↗

Je třeba rozpracovat vlastnickou politiku státu ve firmách jím ovládaných. Posílit kontrolu nad jejich činností, nejlépe na úrovni Poslanecké sněmovny. Aby bylo zcela zřejmé, jaká je jejich politika, co dělají a co dělat budou. To dnes nikdo neví. Nikdo to nekontroluje. A přitom se v těchto firmách točí obrovské peníze. Ivan Bartoš. Foto Piráti

Před minulými volbami jste zveřejnili povolební strategii, která upravovala postup v případných koaličních vyjednáváních…

Strategie je v procesu schvalování a bude hotová do čtrnácti dnů.

Psali jste, že vstup Pirátů do vlády je mimo jiné podmíněn tím, že v ní nebudou zasedat lidé nekompetentní nebo s korupční historií. A odmítli jste rovněž spolupráci s těmi stranami, které ohrožují liberální demokracii, tedy KSČM, SPD a částečně i politické hnutí ANO. Bude se to pro letošní volby výrazně měnit?

Myslím si, že odmítnutí spolupráce s politickým hnutím ANO bude velmi razantní. Už jen z toho důvodu, že celý stát je prolezlý lidmi, které si na různé pozice natahal premiér. Zkrátka taková tasemnice.

Nejde tedy jen o osobu Andreje Babiše, ale o ovládnutí České inspekce životního prostředí nebo o fakt, že i Evropská komise upozorňuje, že ministři Karel Havlíček s Klárou Dostálovou kryjí Babišův střet zájmů a jimi řízená ministerstva protežují jeho firmy.

Před posledními volbami jsme se politického hnutí ANO obávali a spolupráci s ním zcela nevylučovali. Naší podmínkou tehdy bylo, že Babiš nebude členem vlády a politické hnutí ANO nebude mít ve vládě většinu. Dnes je ovšem zcela zřejmé, že se nijak nežinýruje a rozhodlo se stát zprivatizovat. A obávám se, že další metou bude oblast zdravotnictví.

Vedle politického hnutí ANO dále nehodláme společně vládnout s žádnými extremistickými stranami, které svými projevy a politikou překračují mantinely liberální demokracie.

Jak v tomto kontextu hodnotíte hnutí Přísaha Roberta Šlachty?

My o Přísaze v zásadě nic nevíme. Víme, že je tam Robert Šlachta. Víme, že Přísaha nemá průhledné financování. A víme, že média spekulují o jejím napojení na Andreje Babiše a zmiňují i jméno Víta Bárty.

Z jejich programu se toho člověk mnoho nedozví. Hnutí Přísaha nicméně umně pracuje s emocí, které i mě přivedla do politiky, totiž že v tomto státě neexistuje pro běžného člověka spravedlnost. Ovšem se způsobem, jak jí chce Šlachta dosáhnout, nemůžu souhlasit.

Politici nemají aktivně zasahovat do oblasti justice nebo práce státních zástupců. Šlachta ale razí jednoduchou tezi, že všechny zavře. Podle mého přesvědčení budou obě soustavy fungovat jen tehdy, když se zbaví politických tlaků.

Ještě k povolební strategii. Europoslanec a místopředseda ODS Alexander Vondra v rozhovoru pro Novinky.cz vyloučil spolupráci s Andrejem Babišem, nikoliv však s jeho politickým hnutím ANO…

Pro nás je vláda s politickým hnutím ANO skutečně zásadní problém. Prakticky nepřekročitelný. Poslední čtyři roky jsme fungovali jako konstruktivní opozice. Když přišlo politické hnutí ANO s rozumným návrhem — což se několikrát stalo, neboť Sněmovna neschvalovala jen paskvily nebo zákony ušité na míru Agrofertu, tak jsme jej podpořili. Vždy jsme se snažili nacházet podporu pro rozumná opatření napříč všemi stranami. Ale Babiš zkrátka unesl stát. Proto jsem mluvil o té tasemnici. S ním a jeho stranou vládnout nemůžeme.

Znamená to, že na rozdíl od Vondry se domníváte, že Babiš a politické hnutí ANO jedno jsou?

