Jestřáb Netanjahu v Praze: velké přátelství i demonstrace

Dušan Radovanovič

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navštívil Prahu. Premiér Nečas vyjádřil silové politice Izraele plnou podporu. Podle kritiků však postoj radikála Netanjahua konflikt pouze zhoršuje, a Česká republika by neměla tuto pozici podporovat.

Do Prahy přicestoval na návštěvu izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Jedná se o první návštěvu premiéra Izraele v České republice. Netanjahu se sešel s českým premiérem Petrem Nečasem i prezidentem Václavem Klausem.S Nečasem jednal Netanjahu o spolupráci obou zemí v oblasti výzkumu a vývoje, hovořili také o ekonomice či kooperaci armád a obranného průmyslu. Izraelský premiér ocenil tradičně proizraelské postoje českých politických představitelů. Hovořil o české ochotě „stát na straně pravdy". Kritika Izraele je podle něj založena na lžích. „Je to otázka morálky, správnosti, úcty a důstojnosti. Můžete být příkladem mnoha jiným světovým demokraciím," řekl Nečasovi.Premiér Nečas jeho slova ocenil. „Návštěva je jen podtržením vynikajících vztahů mezi Českou republikou a Státem Izrael zvláště v posledních dvaceti letech. Chtěl bych zdůraznit, že Izrael je státem s vysoce vyspělou demokracií a státem ve velmi neklidném a nepokojném regionu," uvedl premiér Nečas.Podle Nečase je situace Izraele shodná s postavením Československa „mezi první a druhou světovou válkou, kdy bylo obklopeno režimy s totalitárními sklony". Zároveň dodal, že strategické partnerství EU s Izraelem nesmí být podmiňováno pokrokem v izraelsko-palestinských rozhovorech.Takto jednorozměrný obraz izraelsko-palestinského konfliktu ale odmítá historik Vít Strobach. „Situace v Izraeli skutečně v určitém smyslu snese srovnání s obdobím mezi dvěma světovými válkami. Je to ovšem také izraelská nacionalistická pravice, která dodnes prosazuje takové pojetí etnického národního státu, které bylo tehdy v části Evropy obvyklé a které vylučuje velkou část obyvatelstva země z demokratických politických procesů,“ upozorňuje Strobach na postoj izraelského státu vůči palestinským obyvatelům. Proti návštěvě Benjamina Netanjahua a vojenské spolupráci ČR a Izraele se v Praze koná akční týden, který pořádá organizace Ne naším jménem! Iniciativa za spravedlivý mír na Blízkém východě. Ta pořádá o situaci na Blízkém východě debaty, filmová promítání i happeningy.Iniciativa upozorňuje na kontroverzní politiku Izraele, který porušuje mezinárodní právo, ilegálně okupuje palestinská území a diskriminuje původní obyvatelstvo. „Chceme vyjádřit zásadní nesouhlas s tím, aby se Česká republika jakoukoli formou vojensko-technické spolupráce do této politiky zapojila,“ uvedli organizátoři akce.Organizace rovněž zdůrazňuje, že Česká republika se prosazováním proizraelské politiky často dostává do střetu s ostatními zeměmi Evropské unie, které jsou k politice Izraele kritičtější. „Jen pokud nebude mít jeho stávající jestřábí reprezentace v zádech mezinárodní podporu, může být ochotna otevřít se oprávněné kritice a vzít vážně jednání o spravedlivém míru.“ S tím souhlasí i historik Strobach. „Předseda vlády Netanjahu a strany, o něž se opírá jeho vláda v parlamentu, pomáhají svou neústupností, okupací palestinských území a podporou radikálních osadníků udržovat napětí a v zásadě permanentní válečný stav,“ řekl Deníku Referendum Strobach.„Důsledek konfliktu pro palestinské i izraelské obyvatelstvo je zřejmý. Jsou to mrtví civilisté na obou stranách a zisk pro ty, kteří představují největší zastánce tzv. tvrdého postupu a nulové tolerance vůči „odvěkému nepříteli“. Izraelská, stejně jako palestinská demokratická veřejnost jsou v hluboké defenzivě — této situaci přímo napomáhají mnozí čeští politici, kteří současný režim v Izraeli podporují a vyvádějí ho z mezinárodní izolace. Slova o morálce a pravdě manipulují českou veřejnost a zakrývají skutečný stav věcí,“ uvedl historik.Protesty proti návštěvě Benjamina Netanjahua v Praze vyvrcholí páteční demonstrací na náměstí Jana Palacha. Demonstrace má mimo jiné vyjádřit podporu palestinskému i izraelskému mírovému hnutí.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×
    Diskuse
    PM
    April 8, 2011 v 22.30
    Vysvětlí mi konečně někdo, co jsou to „okupovaná palestinská území“?
    Dokud byla Gaza okupována Egyptem a Západní břeh Jordánskem (1948-1967), nikdo proti okupaci těchto území neprotestoval. A to ani přesto, že obě území byla od Židů násilně vyčištěna. Teprve když Egypt a Jordánsko válku proti Izraeli prohrály, máme tu najednou „ilegálně okupovaná palestinská území“. V Gaze dnes není jediný izraelský voják, Golany jsou bývalé syrské, nikoli palestinské území, zbývá tedy pouze Západní břeh. Přesto kdekdo neustále papouškuje „okupovaná palestinská území“ v plurálu (dvakrát i v předchozí zprávě) - kolik jich tedy vlastně je?
    DS
    April 9, 2011 v 8.49
    Pane Mareš(i)
    dovolím si pokusit vysvětlit : cokoli udělá žid (Žid) , (Judaista, Sionista atd) je špatně. A , co jest zrovna dosazeno: GazaZápadní Břeh Jordánsko, Palestinský stát Jordánsko,dovoz zbraní do Gazy,budoucí války, minulé války, rok 1967,1948,dnešní den,jestřáb, Peres, Šaron,Východní Jeruzalém, Západní Jeruzalém, prostě cokoliv...) JE SPATNĚ.
    Tak /nějak.
    (Možná není na první pohled pochopitelné, proč neexistuje rozumná podpora Arabských křesťanů : třeba jejich vytlačování z Bethlemu a dalších míst muslimskými soukmenovci : peníze jdou pravděpodobně z S.A. a Iránu - ale třeba to spolu souvisí)
    April 9, 2011 v 12.9
    Pane Mareši, Západní břeh byl až do roku 1988 jordánským územím, nikdy jej neokupovalo. Gaza Egyptem okupována skutečně byla, ale protestovalo se (zejména ve VS OSN), jen ne občasnky, protože v té době to ještě nebylo zvykem. Ilegální okupací palestinských území se tradičně rozumí izraelský vojenský zábor za zelenou linií. Plurál se tu nevztahuje ke třem územním celkům, které jmenujete, ale k nesouvislému pásu oblastí na Západním břehu, jež stále nejsou pod palestinskou kontrolou. (viz mapka - http://www.medea.be/images/Separation_Barrier_Israel_West_Bank.gif)

