Babiš půjde do voleb jen tak silný, jak mu dovolí opozice
Jiří PeheOpozice promeškává celou řadu zásadních témat ke konfrontaci, tím pádem nechává Babišovi příliš mnoho volného prostoru. Nebude mnoho šancí to napravit, tou hlavní budou asi až televizní debaty. V nich je třeba trvat na dodržování pravidel.
Po čtyřech letech vlády Andreje Babiše sčítá Česká republika převážně jen ztráty, ale obě opoziční koalice toho nejsou schopné využít. Jejich volební kampaně nebyly zatím schopné kritickou masu voličů přesvědčit, že Česká republika si pokračovaní Babišovy vlády nemůže dovolit.
Babiš bohorovně odsouvá vše, co by ho mohlo politicky poškodit na dobu po volbách částečně i proto, že opozice ho s některými zásadními selháními nedostatečně konfrontuje. Nedokáže veřejnosti jasně sdělit, že některé kroky Babišovy vlády budou mít na Českou republiku negativní dopady i dávno po tom, co oligarcha zmizí z politiky.
Začít lze tím, že Česká republika patří k nejhůře postiženým zemím epidemií nemoci covid-19. Počty nakažených a zemřelých na 100 tisíc obyvatel jsou otřesné, spousta našich spoluobčanů zemřela zcela zbytečně kvůli chaosu, který vytvořila vláda. Babiš dnes přechází tyto statistiky se svou typickou bohorovností: boj s epidemií prý vláda prostě v jistém okamžiku „podcenila“.
To je samo o sobě ospravedlnění tak skandální, že by se jen na něm dala založit volební kampaň. Opoziční lídři sice touto „černou kronikou“ z nejhorších fází v televizních vystoupeních a při setkání s občany operují, ale často příliš suše. A tudíž bez reálného dopadu.
Přímo před našima očima se přitom začíná znovu odehrávat rok starý scénář, kdy vláda odmítla — v některých případech pod přímým Babišovým tlakem — přijímat restriktivní opatření na začátku září 2020, kdy už bylo zřejmé, že jsme na prahu druhé vlny. Na obzoru byly tehdy krajské volby, vše muselo počkat až na dobu po nich. Pak, jak se ukázalo, bylo už pozdě. To samé se chystá nyní.
Zatím nejpůsobivější prezentaci této tragédie, k níž významně přispěla Babišova vláda, přitom nepřipravily strany, které stojí v opozici k Babišovi, ale občanská iniciativa Milión chvilek pro demokracii, když na Staroměstském náměstí namalovala 25 tisíc křížů, což byl v té době počet lidí, kteří zemřeli na covid-19.
Druhým velkým tématem je skutečnost, že Česká republika může kvůli Babišovu konfliktu zájmů přijít o desítky miliard korun ze záchranného balíku Evropské unie. Ministři financí členských zemí sice nedávno schválili český plán obnovy, což by mělo znamenat uvolnění fondů, jenže Evropská komise už před tím oznámila, že nemalá část z celkových 180 miliard korun nebude proplacena, dokud Česká republika nepřijme opatření k zamezení konfliktu zájmů.
Ministryně financí Alena Schillerová bohorovně prohlásila, že se nic neděje, protože vláda už na přijetí příslušných opatření pracuje. Ale je to prohlášení, jehož cílem je jen posunout celou věc na dobu po volbách.
Dokonce i kdyby zrovna nebyla v plném proudu volební kampaň, vyústilo by varování Evropské komise v normální demokracii do nějaké viditelné akce opozice. Netřeba hned svolávat mimořádnou schůzi Sněmovny, stačila by i mimořádná tisková konference lídrů pěti opozičních stran. Ničeho takového jsme zatím nebyli svědky.
Tématem číslo tři je prudce se zhoršující stav veřejných financí. Česká republika je nejrychleji se zadlužující zemí v Evropské unii. V boji s dopady epidemie covidu-19 se sice zadlužily i jiné země, ale nikoliv v míře srovnatelné s Českou republikou. Navíc finanční prostředky získané na dluh byly ve většině zemí využity mnohem efektivněji.
U nás celá řada programů, které měly pomoci podnikatelům a dalším občanům postiženým krizí, nefungovala. Navíc se dozvídáme, že v této kritické situaci vláda dál proplácela z českého rozpočtu dotace Agrofertu — i při vědomí, že kvůli Babišově střetu zájmů nemá holding na evropské dotace nárok.
