Nejvyšší soud Evropské unie přijal 12. listopadu průlomové rozhodnutí, kterým zavázal členské země EU k jasnému označování izraelského zboží z nelegálních osad okupovaného Západního břehu Jordánu, Východního Jeruzaléma a z Golanských výšin. Rozhodl tak podle mezinárodního práva.

Ve stručnosti by se dal jeho nález vyložit takto: jelikož Západní břeh Jordánu, Východní Jeruzalém ani Golanské výšiny nepatří k státu Izrael, ale naopak je Izrael okupuje, není možné tamní výrobky označovat jako „made in Israel“. Evropská unie musí přijmout patřičná opatření zajišťující, aby bylo toto zboží pro trh jejích členských zemí řádně označeno.

Implementace tohoto rozhodnutí v jednotlivých státech EU tedy de facto brání klamavé reklamě či přímo podvodu na zákazníkovi. Ten by případným zakoupením neoznačeného zboží z osad navíc bez vlastního vědomí podporoval pokračující izraelskou okupaci palestinských a arabských území. Stanovisko Nejvyššího soudu EU dává zákazníkovi možnost volby a tím i odpovědného rozhodnutí.

Soud se postavil proti argumentům, které spojují bojkot izraelského zboží s antisemitismem. Stojí za připomenutí, že při prvním projednávání požadavku označovat osadnické zboží místem svého původu, který v roce 2015 vznesla Rada Evropy, vystoupil v Poslanecké sněmovně lidovecký poslanec Jan Bartošek vedle předsedy Česko-izraelské smíšené obchodní komory se žlutou hvězdou na klopě, kterou chtěl upomenout na holokaust. Podobně hloupé ohrazení proti označování zboží místem původu a jeho spojování s antisemitismem přišlo i od předsedy Senátu.

Nyní bude zajímavé sledovat, jak si se soudním rozhodnutím poradí ty státy EU, které přijaly rezoluce proti bojkotu izraelského zboží a hnutí bojkotu obvinily z antisemitismu — což se od října zásluhou poslance Bartoška týká také České republiky. Pokud totiž nedojde na českém trhu k jasnému označení produkce z nelegálních izraelských osad Západního břehu včetně Východního Jeruzaléma a z Golanských výšin, bude možné legitimní výzvy k jejímu bojkotu opřít i o rozhodnutí Nejvyššího soudu Evropské unie, které toto označení nařizuje. Tak či onak na toto zboží může být napříště v EU pohlíženo jako na nežádoucí.

↗

Rozhodnutí Nejvyššího soudu EU říká, že jelikož Západní břeh Jordánu, Východní Jeruzalém ani Golanské výšiny nepatří k státu Izrael, ale naopak je Izrael okupuje, není možné tamní výrobky označovat jako „made in Israel“. Foto Archiv redakce

Poslanec Bartošek, který byl ve Sněmovně předkladatelem návrhu usnesení proti bojkotu, i předseda Sněmovny Radek Vondráček z ANO, který je pod usnesením signován a jenž se na začátku roku zasadil o přijetí kontroverzní definice antisemitismu podle IHRA, na dotaz ohledně možné kolize sněmovního usnesení s rozhodnutím Nejvyššího soudu EU zatím nereagovali.

Výrobky z nelegálních izraelských osad na Západním břehu, ve Východním Jeruzalémě a z Golanských výšin sice představují jen minimální podíl z celkové obchodní výměny s Izraelem, rozhodnutím Nejvyššího soudu však Evropská unie vzkazuje Izraeli, že se hodlá držet mezinárodního práva a nebude uznávat jeho nároky na okupovaná palestinská a arabská území.