Mezi Babišem a jeho stranou je rovnítko, a to i kdyby se stáhnul do pozadí. První generace politiků, která mu byla ochotná uvěřit, že bude pracovat ve prospěch České republiky, protože má tah na branku, už dávno v politickém hnutí ANO není. Na jejich místa naopak přicházejí lidé, kteří se neštítí lhát, mají na Babiše úzké vazby a nevědí, kdy budou vyměněni za nějaké loajálnější.

A když se podívám do Ústeckého kraje, kde kandiduji, tak co tam udělali? Hned si začali obšlapávat krajskou zdravotní, mají tam kauzy zdvojeného pobírání platů nebo neexistující koordinátorku očkování, kde se ukázalo, že jí vyplácejí statisíce, ačkoli ji nikdo nikdy neviděl.

To je ukázka stylu, který politické hnutí ANO reprezentuje. A něco takového nemůžeme na celostátní úrovni tolerovat. Jistě, v některých městech spolu vládneme, například v Ostravě. Tam to podle mého funguje dobře, protože Macura jede své a z šablony Babišových politiků zcela vybočuje. Ale jako celek je politické hnutí ANO prostě „no-go“!

Nehrozí, že byste se — podobně jako to posledně tvrdila ČSSD — po volbách obětovali ve prospěch země, abyste zabránili vzniku další vlády Andreje Babiše, jež by se opírala například o KSČM, SPD a Přísahu Roberta Šlachty?

To byl naprostý alibismus. Věřím, že po volbách demokratická opozice stojedničku poskládá. Dělám pro to všechno. Každý den jsem v regionech. Vidím, že lidé nebyli s Babišovou vládou spokojení, především v době pandemie.

Podnikatelé nám říkají, že již nástup Babiše na ministerstvo financí de facto znamenal konec svobodného podnikání. Tím nemyslím, že by to nešlo, ale podmínky se změnily. Ukázalo se, že je lepší nevyčnívat. Nechodit do konkurenčních sporů. Vždyť jen v této době, kdy byl ministrem financí, na jejich zajišťovací příkazy „kleklo“ devět tisíc podnikatelů.

Tuhle náladu ve společnosti možná průzkumy veřejného mínění nevystihují zcela přesně. Naše kampaň ale rezonuje. Na všechny akce, kam přijedu, přicházejí desítky lidí. A ptají se. To se před čtyřmi lety nedělo.

Rozumím tomu, že ve volbách chcete vyhrát, děláte pro to všechno, co můžete, a příští vládu plánujete složit s koalicí SPOLU. Ale třeba nebudete mít tu potřebnou stojedničku. Nebylo by v takovém případě odpovědné a v zájmu země — a samozřejmě s vědomím toho, že vás to poškodí — jít do vlády s Babišem, abyste zabránili vzniku vlády opřené o KSČM? Zkrátka jít raději vládnout s politickým hnutím ANO, protože ta alternativa je příšerná a může stát reálně rozvrátit?

Vylučuji to. Prostě to vylučuji. Lidé si musejí tohle nebezpečí uvědomit. To není jen má zodpovědnost jako politika. Mou zodpovědností je — a vždy jsme to tak dělali — splnit to, co jsme lidem ve volební kampani slibovali.

Pokud tedy bude v naší povolební strategii napsáno, že vláda s politickým hnutím ANO — zejména kvůli únosu státu — není možná, tak my zkrátka svůj slib neporušíme. Dvanáct let ve straně fungujeme tak, že řekneme, co budeme dělat, pak to jdeme dělat a když se nám to nepodaří, zkusíme to znovu.

A ještě jednu poznámku: kdo dnes volí politické hnutí ANO? Babiš nikdy nebudoval klasickou stranu. Pracuje se ztrátami. Změří si, že tento krok mu získá dvě stě, ale o jiných padesát tisíc hlasů přijde. To znamená, že je v plusu sto padesát tisíc hlasů. Funguje stejně jako ve svém predátorském byznysu. My naopak když něco slíbíme, tak to chceme splnit.

Znamená to, že jediným subjektem, s nímž jste ochotni vládnout, je koalice SPOLU?

Všechno to bude přesně popsáno v povolební strategii. Platforma složená z opozičních demokratických stran funguje například ve Středočeském kraji v čele s hejtmankou za Starosty Petrou Peckovou. A funguje dobře.