Opoziční politici také nejsou schopní, zdá se, přesvědčivě vysvětlovat těm sociálním skupinám, které si Babiš kupuje s pomocí „dárků“, jako je mimořádné zvyšování důchodů či některých sociálních dávek, že masivní utrácení na dluh generuje inflaci. Jinak řečeno: že reálná hodnota příjmů Babišovy cílové voličské skupiny bude brzy v ohrožení.
A pak je zde Čapí hnízdo. Způsob, jakým rozhodnutí v této věci odkládá dozorující stání zástupce, je skandální. A to natolik, že v tomto případě nedává smysl, aby opoziční politici tvrdili, že nechtějí svými výroky zasahovat do probíhajícího vyšetřování. Měli by naopak křičet z plných plic.
Nemusí přitom požadovat, aby byl Babiš poslán před soud. Stačilo by veřejnosti s potřebnou razancí vysvětlovat, že téměř šestileté vyšetřování celé kauzy i další odklad těsně před volbami, jsou skandální. A zřejmě účelové.
Velkým tématem je také mlčení Babiše tváří v tvář prezidentem Zemanem oznámeným plánům, že pověří sestavením vlády lídra nejsilnější strany, nikoliv případně vítězné koalice. Hlava státu prostě dává najevo, že — v rozporu s volebním zákonem — existenci volebních koalic neuznává.
Je tedy téměř jisté, že se po volbách bude opakovat scénář z roku 2017, kdy Zeman pověřil Babiše sestavením vlády bez ohledu na to, že nedokázal vytvořit většinovou koalici, a následně jeho vládu bez důvěry držel u moci šest měsíců. Babiš tehdy spolu se Zemanem tvrdil, že taková vláda je zcela legitimní, a má právo přijímat i zásadní rozhodnutí.
Hodlají Babiš a Zeman toto jednání, které bylo na samé hraně ústavy, zopakovat? Je Babiš případně ochoten vládnout bez důvěry až do Zemanova odchodu z funkce? Opozice by měla od Babiše na tuto otázku požadovat jasnou odpověď.
Bohužel se jí už jen těžko podaří v měsíci, který zbývá do voleb, výše zmíněná témata předestřít veřejnosti jako zásadní mimo televizní debaty. Jelikož zkušenosti z prvních debat jsou takové, že Babiš nenechá své kritiky domluvit, skáče jim „trumpovsky“ do řeči a překřikuje je, měly by opoziční strany jako minimum žádat od televizních stanic, aby nastavily pro debaty jasná pravidla, včetně vypínání mikrofonu politikům, kteří je nerespektují.
No, to si tedy nemyslím, že bude Babiš tak silný, jak mu opozice dovolí.
V dnešní době, kdy volební programy jsou jen nereálné žvásty (přečtěte si program SPOLU), kdy pravda není hodnotnější než lež, jsou to jen dvě stránky věci a politici si vyberou tu z nich, která se jim víc hodí, kdy politik může ze dne na den úplně obrátit a nic se neděje (třeba Babiš a superhrubá mzda nebo migrace), kdy jediné, co se počítá jsou emoce a podkuřování (nebo naopak strašení) a záleží na kvalitě PR ......... v takovém stavu politiky opozice nikoho k ničemu nedonutí a co si Babiš dovolí nebo nedovolí, není v jejích rukách.
Tak určitě pane Kolaříku, vlastně by mi ty vaše prolhané štěky chyběly...
Buďte trošku konkrétnější pane Kolaříku, jak "přitvrdit"?
(jestli se nestane něco nečekaného, tak Babiš vyhraje volby a prezident pověří vítěze voleb ........ moc mě nenapadá, jak to přitvrzení" budete v takovém případě zdůvodňovat)
Situace je taková, že značné části českých občanů vůbec nevadí to, co opozice Babišovi vyčítá, zato vidí, že rostly platy, důchody... třeba tady na Ostravsku co slyším, tak ANO bude mít 35%. A co s tím? Prohlásíme ty, co ho volí, za blázny a sebereme jim volební právo??? Nebo !přitvrdíme" ještě víc?
Musím říct, že se stydím za své dlouhé vedení.
