Vážený pane Papoušku,

obracíme se na vás jako příznivkyně a příznivci Iniciativy za kritickou akademii, která usiluje o ochranu lidských práv a která se ve svém ustavujícím prohlášení jednoznačně vyjádřila proti antisemitismu. Jasné odmítnutí antisemitismu, stejně jako jakékoli jiné podoby rasismu, pokládáme za zásadní pro mezilidské soužití.

Právě proto, že je antisemitismus vážným problémem, je třeba věnovat pozornost také křivým obviněním. Ta totiž poškozují nejen křivě obviněné. Vytváří tmu, v níž se o to snadněji ztrácejí skuteční antisemité. Zároveň znevěrohodňují toho, kdo je vyslovuje.

Dokud jsme absurdní obviňování z antisemitismu četli u krajně pravicových blogerů nebo některých filmařů, mohli jsme nad tím vyslovit politování, ale brali jsme to jako jejich vlastní smutnou vizitku. Opakovaná obvinění ze strany Federace židovských obcí považujeme za mnohem závažnější problém. S překvapením a s politováním jsme si přečetli rozhovor, který jste poskytl serveru Seznam Zprávy. Zarazila nás nepravdivá tvrzení, která šíříte nejen o naší iniciativě, ale i o studentských protestech proti válečným zločinům izraelské vlády v Gaze.

Nebylo těžké identifikovat jejich zdroj v pokleslé pomlouvačné kampani, vedené historikem 18. století a agresivním pravicovým blogerem Ivo Cermanem. O to smutnější bylo vidět, že jste ochoten předávat dál tvrzení, která neodpovídají skutečnosti a zdají se být motivována ideologickou záští.

Jsme iniciativou, která vznikla na obranu humanistických hodnot, což pokládáme za nedílnou součást smyslu univerzit. I proto se nás podobné pomluvy vážně dotýkají. Bylo by snadné je z věcného hlediska vyvrátit a řešit je právní cestou. Nechceme se k tomu zatím uchylovat, protože ve vašich výrocích vidíme spíše špatnou informovanost než zlý záměr. Nabízíme vám místo toho setkání a diskusi, na níž si můžeme rozdíly v pohledech na problematiku věcně vyjasnit. Máte-li o setkání a diskusi zájem, stačí odpovědět na tento dopis. Řada věcí nás zjevně rozděluje, ale odpor k antisemitismu a dalším formám rasismu nás, doufáme, spojuje.

Nepravdy v rozhovoru

První a nejzásadnější nepravdou, kterou v rozhovoru uvádíte, je tvrzení, že palestinské vlajky, které se objevily na vysokých školách „kolem výročí teroristického útoku Hamásu 7. října… nemají s akademickou svobodou nic společného; jde jednoduše o antisemitismus“. Své kategorické tvrzení neopíráte o žádnou evidenci. A těžko byste mohl. Na vyvěšení palestinské vlajky není nic antisemitského, stejně jako není nic antisemitského na požadavcích, jež studující zveřejnili.

Můžete jistě pokládat načasování akce za necitlivé k izraelským obětem masakru Hamásu; právě tak se ovšem studující, kteří se odhodlali k protestu, mohou domnívat, že česká společnost neprojevila příliš mnoho citlivosti k palestinským obětem a že v situaci dlouhodobého kolektivního násilí proti palestinským civilistům neexistuje špatný den pro vyvěšení palestinských vlajek.

Další nepravdou je vaše tvrzení, že „impulsem k této koordinované kampani byla Iniciativa za kritickou akademii tzv. IZKA, za níž stojí skupina akademiků“. Hned poté dodáváte: „Podle dostupných údajů za rok 2024 šíří antisemitské postoje častěji právě akademici než studenti, což je překvapivé zjištění — už proto, že akademici mají na studenty značný vliv.“

Aniž byste přímo řekl, že jsme antisemité, nás jasně spojujete s iniciováním aktivit studujících, jejich ovlivňováním a šířením antisemitských postojů. Je to urážlivé vůči studujícím (děláte z nich manipulované ovce, které nejsou schopny rozhodnout o vlastních aktivitách) i vůči nám (děláte z nás manipulátory a antisemity).

Skutečnost je taková, že působíme ve vnitřně pluralitním prostředí vysokých škol, říkáme v něm své názory a jednáme. Jako vysokoškolské učitelky a učitelé pracujeme se studujícími, kteří mají různé názory a není naší prací měnit je. Akce studujících nepotřebovala náš impuls ani naši konzultaci. Nedoložené tvrzení, že akademici šíří na českých vysokých školách blíže nespecifikované „antisemitské postoje“, hraničí s šířením poplašné zprávy.

