Senátorský dopis hraničí s morální slepotou
Adéla ŠípováNezávislá senátorka upozorňuje, že bezpodmínečná podpora Izraele, po jaké volá dopis skupiny senátorů, porušuje principy mezinárodního práva a opomíjí utrpení civilistů v Gaze. Postrádá ostatně i ohleduplnost vůči české veřejnosti.
Otevřený dopis senátorů vyzývající prezidenta k setrvání v bezpodmínečně proizraelských postojích vyvolává důležité otázky o morálních základech naší zahraniční politiky. Jde přitom o iniciativu pouze určité skupiny senátorů a troufám si říct, že většina ostatních senátorů a senátorek o výzvě před jejím zveřejněním nevěděla. Já sama jsem oslovena nebyla, neznám ani pohnutky, které mé ctěné kolegy vedly k podpisu. Proto bych se ráda vyjádřila k tezím z výzvy, které se objevily v médiích.
Izrael nejedná přiměřeně ani legálně
Je naprosto pochopitelné a správné projevovat solidaritu s Izraelem po útocích Hamásu 7. října 2023. Tato podpora nesmí být ale slepá a bez hranic. Je samozřejmé a nezbytné trvat na vydání rukojmích, které zločinecký Hamás zajal. Velmi soucítím s utrpením zejména blízkých těchto obětí. Útoky Hamásu jsem vždy důrazně odsuzovala.
Podpora Izraele v těchto situacích však musí být podmíněna dodržováním mezinárodního práva a principů, na kterých stojí evropská zahraniční politika. Pokud chceme, aby naše zahraniční politika byla dlouhodobě konzistentní, co se týče chráněných hodnot — tyto hodnoty jsou neměnné a použitelné v každém případě — neměly by být tedy ohýbány v ničí jednostranný prospěch.
Náš přístup musí být neochvějně postaven na dodržování mezinárodních smluv, především v humanitární oblasti. Aktuální události v Gaze, kde již bohužel propukl hladomor a kde Izrael masivně bombarduje civilní cíle s obrovskými ztrátami na životech, jsou však alarmující a vykazují znaky genocidy. Z hlediska lidskosti prostě nelze přihlížet a ospravedlňovat to, co se v Gaze děje.
Pokračují vojenské útoky Izraele na civilní cíle, nemocnice, školy, obydlí i novináře. Mezi oběťmi přitom převažují ženy a děti. V Gaze prakticky neexistuje bezpečné místo, kam by se lidé mohli uchýlit. Zločiny na místě vyšetřuje Mezinárodní trestní tribunál. Do oblasti putuje humanitární pomoc ze zahraničí, která ale čelí blokádám ze strany Izraele. Ten sice blokády vysvětluje tím, že pomoc putuje teroristům, to ale aktuálně dostupné vyšetřování neprokázalo.
Situaci kritizuje Rada bezpečnosti OSN a nyní i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která byla dříve spíše na straně Izraele. Její postoj je však již pod tíhou katastrofické situace na místě zásadně změnil. Nadto pokračující nelegitimní osadnické praktiky na okupovaných palestinských územích podkopávají jakékoli šance na mír a zpochybňují mnoha státy deklarovaný zájem na dvoustátním řešení geopolitické situace.
Jedině přiměřené a cílené reakce Izraele mohou vést k trvalému příměří a propuštění všech rukojmích, stupňování agrese totiž ničemu nepomáhá — ani rukojmím Hamásu ani šanci na trvalé mírové řešení v oblasti. Masivní a neselektivní odveta jen zvyšuje utrpení a posiluje radikální nálady na obou stranách. Dějiny nám opakovaně ukázaly, že pouze vyvážený a umírněný přístup může přinést dlouhodobé řešení.
Měřit všem stejným metrem
Zahraniční politika, která ignoruje porušování humanitárního práva, nás posunuje do mezinárodní izolace. Nemůžeme odsuzovat utrpení na východě Evropy a zároveň odvracet zrak od utrpení civilistů na Blízkém východě.