Jen každého čtvrtého Palestince zadrženého izraelskými vojáky v Gaze považuje armáda za ozbrojence. Naopak drtivou většinu takzvaných „nezákonných bojovníků“ zadržených vojáky po sedmém říjnu 2023 tvoří civilisté. Zjistila to společná investigace internetového časopisu +972 Magazine, jeho hebrejské verze Sicha Mekomit a britského deníku Guardian.

Vyplývá to z údajů získaných z tajné databáze, kterou spravuje izraelský útvar armádních zpravodajských služeb, známý pod hebrejským akronymem Aman, a také z oficiálních vězeňských statistik zveřejněných na příkaz soudu. Svědectví propuštěných palestinských vězňů a izraelských vojáků, kteří v detenčních zařízeních sloužili, navíc poukazují na to, že Izrael vědomě a v masovém měřítku unáší civilisty a dlouhodobě je drží v otřesných podmínkách.

Podle údajů o zadržovaných osobách, které Izrael zpřístupnil letos v květnu v reakci na opakované žádosti podané k Nejvyššímu soudu, zadržely izraelské jednotky v Gaze během prvních devatenácti měsíců války 6 000 Palestinců, kteří byli následně drženi ve vazbě s odvoláním na zákon o „nezákonných bojovnících“ — což je právní nástroj, který umožňuje Izraeli neomezeně dlouho věznit lidi bez obvinění a bez soudu, pokud existují „rozumné důvody“ domnívat se, že se podíleli na „nepřátelských aktivitách proti státu Izrael“ nebo že jsou členy skupiny, která tyto aktivity provozuje.

Izraelští političtí představitelé, armádní činitelé a média běžně tyto palestinské vězně z Gazy označují za „teroristy“ a izraelský kabinet nikdy nepřiznal, že by armáda zadržovala či věznila jakékoli civilisty. Izraelská vězeňská služba ve zveřejněných zprávách bez důkazů prohlašuje, že téměř všichni „nezákonní bojovníci“ v izraelských věznicích jsou členy Hamásu či Palestinského islámského džihádu.

Přesto však údaje získané v polovině května z databáze Amanu, kterou naše zdroje z tajných služeb označují za jediný spolehlivý zdroj ke stanovení toho, koho armáda pokládá za aktivní bojovníky v Gaze, ukazují, že Izrael zatkl pouze 1450 osob patřících k ozbrojenému křídlu Hamásu a Palestinského islámského džihádu — což znamená, že téměř tři čtvrtiny z šesti tisíc zadržených nepatřili ani k jedné z těchto skupin.

Databáze, jejíž existenci nedávno společně odhalily časopisy +972 Magazine, Sicha Mekomit a deník Guardian, obsahuje jména 47 653 Palestinců, kteří patří podle armády k ozbrojeným složkám Hamásu a Palestinského islámského džihádu. Databáze je pravidelně aktualizovaná a zahrnuje i osoby rekrutované po 7. říjnu 2023. K polovině letošního května tak Izrael zatkl 950 ozbrojenců Hamásu a 500 ozbrojenců Palestinského islámského džihádu, vyplývá z údajů databáze.

Databáze neobsahuje informace o členech dalších ozbrojených skupin, ti však podle zpráv Izraelské vězeňské služby tvoří méně než dvě procenta zadržených „nezákonných bojovníků“. Další téměř tři stovky Palestinců jsou v Izraeli zadržováni na základě obvinění, že se účastnili útoků 7. října; tito lidé ovšem nespadají do kategorie „nezákonných bojovníků“, ale patří mezi trestně stíhané osoby, protože Izrael má údajně dostatek důkazů, aby je mohl postavit před soud.

Internetový časopis +972 Magazine, Sicha Mekomit a deník Guardian získaly z databáze pouze údaje o počtech, nikoli konkrétní jména v databázi uvedená ani zpravodajské informace, které je údajně usvědčují — jejichž spolehlivost se ale sama jeví jako pochybná vzhledem k chatrným obviněním vzneseným proti lidem, jako byl novinář Al-Džazíry Anás aš-Šaríf, zabitý v cíleném útoku izraelské armády minulý měsíc.

V průběhu války, zřejmě také kvůli přetížení věznic, Izrael více než 2 500 vězňů označených za „nezákonné bojovníky“ propustil — zjevně tedy ani samotná armáda nevěřila, že se jedná o skutečné ozbrojence. Dalších 1 050 vězňů se dočkalo propuštění v rámci dohody mezi Izraelem a Hamásem o výměně rukojmích.