Jejich spojování s naší iniciativou má charakter pomluvy. Nejde navíc o útoky jen na konkrétní studentskou akci a konkrétní iniciativu. Jedná se pouze o konkrétní „příklady“, které mají „doložit“ obecnější tvrzení o antisemitské atmosféře na univerzitách. Nejsme si takové atmosféry vědomi, a pokud existuje, vyzýváme vás, abyste pro svá tvrzení předložil konkrétní doklady, protože bychom proti takové atmosféře chtěli rozhodným způsobem vystoupit.

Čeho si naopak vědomi jsme, je fakt, že tato obvinění nepřicházejí bez kontextu. Falešná nebo přehnaná obvinění z antisemitismu jsou v současné době hlavním „argumentem“ pro útok na svobodu univerzit v USA ze strany prezidenta Donalda Trumpa. I v Česku vidíme aktéry, kteří by tyto jeho útoky rádi imitovali a za tímto účelem šíří podobné skandalizující narativy.

Zdroje s pochybnou motivací

Za pomluvu zcela bizarních rozměrů musíme pokládat vaše tvrzení, že „IZKA šikanuje všechny, kdo s ní nesouhlasí. Častěji než aby se věnovali věcné debatě, podávají na své oponenty stížnosti, petice a snaží se vyvolat odvolání některých vedení fakult.“ Tvrzení, že „šikanujeme všechny“, kdo s námi nesouhlasí, dává vašim slovům naprostou absurdnost (uvažme jen, s kolika lidmi v této zemi nebo i jen na akademických institucích nesouhlasíme v názoru na současné jednání Izraele, aby ta absurdnost vynikla).

Především ale musíme odmítnout slova o šikaně. To, že se ohrazujeme a budeme ohrazovat proti lživým a manipulativním nařčením z antisemitismu a v některých případech se obracíme na šiřitele podobných obvinění nebo na jim příslušné etické komise, není šikana. Je to jediná adekvátní reakce na podobná obvinění, která zvláště ti z nás, kteří se dlouhodobě prakticky angažují proti rasismu, nesou velmi úkorně.

Pokud bychom reagovali jinak, dali bychom najevo, že nám obvinění z antisemitismu nevadí (a tedy že jej nepokládáme za nic závažného), a svou pasivitou bychom přispívali ke znevažování a vyprazdňování tohoto pojmu. Ve skutečnosti jsme v našich reakcích velmi střídmí. Napsali jsme e-maily několika iniciátorům petiční akce, která nás označila za antisemity, a v několika málo případech jsme přišli s podáními etickým komisím. Nikde jsme zatím nepostupovali právní cestou. Několik akademických senátů se nás zastalo rezolucemi, které konstatovaly absurdnost obvinění a jejich neslučitelnost s akademickou debatou založenou na respektu k faktům a kolegialitě.

Tyto rezoluce jsou skutečně výjimečnou reakcí, v akademických sporech nebývá takové zastání běžné a velmi si ho vážíme. Tyto rezoluce přitom neiniciovali signatáři, ale naši kolegové (na pražské FF UK to byli judaisté a historici židovských dějin), kteří viděli nesmyslnost těchto obvinění a chtěli se nás zastat před zjevnou nepravdou a pomlouvačnou kampaní. Zároveň jde, i vzhledem k jejich odbornosti, o lidi citlivé na správný obsah a zneužívání pojmu „antisemitismus“.

IZKA je poměrně široká iniciativa s příznivci na řadě českých vysokých škol. Není nám známo, že by se kdokoli z nich snažil odvolávat vedení některých fakult, jak v rozhovoru tvrdíte. Možná jste lépe informován než my, spíše však jde o další nepravdivé tvrzení. Jako šikanu rámuje reakce na své počínání především historik a bloger Ivo Cerman.

I v jeho případě šlo o prostou reakci na jeho jednání. To má přitom charakter osobních útoků hraničících se stalkingem a týká se řady témat — podobně jako dříve útočil na historiky z Ústavu soudobých dějin Akademie věd ČR, na historiky z Filozofické fakulty nebo konkrétně na jednu z nejvýraznějších historiček českých Židů ve 20. století Kateřinu Čapkovou (její výklad dějin opakovaně denunciačně označuje jako „protičeský“).

Nesnaží se polemizovat a uvádět argumenty, nýbrž setrvale diskreditovat, skandalizovat a vyčleňovat své oponenty z hranic legitimní debaty. Proto jsme také zdaleka nebyli první, kdo na podobné jednání reagoval.

Jeho pokus o šikanu příznivců a příznivkyň naší iniciativy také nebyl první a ani poslední případ, kdy musela Jihočeská univerzita na jeho nevhodné chování reagovat. Jen pár dní po vašem rozhovoru jsme se mohli dočíst, že se pokusil zmařit přednášku známého novináře a vedoucího Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislava Turečka. Cermanova nenávistná rétorika inspirovala některé jeho stoupence k výhrůžkám násilím.

