Nový koronavirus přivodil lidstvu globální šok. V jeho stínu se představy o plynulém chodu západní každodennosti ukázaly jako naivní. Stali jsme se totiž součástí globální pandemie — viru se v české krvi daří úplně stejně, jako v té čínské, italské nebo americké. 

A spolu s pandemií jsme se dneškem stali definitivně nedílnou součástí glóbu i v očích těch, kdo to dosud nejzarytěji odmítali a hledali v nás nějakou div ne genetickou výjimečnost. Pandemie si nevybírá. 

Stejně jako letecké neštěstí nehledí na to, jestli máte na letence první třídu, ani nový virus nerespektuje významnost či výjimečnost vašich plánů: ať už jste prezident, obchodujete na burze, nebo pečujete o své blízké.

Virus rozházel figurky na šachovnici a brzy přijde chvíle, kdy je budeme opět skládat. Vcházíme do nové epochy a zůstává otevřenou otázkou, co z té dnešní přežije, a co v ní naopak zůstane pohřbené. 

Následuje šest zlomových momentů, které nás tváří v tvář pandemii usvědčily ze setrvačnosti v uvažování o dnešním světě. Právě od nich se musíme odrazit k promýšlení toho, co dál.

1. Babišova oslepující neschopnost

Jak směšně působí celé dosavadní marketingové divadlo Andreje Babiše… Celé to byla lež. Vzpomínáte, jak Babiš mluvil o tom, jak modernizuje Česko, jak podporuje nové technologie a sní o budoucnosti? Jeho vzdušné zámky současná krize rozfoukala jako pampelišku.

Co z toho zbylo? Stažení investic na nezbytné ozeleňování ekonomiky a otevřené galanterie, abychom si sami ušili roušky. Andrej Babiš mohl předstírat, že „řídí stát jako firmu“, leda v době klidu a hospodářského růstu, a to díky tomu, že jeho vesměs mimořádně neschopní ministři nedokázali svoje úřady za tak krátkou dobu zneschopnit. V krizi ale všechno vyplouvá na povrch.

Babišova paralyzující neschopnost delegovat a neurotická hyperaktivita ve vlastním nasazení do naprosto bezúčelných věcí jsou typickými projevy špatného manažera, což je přitom to jediné, v čem měl Babiš podle vlastní ideologie obstát.

Přiznejme si to, i my, Babišovi soustavní kritici, jsme do určité míry podlehli tomu narativu, že management možná přeci jen bude jeho devízou. Babišova oslepující neschopnost je prvním velkým šokem v této krizi.