Opoziční koalice cílí na mladé voliče. Mohou jim pomoci zvítězit ve volbách?

Jan Gruber

Jak Piráti se Starosty, tak koalice SPOLU představili program pro mladé, jejichž volební účast dlouhodobě zaostává za celostátním průměrem. Jaká témata zdůrazňují? Rozpoznali, co mladé trápí? A může jim mobilizace mladých pomoci zvítězit?

Většina mladých lidí mezi osmnácti a pětatřiceti nejeví o politiku valný zájem. K volbách jich v posledních letech chodí málo přes padesát procent. Foto jdemevolit.cz

Piráti a Starostové v minulém týdnu představili část předvolební kampaně zaměřené na mladé voliče. Ke stejnému kroku již o měsíc dříve sáhla i konkurenční koalice SPOLU tvořená občanskými demokraty, lidovci a TOP 09. Obě opoziční formace hledají cesty, jak oslovit mladé lidi, kteří ve srovnání s příslušníky ostatních věkových kategorií projevují velmi nízkou ochotu účastnit se rozhodování o věcech veřejných. Jaká témata ve svých kampaních zdůrazňují? Rozpoznaly, co trápí dnešní dvacátníky a třicátníky? A může jim mobilizace mladých voličů, pomoci zvítězit v blížících se sněmovních volbách?

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Zájem mladých o politiku je v České republice dlouhodobě tristní, dokonce jeden z nejnižších v mezinárodním srovnání. Podle nedávné studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj jsou politika a s ní související témata nepodstatná, respektive nedůležitá pro sedmapadesát českých občanů ve věku od patnácti do devětadvaceti let, což naší zemi řadí na předposlední místo žebříčku hned za Litvu a po bok Maďarska, Slovenska a Chile. Na jeho opačném konci lze naopak nalézt severské státy Finsko, Norsko a Švédsko spolu s Německem, kde nezájem o veřejné dění deklaruje necelých deset procent mladých.

Přes padesát procent mladých lidí do devětadvaceti let tu nejeví o politiku zájem. Stejná situace je ještě v Litvě a Maďarsku. Průměr zemí OECD je přitom zhruba poloviční. Graf OECD

Tento nezájem se — nikoliv nepřekvapivě — promítá do míry jejich volební účasti. Z dostupných statistických údajů za poslední bezmála čtvrtstoletí je zřejmé, že mladí ve věku do pětatřiceti let se voleb účastní podstatně méně než generace jejich prarodičů, a dokonce méně než kolik činí celostátní průměr. Jakkoliv volební účast v České republice v průběhu minulých let — byť s drobnými výkyvy — setrvale klesala, což odpovídá obecnému evropskému trendu, stále se pohybovala nad šedesáti procenty. K volebním urnám nicméně pravidelně nenašla cestu téměř polovina nejmladší části společnosti.

Není proto s podivem, že se jak Piráti se Starosty, tak koalice SPOLU snaží mladé lidi oslovit, nabízet řešení problémů, s nimiž se ve svých životech setkávají, a přimět je k zapojení do volebního klání. Mohou přitom těžit ze skutečnosti, že se podpora stran současné vládní koalice politického hnutí ANO a sociální demokracie, a to včetně SPD a komunistů, s klesajícím věkem rapidně propadá, a roste naopak ochota podpořit některý ze subjektů takzvané demokratické opozice. Například ve věkové kategorii do třiceti let se přes padesát procent voličů hlásí k Pirátům a TOP 09, zatímco k anonistům jen sedm.

Volební účast v České republice vedle věku roste rovněž s úrovní dosaženého vzdělání. K volbám chodí častěji starší voliči a lidé s vysokou školou. Tabulka DR

Příchylnost mladých ke stranám od středu doprava vedle pravidelných šetření agentury Kantar pro Českou televizi potvrzují i výsledky studentských voleb, jež na českých středních školách pravidelně organizuje Člověk v tísni. Před čtyřmi lety v nich se ziskem více než čtyřiadvaceti procent hlasů zvítězili Piráti, kteří se těšili bezmála dvojnásobné podpoře než druhé politického hnutí ANO a těsně třetí TOP 09. A prakticky totožné výsledky přinesly i volby do Evropského parlamentu, v nichž z první trojice stranu Andreje Babiše vystrnadil recesistický projekt ANO, vytrollíme europarlament.

Programová nabídka pro mladé

Programy, které obě opoziční formace připravily pro mladé voliče, se od sebe výrazně neodlišují, a to jak rozsahem — jsou povýtce stručné, tak zvolenými tématy. Jak Piráti se Starosty, tak aliance tradičních pravicových stran se zaměřují na problematiku dostupného bydlení, reformy vzdělávací soustavy, digitalizace státní správy nebo ochrany životního prostředí. Liberálnější z opozičních koalic přidává navíc podporu sňatků stejnopohlavních párů, boj proti sexuálnímu násilí a péči o duševní zdraví. Blok SPOLU zase nabízí nízké daně, flexibilní pracovní úvazky a posilování mediální gramotnosti.