Nejdříve mě napadlo - jak "Těžko můžeme sebrat volební právo někomu, kdo je u moci..."? Co je to za nesmysl? Voliči Babiše že jsou u moci?? ............. až najednou mi to docvaklo - Pavel Kolařík není žádný "informatik", to je jen slovní hříčka, je to umělá inteligence, která se testuje v reálném provozu.
Vidíme jasné přednastavení -- každý, kdo si dovolí napsat něco, z čeho přímo neplyne, že je Babiš ztělesněním ďábla, musí být napaden v osobní rovině a demaskován jako lidský odpad -- lhář, komunista, babišovec........ Zároveň vidíme, že když je diskuse složitější nebo abstraktnější než prosté předmětné výroky, UI začíná zmatkovat a psát blbosti.
Pak to všechno začne dávat smysl.
Třeba tvrzení z mého prvního příspěvku o pravdě a lži, která má stejnou hodnotu, dokáže každý člověk přiřadit k politické praxi, a nemyslel by si, že to tvrdím já jako svůj názor na pravdu a lež. UI ne. Ta můj příspěvek vyhodnotí jako obhajobu Babiše (i když ve skutečnosti o něm vůbec není), a následuje dle naprogramování osobní útok, který mě prohlašuje za důsledného lháře. Přitom když jsem tady před několika týdny tvrdil, že je Babiš ve stetu zájmů, tak na mě UI pojmenovaná Pavel Kolařík, informatik, vůbec nereagovala.
A následný příspěvek o sebrání volebního práva tomu, kdo je u moci, který v kontextu nedává už vůbec žádný smysl, to jen potvrzuje...
Zajímal by mě ten rozdíl mezi „občanskou společností“ a „společností lidí co jdou k volbám“. Mohou se tyto dvě společnosti dostat do konfliktu? Může si „občanská společnost“ přát něco jiného než „společnost voličů ve volbách“? (Napadá mě třeba ten případ Běloruska: tam si také „společnost voličů“ přeje něco jiného než Lukašenko.)
Nebylo by tedy lepší i u nás ty demokratické volby zakázat, aby v nich Babiš nevyhrál? Co o tom problému soudí umělá inteligence?
Občanská společnost si Babišovo vítězství evidentně nepřeje, zatímco společnost voličů si ho (alespoň podle těch průzkůmů) nejspíše přeje.
Občanská společnost by tedy asi měla zřídit nějakou ozbrojenou pěst občanské společnosti (třeba lidové milice, nebo hnutí Taliban), aby své vítězství v občanské válce pak zpečetila, když ho nezpečetí ve volbách...
Ano, placení i neplacení trollové s oblibou napadají ostatní diskující a jsou spodinou společnosti, pane Kolaříku.
Jestli Vám tedy nyní dobře rozumím, budete respektovat výsledek demokratických voleb, ať už bude jakýkoliv. Dokonce ani v případě Babišova vítězství nebudete vyzývat k nerespektování voleb a tomu, aby si to „občanská společnost nenechala líbit“.
Rád bych ještě speciálně Vás, pane Kolaříku, upozornil, že vůbec nevím, koho v těchto volbách budu volit a zda se jich účastním. Jediné, co vím jistě, je to, že Pirátům (a nyní tudíž ani předvolební koalici PIRSTAN) svůj hlas dát nechci. Dále pro Vaši informaci rád dodám, že ODS ani TOP 09 jsem dosud nikdy nevolil, býval jsem voličem voličem lidovců, sociálních demokratů, nebo starostů a nezávislých.
Přeji Vám mnoho šťastných chvil při dalším pomlouvání.
Hm, tak to je slušný. Myslím, že na Loebnerovu cenu by to stačilo. Jednodušeji se to ale dá docílit škrábancem na gramodesce.
Pane Kolaříku,
jestli jste skutečně pan Kolařík, můžete prosím odpovědět na otázku, zda budete respektovat výsledek demokratických voleb, ať už ten výsledek bude jakýkoliv?
Nebo ho - v případě, že se Vám ten výsledek nebude líbit - respektovat nebudete, jinými slovy řečeno „nezůstane u bezzubých demonstrací, občanská společnost si výsledek voleb nenechá líbit a důkladně přitvrdí“?
Následovalo by takovéto „důkladné přitvrzení“ jen v případě „nesprávného“ výsledku demokratických voleb, nebo až v případě vládnutí vlády, která by nebyla dlouhodobě schopna získat důvěru parlamentu?