    Příslušný zábor existuje i v okolí pásma Gazy, ale dnes už jen v podobně velmi tenké, asi kilometrové linie. I v rámci ní se ale stále nachází několik izraelských osad, které - z tohoto hlediska - stojí na okupovaném území.
    DS
    April 9, 2011 v 13.2
    Pane Jedličko(a)
    co jest pro Vás okupací ?
    Předpokládám, že vycházíte nejen z mezinárodního práva ( moci a vzájemné závislosti,hegemonické stability,Waltze,ECLA,Kauppiho, i "behaviorální revoluce v mezin. vztazích",mezin.smlouv , OSN propozicích ad. ) , ale i z vlestního vědomí a svědomí.
    Okupuje USA v současné době Německo ?
    Proč ne ?/proč ano?
    Okupuje součásný Hamás Gazu ?
    Proč ne ?/proč ano?
    Děkuji za odpověď
    hezký den
    David Sekanina
    April 9, 2011 v 13.43
    Vynasnažím, pane Sekanino, odpovědět, ale vydržte prosím do pondělí. Musím teď odjet a nad těmi dodatečnými otázkami se chci víc zamyslet.

    Zde nicméně ještě jedna mapka pro pana Mareše, která lépe vystihuje roztříštěnost záboru, a tedy i důvod, proč se hovoří o okupovaném území v množném čísle:

