Piráti a Starostové v minulém týdnu představili část předvolební kampaně zaměřené na mladé voliče. Ke stejnému kroku již o měsíc dříve sáhla i konkurenční koalice SPOLU tvořená občanskými demokraty, lidovci a TOP 09. Obě opoziční formace hledají cesty, jak oslovit mladé lidi, kteří ve srovnání s příslušníky ostatních věkových kategorií projevují velmi nízkou ochotu účastnit se rozhodování o věcech veřejných. Jaká témata ve svých kampaních zdůrazňují? Rozpoznaly, co trápí dnešní dvacátníky a třicátníky? A může jim mobilizace mladých voličů, pomoci zvítězit v blížících se sněmovních volbách?

Zájem mladých o politiku je v České republice dlouhodobě tristní, dokonce jeden z nejnižších v mezinárodním srovnání. Podle nedávné studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj jsou politika a s ní související témata nepodstatná, respektive nedůležitá pro sedmapadesát českých občanů ve věku od patnácti do devětadvaceti let, což naší zemi řadí na předposlední místo žebříčku hned za Litvu a po bok Maďarska, Slovenska a Chile. Na jeho opačném konci lze naopak nalézt severské státy Finsko, Norsko a Švédsko spolu s Německem, kde nezájem o veřejné dění deklaruje necelých deset procent mladých.

Tento nezájem se — nikoliv nepřekvapivě — promítá do míry jejich volební účasti. Z dostupných statistických údajů za poslední bezmála čtvrtstoletí je zřejmé, že mladí ve věku do pětatřiceti let se voleb účastní podstatně méně než generace jejich prarodičů, a dokonce méně než kolik činí celostátní průměr. Jakkoliv volební účast v České republice v průběhu minulých let — byť s drobnými výkyvy — setrvale klesala, což odpovídá obecnému evropskému trendu, stále se pohybovala nad šedesáti procenty. K volebním urnám nicméně pravidelně nenašla cestu téměř polovina nejmladší části společnosti.