, ale dějiny se neptají na čisté mrravní hodnocení - lidé nejsou andělé a realitou je že nacisté zvítězili. A opakovat to přeci nechceme - takže nezbývá nejen propadovat hodnoty,ale také rozbíjet to co obyčejně na nedokonalé lidi do náruče extrému žene.

P.S. přerozdělení migračního tlaku mezi členy EU není kořen řešení, strategicky jde o oslabení vnějšího tlaku (systémové příčiny ekonomické migrace) ale bezprostředně jde o onu "ošklivou" ale nutnou regulaci.
O uvědomění tohoto mi šlo - a pak i lépe obhájíme nějaký ten obecný -ismus o tom, že člověk člověku by měl být bratrem a ne vlkem.

Dan_ix-10_2

Daniel Soukup - Praha 7

Pane Dolejši, Sobota, 31.Května 2014, 00:02:26

pragmatismus je i mně blízký: problémy se podle mě mají řešit, a ne o nich žvanit nebo je naopak tutlat. Jde zkrátka jen o to, že můj "manifest" je jinak zaměřený; je to jiný jazyk, jiný diskurz (nebo jako to chcete nazvat) než ten pragmatický.

Nicméně jsem samozřejmě rád, že jsme se dostali i ke konkrétním problémům a možnostem jejich řešení.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.