    http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0d/Settlements2006.jpg
    DS
    April 9, 2011 v 14.2
    Děkuji Vám,
    dobrou sobotu
    DS
    PM
    April 9, 2011 v 22.28
    Díky, pane Jedličko,
    snad jsem to pochopil správně: jde o enklávy na Západním břehu, které Izrael dosud nepředal pod plnou pravomoc Palestinské samosprávy. Tam dává plurál smysl.
    Jenže po zkušenosti s Gazou, kde Hamás po odchodu izraelské armády a vyklizení osad teroristické útoky proti Izraeli nejen nezastavil, ale ještě vystupňoval, si Izrael analogický vývoj na Západním břehu nemůže dovolit - ponechat i zde volné pole Hamásu by bylo národní sebevraždou. Dokud se Hamás nezřekne cíle zlikvidovat židovský stát, je okupace Západního břehu nejen logická a nutná, ale i další válka se současným Hamastánem je bohužel neodvratitelná.
    řekl bych ( jen politologicko-vojensko-sociologicky ) a přemýšlel : Egypťané, kteří vyhráli revoluci a přesto PC a bílé ženy nedostanou ( cca 35 mil mladých kluků) :
    Co jim zůstane : Jen útok na Izrarel : někdo to už zorganizuje.
    Jordánsko se zatím drží. Libanon-Irán : těžko řící,
    Na Sinaj, bych kvůliva sexuálnímu demokratickému chtění mladých egypťanů, v nejbližší době na dovolenou nejel.
    Je mi jich líto ( ale to jistě nechtějí slyšet)
    JG
    April 10, 2011 v 13.4
    Petře, nekrmte trolla!
    To mají mladí Egypťani blbé, že nemají počítače - potom si ani nemohou sexuální frustraci vybít trapným provokováním na cizích diskusích jako někdo...
    April 11, 2011 v 13.33
    Pane Sekanino,
    důležité věci říkáte. Skutečně, v Islámu je sexuální frustrace velkým motorem, díky mnohoženství a celkovému sociologicko-ideologickému nastavení spousta mladých mužů nemá šanci mít sexualní styk..Kdyby nebylo sexuální frustrace, to by hned ubylo džihádistů, kterým jsou přislíbeny panny v Ráji! Sexuální frustrace byla, je a vždy bude jedním z největších nástrojů ovládání jednotlivců a mas - státem, náboženstvím, ideologií..ať už přímo či nepřímo
    I s panem Marešem souhlasím, je to realistický pohled na věc.

    ----------------------------------(odděluji pro přehlednost, dále to není specificky na Vás, pane Sekanino, ale spíše obecně do prostoru, i když částečně navazuji na to, co už jste řekl dříve)

    A co je vlastně ten palestinský národ? Jaký mají jazyk? Jaká je jejich historie? Co jsou jejich specifické zvyky?

    Osobně patřím k těm, kteří vidí v Palestincích především nástroj arabských a/nebo muslimských států, skupin a organizací, aby mohli schovávat porušování lidských práv v Islámu a ve svých zemích a svůj antijudaismus/antisemitismus (ať už skutečný nebo proto, že je to zkrátka mezi nimi IN) za jejich snahy neustále zkreslovat jednostranně skutečnost proti Izraeli a spousta (jinak i třeba vcelku soudných) lidí jim to baští/schvaluje s různou motivací - nereflektovaný (často nevědomý) antijudaismus/antisemitismus, politická orientace, touha někam "patřit", stádný instinkt - tedy sociální a psychologický tlak, strach z arabských a/nebo muslimských států, snaha schovat vlastní zločiny a tím udržet určitý "status quo" (představitelé Číny, Venezuely), levnější ropa a vůbec finanční infuze pocházející od mj. Saudské Arábie, nenávist k sobě samým...toho by byla spousta

    Najděte si informace o (mé zdroje by byly nutně označeny za zaujaté):

    -OSN financovaných táborech pro palestinské děti, odkud pochází spousta džihádistů, protože jsou k tomu indoktrinovány

    - o fungování Rady pro lidská práva OSN, kterak soustavně a cíleně arabské a muslimské státy a jejich podkuřovači (Kuba, Venezuela, Čína...vskutku pěkní kamarádi) blokují projednávaní pokud možno ČEHOKOLI jiného než odsuzování Izraele - Darfur, útlak koptů v Egyptě, Čína (zpověď jednoho čínského disidenta (skrze NGO UN Watch) chtěla Čína s Kubou zablokovat přímo na zasedání, museli se ho mj. zastat USA), pokud si vzpomínám dobře, tak bez pozornosti prošly i popravy cizích státních příslušníků bez řádného soudu v Sýrii, masakry jinověrců v muslimských státech Asie... Je toto v pořádku? Skutečně jde mnohým žalobníčkům na Izrael o Palestince? Nebo jim spíše jde o to, aby tento status quo trval co možná nejdéle a byl nafouknut co do největších rozměrů, aby zakryl jejich vlastní "hříchy"?

    - etnický stát - najděte si něco o tom, kdo získává na izraelských univerzitách stipendia, kdo leckdy vyhrává soutěže Miss, o právech beduínů...pokud Izrael někdy omezuje možnosti některých národností, tak je to především jako ochrana proti fanatikům...myslím, že se najde spousta příkladů, že je Izrael právním a demokratickým státem

    Netvrdím, že cokoli, co Izrael v současné situaci činí je vždy zrovna "košer", na to se necítím dostatečným odborníkem a osobně se domnívám, že nic není černobílé...ALE z obou stran! Nelze prostě viktimizovat jednu stranu a z druhé dělat agresora. A již vůbec by se nemělo ignorovat to, co je dle mého pokrytectví arabských a muslimských států.
    + Další komentáře