Izrael a Gaza za Trumpova příměří: ještě není konec

Petr Jedlička

Ač se stávající prezident USA tváří jako největší mírotvůrce, jím zprostředkovaná dohoda nejde zatím ani tak daleko jako Bidenova z počátku roku. I dle izraelského premiéra Netanjahua má vojenské tažení ještě pokračovat.

Nálety z posledního víkendu mířily do sousedství uprchlického tábora Bureij v centrální části pásma. Podle Američanů Izraelce je vyprovokoval útok menší skupiny zřejmě neuznávající autoritu Hamásu. Foto Ejad Baba, AFP

„Je po válce. Je po válce. Je po válce,“ ujišťoval minulý týden novináře Donald Trump při otázce na stálost dojednaného klidu zbraní v Gaze. O víkendu se nicméně v pásmu zase bombardovalo. Hamás a Izrael se vzájemně obviňují z porušení příměří, zároveň ale prohlašují, že výhledově míní klid zbraní opět dodržovat. V Izraeli mají teď navíc osobně vyjednávat Trumpovi delegáti v čele s viceprezidentem Vancem, a to o přechodu ke stabilnímu uspořádání. Jak solidní jsou tedy nyní vyhlídky na skutečný mír?

Předně, Trump a jeho tým s izraelskou pozicí v minulých týdnech opravdu pohnuli. Učinili tak, protože sami byli v návaznosti na izraelský útok v Kataru pod tlakem arabských monarchií. To ovšem na výsledku nic nemění. Podařila se výměna zbývajících zajatců/rukojmích a izraelské jednotky se stáhly. Gaza zažila po sedmi měsících první týden klidu a dorazilo víc kamionů s pomocí.

Avšak na druhou stranu: v čem by mělo být současné „Trumpovo“ příměří nadějnější než to minulé „Bidenovo“, platné od 19. ledna do 18. března? Izraelské síly jsou stále v pozicích přímo v pásmu — ponechaly si kontrolu nad 53 procenty oblasti. V zimě se přitom stáhly až k hranici. I pomoc do pásma proudí dnes v menším množství než v zimě. Tranzit z Egypta prý Izrael otevře, až dostane také těla unesených ze 7. října, která zůstala pod sutinami vybombardovaných domů.

Trump a jeho lidé zveřejnili dvacetibodový plán komplexní cesty k míru, podle něhož by měl teď dát Izrael vůdcům Hamásu nezapojeným do útoku z 7. října amnestii a umožnit jim odchod do exilu. Pak by se měla v Gaze ustavit nová, Egyptu, Kataru a USA podřízená správa.

Hamás nicméně v posledních dnech moc spíše konsoliduje, a to včetně pouličních poprav. A izraelské síly dostaly rozkaz „připravit se na zničení všech podzemních tunelů“ — nabízí se otázka, co tedy dělaly v pásmu uplynulé dva roky.

Trump se dnes může telegenicky zaklínat dojednaným mírem — na ceremoniích v Egyptě i izraelském parlamentu se kasal, že jde o „největší deal, jaký kdy udělal“. Reálně ale zatím nedosáhl ani toho, co předchozí administrativa — u ní byl součástí dohody o příměří například i harmonogram návazných rozhovorů.

Je možné, že americký tým v přištích dnech věci zase někam posune. Zatím však neodezněly ve veřejném prostoru souběžně pronášené Trumpovy výroky jako „když Hamás poruší podmínky příměří, dostane Izrael volnou ruku“ či „pokud Hamás sám neodzbrojí, odzbrojíme jej my“. Izraelský premiér Netanjahu mezitím sám deklaruje, že „vojenské tažení bude ještě pokračovat“...

Míra destrukce v Gaze je enormní, i dle pamětníků nesrovnatelná s minulými válkami. Jenže i když se v Izraeli a v Gaze po poslední dohodě skutečně oslavovalo, je pravděpodobnější, že stále není konec. Pásmo ostatně zůstává i teď za příměří takřka úplně uzavřené, a to i pro pracovníky všech zahraničních médií.