Do vlády jedině s koalicí SPOLU

Když jste jednali o předvolební spolupráci se Starosty, část strany byla proti. Obávala se ztráty autenticity, posunu směrem vpravo. Pokud byste měli vládnout společně s ODS, KDU-ČSL a TOP 09, budete muset učinit další citelné ústupky. Nehrozí, že se vnitřní pnutí ve straně ještě prohloubí?

Koalice SPOLU je naše konkurence, ostatně to řekl i předseda ODS Petr Fiala, ale program příští vlády je vždy otázkou jednání. Navíc jsme během celého letošního volebního období se všemi třemi stranami našli spoustu témat, na nichž jsme se dokázali shodnout. A pokud volby vyhrajeme, tak můžeme k ústupkům naopak tlačit naše partnery my.

Výjimku samozřejmě představoval ten nesmysl v podobě zrušení superhrubé mzdy, ze kterého, myslím, není v posledku šťastná ani ODS, neboť tím popostrčila naší zemi blíže k dluhové pasti. To byla pro státní rozpočet opravdu citelná rána.

Nechci ale zastírat, že se mezi námi a koalicí SPOLU najde i řada rozdílů. Jako příklad lze uvést novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi, která je známá pod zkratkou „třikrát a dost“. Ta problém obchodu s chudobou opravdu nevyřeší, naopak prohloubí. Proto jsme pro ni ve Sněmovně, ani v Senátu nehlasovali.

Těch rozdílů by se našlo jistě mnohem více, ale zajímá mě jiná věc. Mohl byste načrtnout dejme tomu pět klíčových programových bodů, na kterých se s koalicí SPOLU shodujete a budete je s to společně zrealizovat? Předpokládám, že se vídáte a bavíte…

Jasně. Vídáme se a diskutujeme. Nemáme stejné politiky, to bychom nebyli každý v jiné straně. Mě do politiky přivedly strany, které tu vládly před Babišem. Třeba ODS, ČSSD anebo TOP 09, když byla ještě v plné síle.

Ale k tématům: protože řešíme příjmovou stránku rozpočtu, musíme dotáhnout reformu exekucí a oddlužení. Sto tisíc lidí, kteří pracují, přinese státní kase patnáct miliard korun ročně. Dnes značná část z těch sedmi set padesáti tisíc, co se potýkají s exekucemi, dělá mimo systém. Nemají ambici pracovat legálně, nebo si vydělat více, protože jim ty peníze stejně nezůstanou. Úpravy oddlužení se v tomto volebním období bohužel kvůli tlaku Jaroslava Faltýnka a jeho kamarádů zastavily příliš brzy.

Nebyl to ovšem jen Jaroslav Faltýnek, respektive politické hnutí ANO, které přijetí potřebných změn bránilo. Proti se stavěla i ODS.

To je pravda. Občanští demokraté neměli příliš velkou vůli problém skutečně řešit.

Vedle exekucí za zcela zásadní považuji lépe upravit střet zájmů a schválit veřejný registr dotací. Zaměřit se na transparentní přidělování evropských dotací, aby o tyto peníze Česká republika nepřišla, což dnes reálně hrozí.

Dále musí zoptimalizovat fungování státu na výdajové stránce. Je tam spousta prostoru. Značné úspory přinese — díky schválení zákona o právu občanů na digitální službu — digitalizace, nebude to ovšem hned.

S koalicí SPOLU se shodujeme i na tom, že zrušíme nedávno přijatý stavební zákon, který si prolobovala Hospodářská komora a ve Sněmovně schválilo politického hnutí ANO společně s SPD a KSČM. Jen plánovaná centralizace stavebních úřadů totiž podle odhadu ministerstva vnitra vyjde na dvacet miliard korun.

A v neposlední řadě je tu palčivé téma bydlení, které netrápí jen mladé lidi, ale i střední třídu. Nová vláda se proto musí zaměřit na zdejší bytovou situaci. Cesty jsou v zásadě dvě: jednak zrychlená výstavba a jednak přijetí zákona o dostupném bydlení. Ten již má připravený Olga Richterová.

Opravdu se domníváte, že s pravicí prosadíte funkční zákon o dostupném bydlení? Pamatuji si, jak předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL v minulém volebním období vykládal, že bydlení je zásluhová věc.

