↗

Papež František prošel pěšky pustými ulicemi Říma, aby se pomodlil za nemocné, pozůstalé, zdravotníky a všechny, kteří bojují proti šíření pandemie. Je to další z řady jeho gest, jež ukazují přívětivější tvář církve. Foto Vatican Media

Papež František ušel v neděli kus cesty po jedné římské ulici. Z jedné z bran v mohutné hradbě obklopující v Římě stát Vatikán a oddělující území necelé poloviny čtverečního kilometru od Itálie, která ho obklopuje, se jako obvykle nenechal vyvézt.

Média celého světa však zaznamenala právě tu chůzi. Nemělo by být divné, že člověk ve slušném zdravotním stavu — a ten se zdá u třiaosmdesátiletého pontifika překvapivě dobrý — používá nohy k přesunu z místa na místo.

Klikatý historický vývoj plný všemožných revolucí a restaurací vedl k tomu, že i v naší jinak rovnostářské kultuře setrvávají poměry, ve kterých je chůze po ulici u nositelů některých funkcí významným gestem. Sotva si umíme představit, že by se třeba britská královna prošla po ulicích Londýna, zašla do obchodu či restaurace, i když některé její kolegyně — v Dánsku, v Nizozemsku — to činily.

O královnách je známo, u nás v aktualizované verzi díky Vladimíru Neffovi, že nemají nohy. Kdysi se to týkalo španělské, dnes asi nějak té sídlící v Londýně, ale třeba i panovníků na dálném Východě.