V případě Ivo Cermana rozumíme motivacím k nepravdivému obviňování z antisemitismu: je to kombinace ideologické zaujatosti a vyřizování akademických účtů a resentimentů. Podobně jako obviňoval Českou televizi, že „straší lidi imaginárním násilím republikánů“ (necelé dva měsíce před útokem na Kapitol), tak dnes obviňuje své kolegy a kolegyně z antisemitismu ve snaze přivolat politickou intervenci na akademickou půdu — po zjevném trumpovském vzoru, kdy je zneužíváno křivé či groteskně zveličené obviňování z antisemitismu k útoku na svobodu univerzit.

Je smutné, pokud se takto motivovaní lidé stávají důvěryhodným zdrojem informací pro reprezentanta české Federace židovských obcí. Je to smutné dvojnásob i proto, že jsou to trumpovské politické tendence, na jejichž okrajích se rozvíjí antisemitismus včetně jeho nejmalignější, násilné podoby.

Rozmlžování antisemitismu

Ostré formulace adresované naší iniciativě kontrastovaly ve vašem rozhovoru s velmi diplomatickou reakcí na Filipa Turka. „Federace židovských obcí má povědomí o informacích týkajících se pana Filipa Turka, které byly zveřejněny v médiích a které naznačují, že by nebyl vhodným kandidátem na post ministra zahraničí…“ O situaci na vysokých školách říkáte na neudržitelných základech velmi silné soudy, v případě autora nechutných „vtipů“ o „třech vagoncích pro popelku“, výroků o tom, že by studenty angažované proti klimatické změně poslal „do pece“ a proslulého hajlováním jste překvapivě opatrný.

Mladá generace dnes vyrůstá a je svědkem brutálního násilí vůči Palestincům v Gaze. Řada odborníků i mezinárodních těles charakterizuje toto násilí jako genocidu, včetně významných historiků holocaustu jako Omer Bartov, stejný názor sdílí podle Washington Post 40 procent Židů žijících v USA (celkem 61 procent se domnívá, že jde o válečné zločiny). Bez ohledu na přesné pojmenování a jeho právní status se jedná o masové utrpení. Bude-li protest proti němu stigmatizován jako antisemitismus, jakou váhu bude mít jakékoli příští, jakkoli oprávněné obvinění z antisemitismu? Takové jednání dělá především velkou službu skutečným antisemitům: vytvoří rozsáhlou a morálně velmi výhodnou kouřovou clonu, za niž se budou moci schovat.

Pokud dnes slyšíme absurdní tvrzení, že palestinská vlajka se stala antisemitským symbolem, lze si klást otázku, zda slovo „antisemitismus“ má ještě nějaký vztah k tomu, co původně označovalo. Jak jsme již uvedli, v současné době se navíc obvinění z antisemitismu zneužívá nejen k delegitimizaci kritiky izraelské vlády, ale k mnohem širší politické agendě; v USA je Trumpem užíváno k útokům na svobodu univerzit a celkově ke stigmatizaci oponentů nastupující krajně pravicové vlny, jejíž část se přitom otevřeně hlásí k nacistickým symbolům a projevuje antisemitské postoje. Je jen na vašem rozhodnutí, zda chcete toto nebezpečí bagatelizovat, nebo mu dokonce pomáhat šířením zavádějících a zkreslujících obrazů antisemitských univerzit v českém prostředí.

Ač si to zjevně nemyslíte, máme stejný cíl. Chceme společnost, v níž bude antisemitismus nepřijatelný, právě tak jako jakákoli jiná forma rasismu. Součástí úsilí o tento cíl je ovšem také péče o dobré rozumění tomuto slovu a obrana proti jeho zneužívání k diskreditaci politických oponentů. Tuto problematiku bereme vážně a chceme se jí věnovat tak, jak jsme na akademické půdě zvyklí. Uspořádáme veřejnou diskusi s odborníky a budeme se snažit problematiku nakládání s obviněními z antisemitismu nahlédnout v jejích politických a historických souvislostech.

Jak jsme již uvedli, nechceme vůči vám sahat k právním krokům. Nabízíme vám setkání a diskusi. Máte-li o ně zájem, stačí odpovědět na tento dopis.

Za Iniciativu za kritickou akademii

• Yasar Abu Ghosh
• Irena Aldhoon Hainerová
• Michaela Antonín Malaníková
• Pavel Barša
• Viktor Bielický
• Jan Bierhanzl
• Marie Bourne
• Tomáš Fiala
• Zora Hesová
• Jana Jetmarová
• Naďa Johanisová
• Bohdana Marvalová
• Adéla Provazníková
• Barbora Skalická Doležalová
• Ondřej Slačálek
• Luboš Studený
• Eva Svatoňová
• Martin Šorm
• Václav Walach