Babiš v tom nejhorším scénáři získá kolem třiceti procent hlasů. Jinými slovy v nejhorším případě si přeje jeho vítězství třetina voličů. Osobně si myslím, že to bude sotva čtvrtina. Váš výrok o přání " společnosti voličů" je tudíž pitomost.
Totéž k respektování výsledků voleb. Může nastat, pravděpodobnost je asi tak čtyřicetiprocentní, situace, kdy Babiš sestaví stojedničkovou vládu. Ale jen pod podmínkou, že mu podrží některé ze stran, které se svým voličům zaklínaly, že s Babišem nikdy. Naposledy dnes Okamura.
O něco pravděpodobnější je situace, kdy se pokusí Babiš, Zeman spolu s komunisty a SPD umožnit Babišovu menšinovou vládu, protože budou mít prekérní majoritu schopnou zabránit tvrdému postupu proti prezidentovu ohýbání ústavy (český porušování).
A pokud v této situaci v případě obou zmíněných variant Babišova premiérování sáhnou parlamentní i mimoparlamentní opozice i k těm prostředkům, které odpovídají občanské mobilizaci (okupační demonstrace a blokáda Hradu a Strakovky, občanská neposlušnost, obstrukce atd.), sotva půjde o nerespektování výsledků voleb.
„Váš výrok o ‚společnosti voličů‘ je pitomost.“
---------------------
Ano, pane Profante, jestliže z té zmiňované „společnosti voličů“ její největší část (třeba čtvrtina) bude volit některou z kandidujících stran, hnutí či předvolebních koalic, nebude to pochopitelně jednohlasná volba „společnosti voličů“, ale jen volba té čtvrtiny voličů. (To je podle mě docela dobře, že nejde o jednohlasnou volbu, kdy třeba 103% by voličů volilo jednotnou kandidátku.) Výrok o „přání společnosti voličů“ je tudíž pitomost, stejně jako je pitomost třeba i výrok o „přání občanské společnosti“ nebo výrok o „přání komunity LGBT...“
Jen bych ještě upřesnil, že „přáním společnosti voličů“ není výhra konkrétní politické strany (to je přáním té její čtvrtiny) přáním společnosti voličů je respektování výsledku voleb, ať už ty volby dopadnou jakkoliv.
Přáním společnosti voličů tedy nejsou protesty občanské společnosti proti výsledkům voleb (proti jakýmkoliv výsledkům voleb).
Přání čtvrtiny není přáním celku, lhostejno, na kolik částí se dělí ty zbylé tři čtvrtiny.
To, nač se poněkuď zmateně odvoláváte, je legitimita procedury. Pokud dostane Babiš důvěru od prosté většiny poslanců, bude řádným premiérem. I kdyby si některé hlasy koupil a jiné by patřily stranám, které je získali lhaním voličům, že ony s Babišem nikdy...
Ale to, že by se stal Babiš řádně premiérem, neznamená, že se proti němu v rámci platných zákonů a vymezené občanské neposlušnosti nesmím a nemohu vymezovat.
Ale nechci tu trolit, prostě si přečtěte ústavu, než budete zase něco plácat.
Už ten titulek v podstatě nedává smysl. Z ideologického hlediska žádná opozice neexistuje. Jsou to centristé proti centristům.
Pochybuji, že za opozičních Pirátů a Stan by byl počet zemřelých na covid výrazně nižší. Jejich liberalismus jim totiž ztěžuje sáhnout k výraznějším restrikcím a regulacím, které zejména mohou covid zastavit.
Mimochodem podobně vyzněl článek na A2larmu, kde, pokud je to ona, pracuje Peheho dcera. Ti liberálové jsou nudná jánabráchistická parta. Ne že by o mé názory někdo stál, ale bylo by snad pod mou úroveň do takovýchto médií přispívat.
Pravdu má ale J. Pehe v tom, že Piráti a Stan si svou sterilní kampaní sami kopou jámu a jsou krůček od toho, aby do ní spadli.
Pane Profante, běžte s tím Babišem už do háje, je mi úplně jedno, jak Babiš dopadne ve volbách. Není mi ovšem jedno, zda „občanská společnost“ (či třeba její čtvrtina) bude respektovat výsledek voleb, nebo zda po volbách budou naopak následovat okupační demonstrace, blokáda Hradu a Strakovky a tak podobně.
konečně smysluplná otázka. Předpokládám, že naprostá většina lidí bude respektovat výsledek voleb -- a není nijak vyloučené, že dojde k okupačním demonstracím a třeba blokádě Hradu. Ono se to nijak navzájem nevylučuje .
