Vážená paní poslankyně, Vážený pane poslanče,

obracíme se na Vás ve věci projednávaného návrhu poslance Jana Bartoška z KDU-ČSL označit hnutí BDS za antisemitské a tím v důsledku postihnout ty, kteří se u nás vymezují proti izraelské okupaci a zasazují se za rovná práva Palestinců.

Hnutí BDS je nenásilnou občanskou iniciativou založenou Palestinci a Izraelci, jejíž tři základní požadavky na ukončení izraelské okupace palestinských území, zrovnoprávnění Palestinců v Izraeli a umožnění návratu palestinských uprchlíků vycházejí z mezinárodního práva a jsou plně legitimní. Kampaně hnutí BDS nejsou namířeny na jednotlivce, ale na izraelský stát, na jehož represivní politiku chtějí upozornit. Nikdy nepracují s démonizací či vyvoláváním nenávisti vůči jednotlivci či skupině osob, jak je v navrženém usnesení poslance Bartoška podsouváno. Obvinění z „antisemitismu“ je proto naprostým překroucením smyslu hnutí, je účelové a hrubě urážlivé.

Podobně jako hnutí proti apartheidu v Jihoafrické republice, které bylo rovněž spojované s metodou bojkotu, volá i hnutí BDS po solidaritě s utlačovanými. Tento hlas je ve světě stále zřetelněji vyslyšen napříč občanskými iniciativami, studentskými spolky, odbory, akademickými pracovišti, církvemi, ale i velkými židovskými organizacemi, jako jsou Jewish Voice for Peace v USA či evropská federace European Jews for a Just Peace spojující iniciativy z deseti evropských zemí.

Návrh usnesení označit hnutí BDS za antisemitské považujeme za nebezpečný v tom, že se snaží tuto solidaritu umlčet, čímž v důsledku omezuje svobodu slova, když z veřejného prostoru předem a paušálně vylučuje kritiku Izraele „větší než malou“ a navrhuje postihnout ty platformy, které dávají hnutí BDS možnost vyjádření.

Hledisko „přiměřenosti“ kritiky a s tím související odmítání aktivismu zaměřeného na kritiku státu Izrael coby doklad „dvojího metru“ uplatňovaného údajně na Izrael ve srovnání s jinými státy světa je přitom zvláště zavádějící. Ti, kteří po tzv. „přiměřené“ či „spravedlivé“ kritice volají, nikde neuvádí, kdo by tuto „přiměřenost“ posuzoval a na základě jakých kritérií. Vyžadovat přiměřenost kritiky Izraele v zemi, kde téměř žádná kritika ve veřejném prostoru neprobíhá, a žádat preventivní postižení jeho nositelů, je přesně oním uplatněním kritizovaného dvojího metru. Vždyť kritika jiných zemí, výzvy k sankcím a dalším postihům nejsou vnímány jako nijak společensky nebezpečné, naopak jde o běžnou součást veřejného diskurzu. Podmiňovat proto kritiku jednoho státu kritikou státu jiného, a to ještě parlamentním usnesením, je v posledku absurdní a nemá v dosavadním polickém životě České republiky žádnou paralelu.

Je samozřejmě žádoucí vést debaty ohledně hnutí BDS, jeho taktice a zacílení, není však možné upřít jeho sympatizantům právo přihlásit se ke svému legitimnímu občanskému postoji, aniž by bylo upřeno základní právo na svobodu slova a shromažďování. Tím méně je pak křivě obvinit z antisemitismu a mocensky postihnout.

Věříme proto, že předkládaná rezoluce vycházející z návrhu poslance Jana Bartoška nebude přijata.

Za Iniciativu Ne našim jménem, za spravedlivý mír na Blízkém východě

Petra Šťastná

Jana Ridvanová

Zdeněk Jehlička

V Praze 16. září 2019