Registruji, že v kampani koalice SPOLU je bydlení, minimálně rétoricky, jedno z nejdůležitějších témat. A od předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury, vedle něhož ve Sněmovně sedím, jsem okoukal, že je třeba své partnery, případně oponenty brát za slovo. Pamatovat si, co říkali, a ve vhodný čas jim to připomínat. Proto věřím, že i koalice SPOLU se bude chtít problematikou dostupného bydlení vážně zabývat. Ostatně, i mladí voliči ODS potřebují někde bydlet. Ale možná bych si měl pro jistotu dělat screenshoty těch jejich reklamních bannerů...

Pokud výsledky voleb umožní vznik vlády složené z pěti stran dnešní opozice, o jaká ministerstva byste jako Piráti měli zájem? Před čtyřmi lety jste psali, že vašimi prioritami by byla kultura, informatika, průmysl, obchod a školství. Platí to stále?

Kultura a informatika stále platí. Nicméně se nedomnívám, že je moudré se během krize pouštět do větší transformace ministerstev. V posledních letech jsme se navíc hodně vyprofilovali v oblasti práce a sociálních věcí. Za velmi důležitý rezort pokládáme i spravedlnost, neboť chceme občanům navrátit důvěru v právní stát. A rádi bychom se věnovali i otázkám životního prostředí, transformace českého průmyslu a energetiky.

Jakkoliv někdo nemusí na změny klimatu věřit, tak zcela jistě ví, že když má za barákem čoudící komín nebo velkou silnici, tak se to projeví na jeho zdraví a dožije se kratšího věku. To znamená, že budoucnost České republiky leží v inovacích a ekologizaci zdejších provozů. Nejenže to lidem zkvalitní životy, ale navíc to pomůže ekonomice a daná opatření lze financovat z evropských peněz.

Jen stručnou doplňující otázku k ministerstvu spravedlnosti. Ve vašem vládním týmu je jedním z kandidátů na tento post senátor Zdeněk Hraba. Opravdu chcete, aby tento člověk, který hartusí zbraněmi, brojí proti Istanbulské úmluvě a naposledy v Senátu hájil zřejmě neústavní novelu „třikrát a dost“ z dílny ODS byl vaším ministrem spravedlnosti?

Ne, my chceme, aby se ministrem spravedlnosti stal předseda našeho poslaneckého klubu Jakub Michálek. S Hrabovými výroky mám problém. Diskutovali jsme to se Starosty i na koaliční radě. A někteří naši lidé — například Olga Richterové nebo jednička naší kandidátky na Vysočině Blanka Lednická — se vůči němu ohradili i veřejně.

Nicméně: Zdeněk Hraba v těchto volbách nekandiduje. Je pouze členem vládního týmu a nominovali jej Starostové. To plně respektuji. Ale bavíme se o hypotetickém výsledku voleb a hypotetickém rozdělování vládních křesel. Mým cílem samozřejmě je, abychom ministerstvo spravedlnosti skutečně obsadili, ale tahle debata je předčasná. Teď je důležité uspět ve volbách.

Na Agrofert si došlápneme!

Vrátil bych se k unesenému státu a tasemnici. Vznikne-li vláda složená z obou opozičních koalic, Andrej Babiš přestane být členem vládního kabinetu, čímž ze dne na den odpadne zákonná podmínka střetu zájmů. Jste připraveni začít po volbách Agrofertu znovu posílat na dotacích miliardy korun?

Ne! Jsme naopak připraveni Agrofertem neoprávněně načerpané dotace vymáhat. A zdaleka se nejedná jen o dotace. Zákon o střetu zájmu totiž pokrývá i účast na veřejných zakázkách, kterých se premiérova firma účastnila neoprávněně. To je třeba rovněž prošetřit.

Ke způsobům, jimiž budete z Agrofertu peníze vymáhat, se ještě dostaneme. Ale představte si následující situaci: Vyhráli jste volby, sestavili vládu společně s koalicí SPOLU a premiérova firma se uchází o další dotace. Budete s tím v pohodě? Nebo plánuje upravit parametry tak, aby na ně nadále nedosáhla?

