Parlamentní volby v Izraeli proběhly už 22. ledna a jejich výsledek je vcelku znám. Nízkou dvouprocentní hranici pro vstup do Knessetu překročilo hned dvanáct volebních uskupení, resp. šestnáct politických stran. Převahu v poměru 61:59 mají poslanci pravice.

Vítěze voleb ale většinou — a v Izraeli zvlášť — neurčuje jen pouhý přepočet hlasů na mandáty. Důležitější je, která z parlamentních stran získá rozhodující část vlivu, jaká zaujme vedoucí místo ve vládě a v opozici a která prosadí nejvíce z programu. Takovou bilanci je možné učinit až s určitým odstupem.

Kdo tedy vyhrál a kdo se jeví jako poražený nyní?

Volby vyvolal předseda strany Likud a dosavadní premiér Benjamin Netanjahu s vyhlídkou na posílení pravice. Za tímto účelem se dohodl také na vzniku volebního bloku s druhou nejsilnější stranou koalice z minulých let — Izraelem, naším domovem (Jisrael Bejtenu) Avigdora Liebermana — a několika dalšími malými subjekty.

Likud-Bejtenu se pak skutečně stal nejsilnějším parlamentním tělesem — se ziskem 23,3 procenta hlasů obsadil 31 poslaneckých míst; celkově ovšem oslabil o 11 mandátů a o vlastní vládní většině si může nyní nechat jen zdát.

Nový střed

Dalším kandidátem na označení za vítěze a navíc nejvýznamnější novinkou voleb je nové středové uskupení Existuje budoucnost (Ješ Ativ) bývalého novináře Jaira Lapida. Strana vznikla teprve v dubnu 2012; ve volbách ale skončila hned za Likudem. Její dosavadní život tak připomíná malý americký sen.

Lapid zformoval svůj subjekt coby populární novinář, podnikatel a dlouholetá hlasatelská hvězda nejsledovanější televizní stanice. Na kandidátku získal především známé osobnosti, jež nejsou spojovány s tradičními stranami, a dal své straně image obamovské naděje.