Počítačová moderátorka Matylda demonstrovala nízkou úroveň veřejné debaty

Adam Šenk

Je dobře, že se volební superdebata ČT rozhodla věnovat hlavním výzvám dneška. Způsob jejich uchopení byl ale zoufalý. Typickou ukázkou budiž karikatura umělé inteligence v podobě počítačové moderátorky kladoucí politikům přihlouplé otázky.

Počítačová moderátorka Matylda v akci. Foto archiv ČT

Česká veřejná debata dlouhodobě trpí ignorováním vážných společenských problémů, případně jejich zplošťováním do karikaturní podoby, které nemá s realitou mnoho společného. Můžeme si toho všimnout v debatě o největším nebezpečí pro naší civilizaci, klimatické změně.

Celá debata je, minimálně v mainstreamových médiích, zploštěna na diskuzi o zákazu aut se spalovacím motorem. Většina novinářů ignoruje podstatu celé problematiky, její dopad do všech oblastí lidského života a nutnost hlubokých systémových změn.

Paradoxní je, že se debata točí jen a pouze kolem spalovacích motorů a manuálních převodovek i přesto, že dopady klimatických změn začínáme, v podobě rekordního sucha, nebo zničujícího tornáda, pociťovat na vlastní kůži.

Stejně plochá a absurdní je debata například o bytové krizi, která je redukována na debatu o výstavbě nových bytů, nebo debata o mobilitě, která je v české realitě debatou o počtu nově postavených dálničních kilometrů.

Smutnou skutečností je, že ani Česká televize k diskuzi o uvedených tématech nepřistupuje jinak. Ambici posunout veřejnou debatu tak, aby se dotýkala celé šíře uvedených (a dalších) problémů nelze očekávat od komerčních médií. Naopak to lze očekávat od média veřejnoprávního, jakým je právě Česká televize. Bohužel při sledování série předvolebních je zřejmé, že i ta v této úloze selhává.

Umělá inteligence

Jedním z témat, které je v české diskuzi opomíjeno téměř absolutně, je vliv strojového učení a umělé inteligence na naše životy. Mnozí experti varují, že algoritmy zpracovávající data ve velkých datacentrech, jsou další skrytou hrozbou, se kterou se bude muset lidstvo v 21. století vypořádat.

Sociální sítě, které právě za pomoci algoritmů umělé inteligence a strojového učení vybírají každému jednotlivému uživateli obsah na míru, komplikují společenský dialog, radikalizují společnost a doslova nás činí fyzicky závislými na našich mobilních telefonech. Dobře vyladěná umělá inteligence Instragramu zvyšuje zisky její mateřské korporace Facebook, ale způsobuje psychické problémy u dospívajících.

Algoritmy strojového učení a umělé inteligence zpracovávající data, která o nás nasbíraly (případně nakoupily) nadnárodní korporace, mají například vliv na tvorbu obchodních strategií velkých bank, na obchodování na finančních trzích, nebo pomáhají vytvářet marketingové strategie internetových obchodů.

To, jak hloupě k tématu umělé inteligence přistoupila Česká televize při čtvrteční předvolební Superdebatě, je vyloženě ostudné. Počítačová moderátorka Matylda pokládající nesmyslné a přihlouplé otázky politickým lídrům nemá se skutečnou „umělou inteligencí“ nic společného.

Pro statisíce diváků České televize se jednalo o první setkání s tímto fenoménem a jejich představa je tak navždy zkreslená. Nemají šanci si uvědomit, jak umělá inteligence mění a ovlivňuje jejich každodenní životy a jaké jsou nebo mohou být skutečné dopady jejího masivního využití.

Nezbývá nám tedy doufat, případně apelovat na Českou televizi, aby se nebála vykročit ze stínu ostatních televizních stanic a do příštích voleb formát svých politických debat od základu změnila. Snad se tak příště dočkáme věcné debaty nejen o klimatické změně, nebo krizi bydlení, ale právě i třeba o umělé inteligenci. Voličům by to jistě s jejich rozhodováním pomohlo více, než angažmá moderátorky Matyldy.