Němcová chce osekat dávky na bydlení. Přitom varuje před sociálními nepokoji

Jan Gruber

Ministryně Jaroslava Němcová postoupila vládě k projednání dvě související novely, jejichž cílem je omezit výplatu příspěvku i doplatku na bydlení. Sama přitom vlastní návrhy kritizuje, podobně jako Platforma pro sociální bydlení či odbory.

Ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jaroslava Němcová (ANO) trvá na svém záměru výrazně snížit výši doplatku na bydlení a zároveň zpřísnit podmínky pro vyplácení příspěvku na bydlení. Přestože se dvě související novely zákonů o pomoci v hmotné nouzi a státní sociální podpoře dočkaly kritiky ze strany odborů, některých krajů, Svazu měst a obcí, veřejné ochránkyně práv i členů menšinového kabinetu Andreje Babiše (ANO), Němcová je s rozpory a v téměř nezměněné podobě předložila vládě k projednání. Nyní záleží na Babišovi, kdy oba materiály zařadí na program.

Rezort práce a sociálních věcí v novele zákona o pomoci v hmotné nouzi původně navrhoval snížit maximální výši doplatku o třicet procent. Nyní po vypořádání mezirezortního připomínkové řízení Němcová usiluje o jeho seškrtání o dvacet procent.

Pokud by byl zákon schválen, tak by lidé žijící na ubytovnách měli nárok na doplatek pouze ve výši šedesáti procent normativních nákladů na bydlení. „Jedná se o opatření, které zajistí, aby pronajímatelé substandardního bydlení neměli neúměrné zisky a neobohacovali se tak na chudobě druhých,“ zdůvodnilo změnu ministerstvo.

Platforma pro sociální bydlení ovšem upozorňovala, že ačkoli výše doplatku byla již v minulých letech snižována nejdříve na devadesát a později na osmdesát procent normativních nákladů na bydlení, nikdo se nezabýval tím, zda souběžně klesají i ceny bydlení na ubytovnách. „Z praxe se přitom jeví jako pravděpodobnější scénář zachování stávající výše ubytovacích poplatků, což ubytovaní musí řešit buď doplácením nákladů na bydlení z příspěvku na živobytí, anebo jinými, třeba i nelegálními příjmy,“ uvedli zástupci Platformy.

Dopady novely lze ilustrovat na příkladu člověka, který žije na ubytovně v malé obci. Ten, bude-li zákon schválen, přijde měsíčně téměř o tisíc korun. Tříčlenné rodině se doplatek sníží o bezmála dva tisíce korun. V Praze se změny dávkové politiky do rodinných rozpočtů promítnou ještě výrazněji. Jednotlivec si oproti současnému stavu pohorší o patnáct set a rodina s jedním dítětem o tři tisíce korun.

Hrozí sociální nepokoje, varuje sama Němcová

„Navrhované změny mají potenciál negativně dopadnout minimálně na sedmdesát tisíc domácností. Celkově se bude jednat o sta tisíce obyvatel, od těch úplně nejchudších až po pracující nižší vrstvy, kteří budou mít akutní problémy se zajištěním bydlení. V kombinaci se zásahy, které oslabily český systém sociálního zabezpečení v minulých letech, tak může drasticky narůst počet domácností hospodařících s částkami odpovídajícími životnímu minimu nebo i menšími,“ upozornila Platforma s tím, že reálně hrozí zvýšení míry bezdomovectví.

Tuto skutečnost si zřejmě uvědomuje i ministerstvo: „Pokud toto opatření nepovede u všech pronajímatelů substandardního bydlení ke snížení nákladů na bydlení, je možné předpokládat, že řada osob bude vystavena riziku ztráty bydlení, může dojít ke zvýšení práce na černo a k sociálním nepokojům ze strany těchto příjemců doplatku na bydlení,“ uvedlo v závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace (RIA).

Přestože návrh Němcové v mezirezortním připomínkovém řízení podrobili kritice i její straničtí kolegové z vlády nebo vedení krajů, ministerstvo od svého záměru neustoupilo. Námitky, že změny zákona o pomoci v hmotné nepřicházejí spolu s funkčním systémem sociálního bydlení, ministryně odbyla konstatováním, že to ani nebylo jejím cílem.

Většina rezortů i tak své původní připomínky stáhla a své výhrady vůči novele si podrželo pouze ministerstvo spravedlnosti v čele Robertem Pelikánem (ANO). Záměr Němcové dále rozporují odbory a veřejná ochránkyně práv.

Tisíce lidí nedosáhnou na příspěvek na bydlení

Drobných změn doznala i novela zákona o státní sociální podpoře. Tou chce rezort práce a sociálních věcí prostřednictvím nových pravidel snížit dostupnost příspěvku na bydlení.

Podle stávajícího návrhu budou z pobírání příspěvku vyloučeny všechny domácnosti, jejichž příjem přesahuje dvojnásobek životního minima. Podle odhadů ministerstva se toto opatření dotkne více než třiadvaceti tisíc lidí.

Němcová dále počítá s tím, že na příspěvek nadále nedosáhnou ti, kteří jsou vlastníky či spoluvlastníky jiné nemovitosti určené k bydlení, nebo mají s pronajímateli bytů, v nichž žijí, sjednanou úhradu nákladů paušální smlouvou. Ministerstvo rovněž chce do okruhu společně posuzovaných osob pro přiznání státní podpory zahrnout všechny obyvatele dané bytové jednotky bez ohledu na to, kde mají hlášený trvalý pobyt.

I tento návrh zákona postoupila ministryně práce a sociálních věcí vládě k projednání s četnými rozpory. Také v tomto případě se záměrem zpřísnění podmínek pro výplatu příspěvku na bydlení nesouhlasí šéf rezortu spravedlnosti Pelikán, veřejná ochránkyně práv nebo odbory. Připomínková místa stejně jako v případě novely zákona o pomoci v hmotné nouzi upozorňovala na značné sociální dopady připravovaných opatření a neexistenci systému sociálního bydlení, který by lidem umožnil řešit tíživé životní situace.