Z popisů lidskoprávních organizací i izraelských vojáků vyplývá, že mezi Palestinci pozatýkanými v Gaze je zřejmě ozbrojenců ještě méně, než uvádějí čísla tajné databáze. V prosinci 2023, kdy světové veřejné mínění pobouřily fotografie desítek svlečených a spoutaných Palestinců, přiznali vysocí důstojníci deníku Haarec, že „85 až 90 procent“ těchto vězňů nebylo členy Hamásu.

Centrum pro lidská práva Al-Mízán, působící v Gaze, zastupovalo stovky civilistů zadržovaných v izraelských věznicích. Působení centra „poukazuje na systematickou praxi svévolného zatýkání Palestinců bez ohledu na jakýkoli jejich údajný přečin“, říká zástupce ředitele této organizace Sámir Zaqút.

„Snad jen nanejvýš každý šestý nebo sedmý zatčený má nějakou vazbu na Hamás či jinou ozbrojenou frakci, a i v takovém případě ne vždy na její ozbrojené křídlo. V řadě případů Izraeli stačí jakákoli afilace k některé z palestinských frakcí, aby dotyčného armáda označila za bojovníka,“ dodává.

Palestinci propuštění v průběhu války z izraelských vojenských detenčních center či věznic vypovídají o otřesných podmínkách, v nichž byli drženi, a o běžné praxi brutálního zacházení a mučení. V důsledku těchto praktik za tu dobu zemřely v izraelské vazbě desítky palestinských vězňů.

Obcházení řádného procesu

Zákon o věznění nezákonných bojovníků, uvedený v platnost roku 2002, je formulován tak, aby Izraeli umožnil během války zadržovat lidi, aniž by je uznal jako válečné zajatce, jak to požadují Ženevské úmluvy. Tento zákon také dovoluje Izraeli neumožnit zadrženým osobám kontakt s právníkem, a to po dobu až 75 dnů.

Izraelské soudy následně takřka automaticky vazbu palestinským vězňům prodlužují v soudních řízeních, která trvají zpravidla pouhých pár minut, přičemž se spoléhají na „neveřejné důkazy“. Podle údajů, které obdržela izraelská organizace Ha-Moked, se v současnosti ve věznicích spravovaných Izraelskou vězeňskou službou nachází kolem 2 660 Palestinců z Gazy, zatčených po 7. říjnu jako „nezákonní bojovníci“ — což je zatím nejvíc od začátku války. Lidskoprávní organizace se domnívají, že stovky dalších jsou v současné době drženy v izraelských vojenských detenčních centrech, než budou následně přesunuti do věznic Izraelské vězeňské služby. Podle armády činil v květnu tohoto roku celkový počet „nezákonných bojovníků“ ve věznicích a detenčních centrech 2 750 osob.

„Kdyby měl Izrael postavit všechny zadržené před soud, musel by u každého z nich stanovit konkrétní obvinění a předložit k němu důkazy,“ vysvětluje ředitelka organizace Ha-Moked Jessica Montellová. „Řádný proces je poměrně byrokraticky náročný a zdlouhavý. Proto vznikl zákon o nezákonných bojovnících, aby tohle všechno mohl Izrael obejít.“

Tento zákon, dodává Montellová, umožnil „násilné zmizení stovek až tisíců lidí“, které Izrael zadržuje bez jakékoli kontroly zvenčí.

Skutečnost, že tři čtvrtiny zadržovaných „nezákonných bojovníků“ nepovažuje ani samotná armáda podle vlastních záznamů za členy ozbrojeného křídla Hamásu nebo Palestinského islámského džihádu, „vrhá značnou pochybnost na oficiální důvody jejich zadržení“, vysvětluje Tal Steinerová, ředitelka Veřejného výboru proti mučení v Izraeli, jehož stížnosti týkající se masového uvězňování přinutily stát zveřejnit údaje o počtu zadržovaných osob po 7. říjnu.

„Jakmile začala v říjnu 2023 v Gaze vlna hromadného zatýkání, vyvstaly vážné obavy, že armáda bezdůvodně zadržuje mnoho nezúčastněných osob,“ pokračuje Steinerová. „Tyto obavy se naplnily, když jsme zjistili, že polovina lidí zatčených v první fázi války byla nakonec propuštěna — což jen dokazuje, že od počátku neexistoval žádný důvod pro jejich zatčení.“