Souhlasím s Vaším odhadem, pane Profante. Taky si totiž myslím, že naprostá většina lidí bude respektovat výsledek voleb a nějaká menšina ho možná respektovat nebude. Ta menšina si v tom případě bude nejspíš říkat „občanská společnost“. Prostě občanská společnost si možná výsledek voleb nenechá líbit, a pak samozřejmě nezůstane u bezzubých demonstrací, ale občanská společnost si uvědomí svou sílu a důkladně přitvrdí, no.
Pokud v těchto volbách není skutečná alternativa a jsou nedemokratickou fraškou, tak většina relativně atomizované společnosti bude jejich výsledek respektovat a její části budou nadále vést třídní boj proti sobě či případně vyčerpaně a lhostejně tomuto třídnímu boji přihlížet, zkrátka více či méně pokračovat v budování drsného kapitalismu po česku.
Maximálně se pár desítek (stovek?) tisíc maloměšťáků sejde jako vždy pokojně na Letné, aby si zahráli na velké demokraty a poté si v nedalekých kavárnách dali capuccino a ukázali fotky svých dětí studujících zásadně na víceletých gymnáziích. :-)
Jistěže jsem, pane Kolaříku, aktivní v dialogu o progresivistických reformách.
[Ten dialog je možné vést o těchto reformách, ale není ho bohužel možné vést SE zastánci těchto reforem, protože oni se tomu dialogu brání a na kritiku věci samotné reagují osobním útokem proti takovému potenciálnímu partnerovi v dialogu.]
Jsem tedy aktivní v této diskusi o progresivistických reformách z toho důvodu, že je považuji za nebezpečné -> to znamená směřující k destrukci jak ekonomiky, tak i společenského konsensu o způsobu života, konsensu o tom, co je v životě člověka ještě přípustné (například v oblasti svobody vyjadřování a osobních postojů) a co již přípustné není.
Znovu opakuji, že Babiš není k tomuto ohrožení (které představují progresivistické reformy) žádnou alternativou, on je prostě účastníkem dotačního byznysu, a proto tomu přizpůsobí i faktické směřování své politiky - bez ohledu na to, co říká v předvolební kampani. Z mého pohledu je tedy úplně jedno, jak Babiš dopadne ve volbách. Žádná (z mého pohledu rozumná) alternativa tu totiž není. Existují ovšem alternativy ve zcela jiné kategorii problému. Nejde v ní už o to, kdo vyhraje volby a pak sestaví vládu, jde v ní o to, zda výsledky voleb budou do budoucna i nadále respektovány tak, jako tomu bylo doposud, nebo zda ty výsledky voleb v budoucnu už respektovány být nemusí a my tedy pak budeme (v intencích progresivismu) postupovat k destrukci demokratického řádu.
To jsou, pane Kolaříku, ve stručnosti důvody mé aktivity.
Teď je tedy řada zase na Vás, abyste vysvětlil, jaké jsou důvody té Vaší mimořádné aktivity a v čem se naše aktivity liší.
A jak byste si to představoval? To mám pít místo kapucína turka, abych se cítil lidově? Nebo posílat dítě do špatný školy, abych ho potrestal za vládu lidí jako je Maláčová, kteří připustili, že nám začínají kolabovat devítiletky a teď ještě na poslední chvíli snaží přispět k dalšímu odchodu učitelů z profese?
Důležité bude spíš to, zač a jak se bude demonstrovat a jestli v tom zastydlí bojovníci třídního boje nechají ty maloměšťáky samotné a pak si dál budou stěžovat, jak jim na hrb dopadá právě to, proti čemu ti maloměšťáci demonstrovali.
Pane Kolaříku, já nevím, přijde mi to dost divné, když Vaší motivací k napsání diskusního příspěvku je pouze někoho pomluvit, ale věcně přitom vlastně komunikovat vůbec nechcete (jak i sám říkáte). Proč si alespoň nevymyslíte nějakou nějakou novou pomluvu? To opakování jedné a té samé mi přijde trapné - vypadá to, jako kdybych se potom už ničeho horšího nedopustil, což samozřejmě pravda není. Rád Vám poskytnu nějaké materiály o sobě, aby Vaše pomluvy mohly být trochu více rozmanité (rozmanitost je dnes všude velice ceněna).
