Izraelští vojáci přepadli další flotilu aktivistů, opět v mezinárodních vodách

Petr Jedlička, Vojtěch Rezek

Po téměř padesáti lodích flotily Global Sumud byla zastavena i další devítičlenná eskadra. Španělské ani italské fregaty ji tentokrát nedoprovázely, a tak přepadová komanda udeřila daleko na otevřeném moři.

Izrael obviňuje účastníky plaveb z podpory Hamásu či aktivistického exhibicionismu. Snahy prolomit alespoň symbolicky blokádu Gazy však mají letitou tradici. Specifikem letošních pokusů je nebývale zoufalá situace v pásmu i rekordní počet účastnících se plavidel. Foto Bašár Talíb, AFP

Izraelští vojáci přepadli další flotilu propalestinských aktivistů mířící s pomocí do zničené Gazy. Stalo se tak v noci z úterý na středu -- přibližně týden poté, co stejně zastavili hlavní flotilu Global Sumud (GSF). Obě seskupení plavidel byla napadena v mezinárodních vodách, včerejší dokonce 220 kilometrů od Gazy. Účastníci proto hovoří o „ilegálních únosech“ a „aktech pirátství“. Jelikož se jedná z velké části o občany evropských států, apelují též na své vlády, aby na příslušné přečiny reagovaly.

„Pokud sledujete toto video, znamená to, že jsem byla unesena izraelskými okupanty a proti své vůli odvezena do Izraele. Řekněte mé vládě, aby přestala být komplicitní s Izraelem a přivedla mě domů. Zastavte genocidu proti palestinskému lidu. Teď,“ říká například česká účastnice plavby Šárka Přikrylová na předtočeném záznamu, který byl zveřejněn v okamžiku jejího zadržení.

V rámci flotily Global Sumud přepadené minulý týden se plavilo 479 lidí na téměř padesáti lodích. K 7. říjnu jich bylo 341 z Izraele deportováno, a to včetně Přikrylové. Zbývajících 138 zůstávalo v izraelské internaci, přičemž část držela protestní hladovku.

Flotila přepadená v úterý čítala devět plavidel a na nich 150 lidí, opět z desítek různých zemí. Úterní útok byl přitom razantnější než předchozí, při němž Izraelci zastavovali plavidla vlastními loděmi a vodními děly; tentokrát se odhodlali i k výsadku z helikoptéry.

Kromě vlastního aktu přepadu a následného únosu si aktivisté stěžují i na různé formy trýznění po zadržení: na odpíraní vody a jídla, ponižování, bití, věznění v celách se štěnicemi a podobně. Ve všech projevech ale především upozorňují na hrůzy pokračujícího izraelského tažení v Gaze a neochotu zastavit páchání zločinů.

„Konáme tam, kde naše vlády selhávají,“ uvedla po deportaci Greta Thunbergová, známá tvář globálních klimaprotestů, která se rovněž účastnila plavby.

Tradice plaveb a specifičnost letošních

Izraelští představitelé a komentátoři stranící jejich perspektivě se snaží aktivisty různě diskreditovat. Zvláště často je obviňují z podpory Hamásu a jeho terorismu nebo z aktivistického exhibicionismu, když upozorňují, že část přepadených plavidel žádnou pomoc nevezla a šlo jen o takzvané „selfíčkové jachty“.

Snahy proniknout s loděmi do Gazy, a tím demonstračně prolomit izraelskou blokádu, mají nicméně letitou tradici. Vždy se tak především upozorňovalo na zoufalé životní podmínky v pásmu a vliv blokády, jakož i na důsledky izraelského přístupu celkově — dnes samozřejmě řádově ničivějšího.

V paměti pozorovatelů zůstává především pokus z roku 2008, kdy se podařilo lodím do pásma dorazit, a pak z roku 2010, kdy izraelská komanda při zastavování turecké lodi Mavi Marmara devět aktivistů zabila.

Letošní pokusy jsou specifické — kromě situace v pásmu — zejména mohutností vyplouvajících flotil a také izraelskou i evropskou reakcí. Lodě aktivistů totiž už při svém shromažďování v létě čelily dronovým útokům. V reakci na ně vyslaly Španělsko a Itálie v září k flotile Global Sumud trojici vojenských fregat, které poté aktivisty část cesty doprovázely. Zřejmě i proto byla hlavní flotila zastavena až minulý týden blízko Gazy, zatímco nyní přepadená plavidla doplula pouze k poledníku protínajícímu egyptský Port Saíd.

Španělská, irská či italská vláda u Izraele po útocích v mezinárodních vodách silně protestovaly. Švédská či rakouská vláda se velmi angažovaly v následné snaze dostat své občany v pořádku a co nejrychleji zpět. Naše reprezentace tak činila vlažněji. O opravdu velké téma jde v Itálii, kde se za aktivisty i stávkovalo, a v Řecku, kde se za aktivisty staví hlasitě tamní parlamentní levice.

Článek vznikl v rámci projektu PULSE, evropské iniciativy na podporu přeshraniční novinářské spolupráce. Při přípravě textu byly využity materiály španělského Confidencialu, italského Il Sole 24 Ore, rakouského Standardu a řeckého Efsyn.