Jako hříšník, který často neumí rozlišovat pravdu od lži a dobré od zlého a prosí Boha, aby mu otevřel oči pro rozpoznání svých vlastních špatných skutků, se obracím na vás – všechny níže podepsané obhájce pravdy a transparentnosti.

Požaduji okamžité ukončení záměrného trýznění hladem a cíleného zabíjení nejen novinářů, ale všech lidí v Gaze. Tohoto ušlechtilého cíle není možné dosáhnout bezzubými deklaracemi, nýbrž zcela konkrétními činy novinářské obce – totiž soustavným a neutuchajícím tlakem:

1. na okamžité propuštění rukojmích zadržovaných od 7. října 2023: bezodkladné vydání všech přeživších a také i těl všech umučených zemřelých unesených.

2. aby se všichni, kteří znásilňovali, uřezávali ženám prsa, propichovali těhotným břicha, upalovali děti před očima jejich rodičů a řezali hlavy rodičům před zraky jejich dětí, i všichni ti, kteří tato zvěrstva schvalují, okamžitě vzdali a složili zbraně.

Pokud vy všichni obhájci pravdy vyvinete dostatečný tlak na splnění těchto dvou požadavků, válka v Gaze (a tím i utrpení jejích obyvatel) skončí velmi brzy. Možnost ukončit utrpení Gazanů je ve vašich rukou!

Můžete zachránit spoustu životů. Vyžaduje to však odvahu, kterou nemáte.

Je tedy podle vás náhoda, že se nezávislí novináři ocitli v sobotu brzy ráno 7. října 2023 na místě, kde právě se právě odehrávala nelidská zvěrstva a oni je v souladu se svým posláním, jako obhájci pravdy a transparentnosti začali dokumentovat? Může se obhájce pravdy a transparentnosti sám chlubit fotografií, na které je zachycen právě v okamžiku, kdy ho na tvář líbá Jahjá Sinvár?

Ano, a měl byste ještě nějaké další objevné poznatky, zdůvodňující, proč izraelská armáda musí vraždit neozbrojené novináře?

Kdybyste, pane Profante, četl pozorněji, jistě byste si všiml, že jsem proti vraždění kohokoliv kýmkoliv, tím spíše proti vraždění novinářů. Pokud by stejného mínění byla i novinářská obec, mohla už dávno a se stejnou razancí, s jakou nyní kritizuje Izrael, požadovat okamžité propuštění rukojmích zadržovaných od 7. října 2023, bezodkladné vydání těl všech umučených unesených a bezpodmínečnou kapitulaci všech, kteří jsou buď přímo odpovědní za znásilňování, vraždění, upalování dětí, uřezávání hlav a jiné bestiality, nebo toto nelidské chování v závislosti na etnicitě obětí schvalují a v budoucnu by ho chěli (podle této předpokládané etnické příslušnosti obětí) zrealizovat.

Splnění těchto dvou požadavků, o které se novinářská obec zdráhá a bojí usilovat, by ukončilo zabíjení nejen novinářů, ale všech lidí v Gaze. Signatářům otevřeného dopisu jde hlavně o to, vykreslit Izrael v co nejtemnějších barvách, nikoliv o ukončení zabíjení.

"(...) proč izraelská armáda musí vraždit neozbrojené novináře?

Gertrude Steinová napsala (samozřejmě anglicky) "Růže je růže je růže". Na otázku výše budiž moje (nejstručnější) odpověď "Válka je válka je válka".

Dobrá, zkusím i trochu obšírnější.

1. Mnoho politováníhodných incidentů se ve válce děje v důsledku chyb. Vzpomeňme zabití (nejméně) tří rukojmí Izraelci, tedy vlastními, skoro tváří v tvář, když jistě všemožně dávala najevo, kým jsou.

2. Vojáci si mnohdy počínají neadekvátně. Proti předpisům. Jednají přitom pod stálým tlakem, (pocitově) v ohrožení. Nejsou profesionály (v Izraeli mají povinnou vojenskou službu), zažívají frustraci. Na "odlidštění" vztahu vojáků k obyvatelstvu Gazy mohla působit i "nekonečnost" konfliktu s Palestinci, jejich četné extrémní proklamace, nenávist a vražedné útoky na náhodné lidské "cíle".