Jako celkem pravděpodobná se mi jeví situace, kdy Babišův volební výsledek bude o něco větší než výsledek koalice Spolu nebo PirStan. I kdyby bylo zřejmé, že tyto koalice by dokázaly sestavit většinovou vládu a vyslovily by tuto vůli, prezident Zeman bude tvrdošíjně trvat na své zásadě pověřit sestavením nové vlády předsedu nejsilnější strany a bude co nejzdlouhavějším procedurálním postupem /nová Babišova vláda nezíská důvěru na první ani na druhý pokus/ prodlužovat existenci stávající vlády v demisi.
Co jiného zbyde občanům, kteří Babiše v čele vlády nechtějí a proto volili opoziční koalice, než hlasité protesty, vyjadřující požadavek na respektování výsledku voleb?
Kromě téhle otázky mám na pana Nusharta ještě jednu:
Které že to jsou ty "progresivní reformy", co vás tak znepokojují?
Paní Zemanové
Chcete se tedy (společně?) zamýšlet spíše nad tím, kdo vyhraje volby, nebo nad tím, zda (bez ohledu na to, kdo je vyhraje) budou respektovány (například prezidentem či „občanskou společností“) výsledky těch voleb?
Odpověď na Vaši druhou otázku: Co jsou to progresivistické (nikoliv „progresivní“) reformy si lze snadno představit, když porovnáme život v USA (Británii, Kanadě ap.) v roce 2000 a v roce 2021.
Pane Kolaříku,
pomlouvání je velmi hloupá činnost, škodí především svému původci - Vy se tou nenávistí bohužel užerete.
Pane Kolaříku, Vaše diskusní příspěvky evidentně nejsou v souladu s etickým kodexem diskusí DR.
Píše se tam přece jasně, že „cílem diskusí v Deníku Referendum je poskytnout platformu pro věcnou, slušnou a racionální výměnu názorů. Diskusní fórum nemá sloužit ke vzájemnému urážení...“
Zkuste se tím prosím řídit. Děkuji.
Chcete diskutovat, nebo šermovat, pane Kolaříku?
Chcete diskutovat či šermovat jako gentleman, nebo se naopak pravidly gentlemanského chování omezovat nechcete?
Zvolte si sám, jakým způsobem spolu budeme komunikovat, přizpůsobím se. Počítejte však s tím, že žádný váš zákeřný výpad nezůstane bez odpovědi.
Následovalo by, pane Kolaříku, to Vámi neustále opakované „důkladné přitvrzení“ jen v případě v případě vládnutí [jakékoliv] vlády, která by dlouhodobě nebyla schopna získat důvěru parlamentu, nebo i v případě „nesprávného“ výsledku demokratických voleb?
Pokud nastane situace, že vláda /jakákoli/ je prezidentem dlouhodobě udržována ve funkci, přestože nezískala podporu parlamentu, je jasné, že jde o situaci protiústavní. Pokud prezident nectí vůli voličů, kteří poslali své zástupce do parlamentu /a jedině na nich je rozhodnutí, jakou vládu schválí/, nezbývá než důrazně vyjádřit občanskou nespokojenost.
Co je na té otázce nesmyslného, paní Zemanová?
Bez problémů se přece oba shodneme, že vláda bez důvěry nemůže dlouhodobě existovat - o tom není žádný spor. Ptám se ale pana Kolaříka, zda je pro ono „důkladné přitvrzení“ nejen v tomto prvním případě, ale I V PŘÍPADĚ, že výsledek voleb by se panu Kolaříkovi nelíbil.
Neblábolte. Vláda bez důvěry samozřejmě může fungovat po dlouhou část volebního období. To byl případ Rusnokovy vlády. A samo o sobě by to nemuselo být zcela protiústavní.
Co je v rozporu s duchem ústavy, je vláda, která existuje s vyjádřeným nesouhlasem Sněmovny. Ale i ta může bez porušení pravidel hry vládnou (jako vláda připravující své programové prohlášení -- vláda, která žádá o důvěru -- vláda v demisi, která vládne, dokud není jmenován nový premiér) po dobu blízkou čtvrtině volebního období.