Vezměme si Čapí hnízdo jako modelovou kauzu. Zkratka není možné, aby se firmy vyčleňovaly z holdingu pro účel získání dotace, která náleží malým a středním podnikatelům. Vždyť ty jsou — a řekl to i Nejvyšší kontrolní úřad — systematicky znevýhodňovány. Na podobné dotace si Agrofert v budoucnu už nesáhne.

Další věc jsou prostředky na inovace. Když se bavím s podnikateli napříč celou zemí, tak vím, že tomu, co inovace skutečně je, rozumějí. Rozumějí tomu, že se nejedná o nákup sériových strojů jako v Penamu. Když budeme vládnout, peníze na inovace půjdou striktně na inovace. Je třeba poctivé kontroly.

Znamená to, že pravidla jsou v zásadně napsána správně?

Ano, ale nikdo je pořádně nekontroluje. Když Leo Štajner (bývalý náměstek Státního fondu životního prostředí, pozn. red.) odmítl proplatit dotace Agrofertu, obratem skončil. Říkal, že na ně Babišova firma nemá nárok, šup a šel. Spousta úředníků dnes pracuje pod tlakem. Ministerstva v čele s Karlem Havlíčkem, Alenou Schillerovou a Klárou Dostálovou dělají na zakázku a Babiše kryjí. To se musí změnit.

Není možné, aby ministerstva a vláda šermovaly pochybnými analýzami, které říkají, že Agrofertu vyplácet dotace lze, když OLAF i evropští auditoři jasně napsali, že se tak děje v rozporu s platnými evropskými právními předpisy i českým zákonem. To přece nejsou žádné rychlokvašky bez praxe, ale špičkoví právníci, kteří vykládají legislativu pro celou Evropskou unii. A když říkají, že je premiér ve střetu zájmů, tak ve střetu zájmů je. Tečka!

Ještě mi povězte, jak neoprávněně čerpané dotace po Agrofertu vymůžete? Máte představu, jak to udělat?

Úplně normálně. Vždycky jsem si myslel, že když finanční správa řekne, že má člověk zaplatit nějaké peníze, tak je zaplatí. Pokud ne, tak se to vymáhá, obstaví se účty nebo se obstaví majetek. To je přece standardní postup, ne?

A jak plánujete postupovat vůči těm úředníkům, kteří se na nezákonném čerpání dotací podíleli, respektive je v rozporu se zákonem vypláceli?

Ryba smrdí od hlavy. Před dvěma lety jsme v této věci podali Národní centrále proti organizovanému zločinu trestní oznámení na neznámého pachatele. To znamená, že kdokoliv, kdo v tomto řetězci figuroval, může být prošetřován. Jistě, některým úředníkům mohlo být vyhrožováno, jiní mohli být zastrašování nebo se obávat ztráty zaměstnání. Nicméně ani tehdy by neměli rozhodovat v rozporu se zákonem.

Váš koaliční kolega Vít Rakušan v dubnu řekl, že Andrej Babiš si „postupně zprivatizoval tento stát a využívá jej pro svůj soukromý byznys“. Pokud je tomu skutečně tak, jaký máte plán na de-agrofertizaci státní správy?

Většina státních zaměstnanců je chráněna služebním zákonem, který počítá s pravidelným služebním hodnocením. Pokud budou naplňovat stanovené cíle, nemají se čeho bát. Stále vycházím z předpokladu, že úředníci, kteří nejsou pod tlakem, pracují dobře a správně. Manažery státních firem nebo ředitele, které vláda do pozic nastrčila přes podivná výběrová řízení, prověříme. Podíváme se, zda vše proběhlo podle stanovených podmínek.

Počítáte tedy s tím, že otevřete služební zákon?

To podle mého názoru není nezbytně nutné. Za důležitější považujeme zpřesnit nominační zákon, který od nás vláda okopírovala a následně vykostila. Do něj je třeba vrátit ustanovení, že doporučení komise je pro vládní kabinet závazné, a nemůže si tedy vybrat jiného kandidáta nebo naoko nechat projít všechny prvním kolem a pak si vybrat toho svého favorita.

Výhledově je rovněž třeba rozpracovat vlastnickou politiku státu ve firmách jím ovládaných. Posílit kontrolu nad jejich činností, nejlépe na úrovni Poslanecké sněmovny. Aby bylo zcela zřejmé, jaká je jejich politika, co dělají a co dělat budou. To dnes nikdo neví. Nikdo to nekontroluje. A přitom se v těchto firmách točí obrovské peníze.

