Tento rok se coby kandidát na jednom z posledních míst kandidátky sociální demokracie snažím o poctivou kontaktní kampaň, neboli, jak to výstižně řekl jeden kolega, „stoupnout si na ulici a nechat si nadávat od lidí“. Není to ale nakonec tak hrozné, jak jsem se obával. Jen málokdo nás poslal k čertu. Stalo se ovšem, že nějaká paní chtěla z Vladimíra Špidly vymítat ďábla, protože jako socialista jistě propadne peklu.

Nejsilnější dojem je obrovská různost názorů a pohledů. Přicházejí lidé stejného věku, pohlaví i typu oblečení, a mají zcela odlišný pohled na všechno. Někteří nesnášejí Babiše, jiní ho věrně podporují a budou ho volit. Někteří „socanům“ přejí rychlou smrt, jiní si stejně emotivně přejí, abychom se do sněmovny dostali. Na čele to napsané nemají a jisté je jen to, že hlas těch i oněch váží přesně stejně.