Svět žije koronavirem a česká panika a strach, ze všech sil podporované všeho/ne/schopnými „manažery“ v čele našeho státu, je opět o řády vyšší, než by bylo záhodno a než je běžné na Západě. Trochu to připomíná v České republice uměle živenou obavu z uprchlíků.  

Neslyšíme uklidňující slova z nejvyšších míst, argumenty podpořené statistikami či vědeckými poznatky, žádné rozumné výhledy. Naopak chybí roušky, respirátory, počet testů na koronavirus byl dosud velmi malý, takže rozsah epidemie může být násobně větší, než se udává. A obvykle nudné, vždy sebestředně na české dění zaměřené zprávy, se dokonce prodloužily a nevěnují se už vlastně vůbec jinému tématu než koronaviru. 

Ve Francii z testů vyšlo, že významnými přenašeči COVID 19 jsou studenti, ve Švýcarsku pak zjistili, že nejčastějšími přenašeči viru jsou děti vlastně bez příznaků nemoci. Obě země se tak snaží zejména ochránit seniory a vážně nemocné osoby právě před kontaktem s mladými. 

Dobré zprávy naopak přicházejí z Asie, v Číně je virus na ústupu. Japonsko dnes hlásí, že na koronavirus účinkuje tamní lék na chřipku favipiravir. 

Smutným „vítězem“ koronavirové paniky jsou paradoxně uprchlíci, na které se poněkud zapomnělo a strach lidí, politiky mohutně živený, se konečně neventiluje jejich směrem. Přicházejí vesměs ze zemí, kde virus příliš rozšířen není. Vlastně jen Orbán mezi nakaženými našel dva Íránce a neustále s nimi straší své maďarské spoluobčany.