A dejme tomu, že vznikne po volbách volební pat. Dvě uskupení schopná vytvořit koalici, každé kolem devadesáti poslanců a mezi tím jedna nebo dvě strany bez jakéhokoli politického charakteru (byť špatného), která ví (vědí), že svůj vyděračský vliv nejlépe uplatní, když budou tolerovat menšinovou vládu.
Prezident jmenuje předsedu strany, která zvítězila ve volbách (strany, nikoli volební koalice) a takto ustanovený premiér bude mít čas přes dva protahované pokusy o důvěru (tedy minimálně půl roku), aby se nejen dohodl s těmi vyděračskými malými stranami (říkejme jim třeba a Strana poctivé demagogie Strana posttotalitní nostalgie), ale koupil si nějakého toho Pohanku nebo Wagnera (pro ty nejmladší, přeběhlíci, kteří podrželi v podobných případech od roku 1992 už dvě vlády) -- dvě, tři správní rady, slib zajímavého velvyslanectví, nějaká ta státní zakázka, člověk nemusí být miliardář, aby měl z pozice premiéra, čím uplácet.
Vznikne tak vláda s důvěrou, která bude čerpat svoji legitimitu z řádné legální procedury svého ustanovení -- leda by se prokázalo, že přeběhlíci nepřeběhli z důvodů svědomí, které je nabádalo, aby pomohli překonat volební pat a poskytli zemi vládu, ale že se nechali uplatit, nebo, že prezident, který jmenoval premiéra není schopen odpovědět na otázku, jaký den je v týdnu a ani na otázku, kolik půldeckových skleniček se skrývá v litrové láhvi becherovky. Ale pokud se něco podobného neprokáže, bude i taková vláda vládnout v souladu s ústavou.
A právě tak bude s souladu s ústavou, pokud lidé jako jsem já nebo Pavel Kolařík -- a nemyslím, že bychom v tom byl nějak osamělí -- budou využívat své ústavní právo protestovat -- a v rámci takového ústavního práva lze opravdu ve srovnání s Miliónem chvilek docela hodně přitvrdit.
Takže, když se oháníte požadavkem věcné diskuse, odpovězte paní Zemanové na její otázku a přestaňte zamlžovat.
Myslím, pane Nusharte, že panu Kolaříkovi /stejně jako mně/ nejde o přitvrzení protestů v situaci, kdy by se výsledek voleb nelíbil panu Kolaříkovi. Jde o případ, kdy by se výsledek voleb nelíbil panu prezidentovi a ohýbal by proto své ústavní pravomoci neúměrně dlouho v neprospěch parlamentní většiny.
Pokud máte na mysli prezidentovo předsevzetí, že sestavením vlády pověří šéfa strany, která dostane nejvíc hlasů, a chcete tento počet hlasů vydávat za výsledek voleb, který se nám nelíbí a je tudíž příčinou protestů, pak si snad sám uvědomujete, že skutečným a jediným rozhodujícím výsledkem voleb je většina poslanců, která dá důvěru nové vládě. Proti demokraticky ustavené parlamentní většině nikdo protestovat nehodlá, i když mu třeba půjde politicky proti srsti.
Musím říct, že jsem se v této diskusi úplně ztratil.
Článek pana Pehe je přece o PŘEDVOLEBNÍM boji, o tom, že opozice prý má sílu Babišovi vnutit, jaká budou témata kampaně. Že se bude řešit covid, Babišův konflikt zájmů nebo Čapí hnízdo.
O tom jsem si dovolil zapochybovat. Babiš prostě pojede svou kampaň o migraci, Pirátostánu a nikdo zvnějšku ho nedonutí k něčemu jinému. A nadhodil jsem pár důvodů, proč tomu tak je.
Pan Pehe doufá v nějaké zpřísnění televizních debat a vypínání mikrofonů..... ehh, opravdu by to pomohlo???
------------
A pak?
Příjde Kolařík, vytrhne jednu mou větu a přemění ji ve své moralistické kladivo na čarodějnice, a začne mlít úplně o něčem jiném, než o čem článek je........ a už se to veze a nabaluje, až nakonec diskuse graduje úplně mimo...
P.S. Pan Kolařík vlastně v konečném součtu používá babišovské metody -- místo, aby se pod článkem diskutovalo o tom, jak je možné, že tématy předvolebního politického boje nejsou témata relevantní, ale kraviny o Pirátostánu a zamoření Česka muslimskými hordami, nezvedání daní, které evidentně zvednuty budou muset být atd., ihned začne hysterický křik o mém morálním charakteru a posun debaty tam, kam se dostala...