V případě těchto firem, ale i dalších institucí, je dále na místě vyhlásit na vrcholné pozice nová výběrová řízení. Přičemž hlavními kritérii pro úspěch nebude loajalita k Babišovi a ochota koukat se stranou, když se tam krade.

O rozpočtu Hradu rozhoduje Sněmovna

Ještě bych chtěl probrat jedno důležité téma. Prezident Miloš Zeman opakovaně prohlásil, že po volbách premiérem jmenuje předsedu vítězné strany, tedy strany, která získá nejvíce mandátů, což bude — s nejvyšší pravděpodobností — politické hnutí ANO a Andrej Babiš. Jak jste připraveni na tuto možnost? Co byste dělali, kdybyste měli ve Sněmovně se SPOLU většinu a prezident držel ve Strakovce Babiše? Jak dlouho byste takové počínání tolerovali?

Mým cílem je, abychom z voleb vyšli jako vítězové a získali tak co nejsilnější vyjednávací pozici. Víme, že si prezident v řadě věcí — například ve jmenování profesorů, soudců nebo členů vlády dělá, co se mu zrovna zamane. Proto je třeba mít patřičnou sílu ve Sněmovně, abychom s ním mohli na tohle téma jednat.

Bez ohledu na to, co jsem právě řekl, nepovažuji za možné, aby se Česká republika v polovině příštího roku chopila předsednictví Evropské unie s nelegitimním premiérem a vládou bez důvěry. My, Česká republika, už jsme jednou tuhle příležitost, jak se ukázat v co nejlepším světle, prohospodařili, když vprostřed předsednictví spadla vláda.

To se nesmí opakovat. Předsednictví nám může pomoci v post-covidové obnově země. A i prezident si musí být vědom toho, že s takhle vážnou věcí nelze hazardovat.

Domníváte se, že důležitost předsednictví chápe?

Doufám, že mu to někdo připomene. Já rozhodně! Ale nemohu ovlivnit, jak se zachová. Mohu ovlivnit výsledek voleb, abychom měli co nejvýhodnější pozici pro jednání. Věřím, že se prezident hned po volbách setká se zástupci všech stran, které uspěly, a řekne, zda nadále trvá na tom, že premiérem bude Babiš.

Dobře. Ale co můžete podniknout, kdyby Babiše v premiérském křesle držel navzdory tomu, že to budete vy a koalice SPOLU, kdo bude mít ve Sněmovně většinu?

Existují různé cesty. Státní rozpočet sice navrhuje vláda, ale schvaluje jej Poslanecká sněmovna.

Mám tomu rozumět tak, že jste připraveni seškrtat kapitolu Hradu na nulu?

Tak rozpočet opravdu schvaluje Sněmovna... Současně máme v plánu s odborníky na ústavní právo otevřít debatu, jak naši Ústavu zpřesnit, abychom předešli podobným excesům, na něž její tvůrci zřejmě ani ve snu nepomysleli.

Zvažujete upravit podmínky pro podání žaloby na hlavu státu? Před zavedením prezidentské volby totiž stačilo nalézt prostou většinu v Senátu, dnes je však třeba, aby s ní — nadále výlučně na návrh horní komory Parlamentu — souhlasily tři pětiny senátorů i poslanců.

Takhle hluboko nyní do diskuse jít nemíním. Platí, že se tématu chceme věnovat, ale konec pro nás zůstává otevřený.

Zeptám se znovu: Opravdu se neobáváte toho, že bez ohledu na výsledky voleb, může v čele České republiky stát až do konce prezidentova mandátu, tedy do jara roku 2023, Babiš? Že jej Zeman, pokud si zamane, u moci udrží, protože na něj nikdo nemá žádné páky?

Ne. Přes všechno, co někdy prezident vypustí z úst, věřím, že je alespoň trošku vlastenec, který žil na Vysočině, má rád klobásy a slivovici. Ví, že předsednictví Evropské unii je pro Českou republiku důležité. Že by bylo krajně nezodpovědné, abychom v této době neměli legitimní vládu. A konečně, že volby vyhrajeme a prezidenta přesvědčíme, že teď máme vládnout my.

JAN GRUBER