Jakými způsoby chtějí oba subjekty zmíněná témata řešit se nicméně mladí z příslušných webových stránek nedozvědí, neboť ani jeden z nich je nerozpracoval do vyšší míry podrobnosti, a potenciální voliči jsou proto odkázáni na již dříve zveřejněné mnohastránkové programy. „Když se jdeš vykoupat, nechceš plavat mezi igelitkama,“ píše například koalice SPOLU s hashtagem #noplanetb, aniž by upřesnila, kterak plánuje znečišťování přírody plasty a jednorázovými obaly omezit. A volič se — bohužel — více nedočte ani v obsáhlém programovém dokumentu, jež se omezuje toliko na popis problému, aniž by přicházel s návrhem řešení.

Průměrný věk kandidátů Pirátů se Starosty a koalice SPOLU přesahuje dvaačtyřicet, respektive pětačtyřicet let. Jejich konkurence ale vsadila ještě na starší politiky. Tabulka volby.cz, DR

Pokus oslovit mladé proto působí poněkud rozpačitě. Stejně jako všichni ostatní — nemají-li se rozhodovat povrchně a na základě vrtkavých, nepodložených sympatií — musejí vynaložit další úsilí, aby zjistili, co pro ně obě koalice připravily. Navíc témata, jež pětice stran mladým nabízí, nejsou nijak polarizační, respektive nepodněcují motivaci voličů vybrat si právě je. To, že by nebylo třeba řešit zvyšující se nedostupnost bydlení, reformovat a digitalizovat státní správu nebo pečovat o přírodu a krajinu, totiž otevřeně neříká žádný ze subjektů se šancí proniknout do Sněmovny.

Některým z mladých voličů současně může být za těžko uvěřit, že se představitelé obou koaličních projektů skutečně zajímají o problémy jejich generace, a to zvlášť při pohledu na kandidátní listiny, kde na volitelných místech mnoho lidí pod pětatřicet let nenaleznou. Piráti se Starosty jich sice mají napříč všemi čtrnácti volebními kraji v první pětce, tedy na potenciálně volitelných místech, nejvíce ze všech stávajících sněmovních stran — rovných dvacet. Aliance SPOLU jich ale do čela kandidátek nasadila o poznání méně — pouhých pět, přičemž — možná překvapivě — většina hájí barvy KDU-ČSL.

Rozhodnou mladí sněmovní volby?

Obě opoziční koalice se při snaze získat mladé voliče na svou stranu musejí vyrovnat rovněž s tím, že dnešní dvacátníky a třicátníky je velmi těžké oslovit. Nejenže se nejedná o jednotnou voličskou skupinu, neboť studující a lidé na startu pracovních kariér mají odlišné zájmy, ale oproti starším generacím zpravidla konzumují jiné typy mediálního obsahu. „Mladé politikové nezastihnou u televizních obrazovek, musejí cílit přesněji,“ řekl Deníku Referendum ředitel ústavu STEM Martin Buchtík s tím, že se nejedná o žádné české specifikum, nýbrž o obecný trend, který je patrný v celé Evropě.

Sociolog Lukáš Linek, jenž působí na Sociologickém ústavu Akademie věd, k tomu podotkl, že lidé do pětatřiceti let současně netvoří v české společnosti početně výraznou skupinu. „I kdyby se jejich volební účast zvýšila třeba na šedesát procent, tak to bude znamenat maximálně nějakých sto tisíc hlasů, přičemž nelze předpokládat, že se všichni přikloní k opozičním koalicím. Někteří jistě podpoří i strany typu SPD,“ uvedl v rozhovoru pro Deníku Referendum. „Znamená to, že vyšší volební účast by subjektům od středu doprava přinesla tak jedno procento navíc,“ doplnil.

Osmnáctiletých v loňském roce v České republice žilo necelých šestadevadesát tisíc, tedy jen o dva tisíce více než těch, kteří dosáhli šestasedmdesáti let. Graf ČSÚ

„Představa, že mobilizace mladých voličů může rozhodnout nadcházejí volby, je lichá. Na to je jich opravdu málo,“ shrnul ve shodě s Linkem Buchtík. Navzdory tomu se oba sociologové shodli, že záměr Pirátů se Starosty a koalice SPOLU oslovit je nepostrádá smysl. „Chybou by naopak bylo, kdyby se o to vůbec nepokusili. Takto mohou získat desítky tisíc hlasů navíc, což se stále vyplatí, a to relativně snadno. Mladí totiž v zásadě ‚nemají na výběr‘, respektive nelze předpokládat, že by většinově volili politické hnutí ANO, SPD nebo komunisty,“ uzavřel.

Sněmovní volby se uskuteční za třicet dní. Trend průzkumů voličských preferencí naznačuje, že za obhajobou prvenství míří politické hnutí ANO, jemuž se podařilo zastavit propad z počátku letošního roku. O druhé místo se prozatím dělí obě opoziční formace, přičemž lépe si v posledních týdnech vede pravicový blok. Navzdory tomu, že koalice SPOLU i Piráti se Starosty ztrácejí, nadále platí, že o podobě příští vlády, respektive o tom, zda Babiš zůstane premiérem, rozhodnou výsledky malých stran — ČSSD, KSČM a hnutí Přísaha Roberta Šlachty.

Diskuse