P.P.S. Na Babišovu a Kolaříkovu strategii velmi dobře sedí hláška ze slavného filmu Tajemství hradu v Karpatech:
"Jak primitivní."
"Ale jak účinné!!!"
................ mně tak napadlo.
No jo, asi jsem morální zrůda, protože mě to začíná bavit.
"Sebrání volebního práva" byl přeci jen řečnický nához, nadsázka na vaše "přitvrdíme". Přitvrdíme tak, že masové demonstrace budou proti tomu jen směšně "bezzubé". To jste napsal. Co je divného na tom, že mě zajímalo, co podle Vás bude mít ty zuby??? Sebrání volebního práva tedy ne. Co defenestrace? Nebo když Babiš vyhraje volby a s SPD sestaví vládu, tak státní převrat?? Nebo co??? Co si představit pod přitvrzením, které doufáte, že nebude nutné??? Vždyť stačilo reagovat tak, že nic takového jste tím přitvrzením nemyslel a vysvětlit co ano.
Místo toho přišlo napadení a natvrdo jste mě označil za idiota.
Ať tak anebo tak, odklon od obsahu článku byl rychlý a řízený.
U Obamy jsem myslím netvrdil, že podporuje IS přímo, jak se snažíte tvrdit. Šlo o to, že jím zintenzívněná dronová válka zabila tisíce nevinných lidí a tím nepřímo vlastně IS podporoval a dával za pravdu jejich tvrzení, že jsou křižáci hnusní zabijáci muslimů.
U Žlutého psa šlo zase o to, že Jakub Patočka Babiše intenzívně osobně nenávidí, a to se v té knize tak či onak projevuje. A to není dobrý. Jinak s fakty nemám problém. Ale musím uznt, že slovo "škvár" bylo přece jen moc.
Že bych Babiše označil za velkého státníka si nevzpomínám a moc mi to nesedí. Možná nějaká další nadsázka nebo ironie? My lidé, na rozdíl od vás robotů, je často používáme. Zato jsem ho mnohokrát kritizoval, naposledy pod článkem "Oligarchie Čechie: od porcování republiky k unesenému státu". To už vám nějak vypadlo, že.
Stejně tak si nevzpomínám, že bych prohlašoval, že budu Babiše volit. Ale asi někde jednou jo, zřejmě opět v nějaké ironické poznámce, protože jak vidím, vy to se svou strojovou přesností máte všechno podchycené. Zato jsem tady opakovaně prohlašoval, že ANO, KSČM, SPD a ODS jsou pro mě absolutně nevolitelné. To už nezmiňujete.
Dobrá.
Co dalšího na mě máte pane Kolaříku?
:))
Vy tady o mně, Nushartovi, Macháčkovi a mnoha dalších často a opakovaně tvrdíte, že jsme nějaká koordinovaná trollovská síla placená z Ruska nebo odkud, nechutné špinavé lži ..... a vadí vám moje "dehumanizace" vaší osoby v tomto článku? Tak jo. Nejste robot, jste lhář.
A taky nějak v reálu opravdu nevidím, že by byl Babiš nějak omezen ve své kampani opozicí. Prostě na ni kašle a mele tu svou o penězích, které všude přináší, a o tom, jak nás ochrání před muslimskými hordami, neomarxisty, EU genderisty a podobně. Až do roztrhání těla.
„Bylo zřejmé, že Nushart už mě nevyprovokuje, takže jste musel nastoupit vy, viďte...“
-------------------------
Pane Kolaříku, provokovat Vás by bylo nošením dříví do lesa...
Snažím se s Vámi diskutovat, jenže Vy jste ochoten „diskutovat“ jenom tím, kdo se s Vaším míněním ztotožňuje [„jsem ochoten o tom diskutovat s tím, kdo se s touto myšlenkou ztotožňuje“]. Skutečná diskuse ale JE konfrontace odlišných názorů. Když si totiž lidé pouze přitakávají, diskuse to není. Vy ovšem diskutovat moc neumíte, umíte jenom urážet a útočit na lidi, kteří s Vámi v něčem nesouhlasí.
No jo, pan Kolařík, pravičák s bolševickou mentalitou, který vraždí demokratickou diskuzi dnes a denně.
Pokud člověk nemá obzvlášť perverzní a nihilistickou náladu, je lepší na něj nereagovat.