Když jsem byl (turisticky) v Izraeli (a na palestinských územích), bylo to rok před 7. říjnem 2023, došlo při střetu v Džanínu k zabití sedmi Palestinců. Říkal jsem si, že v Evropě by se i nejbouřlivější protest zřejmě nyní obešel bez obětí. Zkušenost i poměr k protestujícím jsou ovšem tady a tam jiné a nejinak je tomu potom i s důsledky. Vzpomeňme však "střelbu do dělníků za naší kapitalistické republiky". K eliminaci tragických výsledků incidentů je třeba dlouhodobá kultivace poměrů i jistá standardizace jednání protestujících. Není zkrátka bez dopadů, když "svatá válka" (či intifáda) je jak házení kameny, tak i odpalování raket a bomb.

3. V historii jen stěží najdeme dlouhý a těžký konflikt, v němž by na obou stranách nějakou formou nepřišly ani jednou rozkazy, požadující, nebo povolující překročení některých válečných konvencí. Neočekával bych proto, že se tak stalo právě v případě izraelské armády.

Souhrnem lze, myslím, říci, že Izrael vede po napadení Gazou válku, v zásadě nejinak než jiní v podobné situaci. Vzpomeňme válečné nasazení USA proti Japonsku i v Afghánistánu (a klidně i jejich výsledky). Pochopme, že Izraelci, podobně jako třeba my, Češi, ba s ještě většími emocemi, odmítají být oběťmi. To radši viníky! Jejich cíl odpovídá znění přísahy IDF, skládané na památné Masadě. Snaží se zamezit jednou provždy tomu, aby je příslušníci kteréhokoli národa (třeba proto, aby se upevnila diktatura), zabíjel jako ovce.

máte pravdu. Válka je válka a válečný zločin je válečný zločin. A vrah je vrah.

Víte, ono by se tou nezáměrností a snad i nutný zesurověním vojáků dal vysvětlit nějaký ten exces. Jenže 230 novinářů je podobné vysvětlení trochu moc. Tato skupina zavražděných má oproti palestinským dětem tu výhodu, že se jedná o dobře dokumentovaný počet. Ale obávám se, že i ten nejstřízlivější odhad zavražděných palestinských dětí a nepotrestaných brutálních zločinů osadníku poněkud přesahuje meze, od jejichž překročení se vláda odpovědného státu považuje mezinárodním společenstvím za bandu kriminálníků.

Existují situace, jako například 7. října 2023, kdy je, pane Profante, nemožné odlišit bandu kriminálníků od novinářů. Ten, kdo se tehdy v inkriminovaném prostoru pohyboval a ta zvěrstva dokumentoval, byl jednoznačně buď potenciální obětí bandy kriminálníků, nebo to naopak byl „ten náš“, který je „s námi“, pak byl ovšem součástí bandy kriminalníků. Nic mezi tím.

Zjevná loajalita k jedné straně válečného konfliktu je obtížně slučitelná s profesionalitou, neboť skutečný válečný reportér, aby mu vůbec mohlo být umožněno dělat svoji práci a nebylo na něj s nedůvěrou pohlíženo jako na součást jedné z bojujících stran, musí dodržovat určité zásady: nesmí například uvádět přesné polohy jednotek, pohyb vojáků, detaily o zbraních a jejich rozmístění, taktické postupy či počty vojáků. Dodržování těchto zásad si u palestinských novinářů (a žádní jiní – kromě zase těch, kteří jsou doprovázeni izraelskou armádou – v Gaze nejsou) vůbec nedovedu představit.

Je to celkem jednoduché: novinář se buď do oblasti bojů dostane přes zákaz na vlastní pěst – pak ho ovšem každá ze stran bude považovat za součást protistrany a on se z vlastní vůle vystavuje riziku smrti (nebo eventuálně může posílit řady umírajících rukojmích), nebo bude v oblasti bojů vždy doprovázen jednou z bojujících stran. Pak ovšem musí dodržovat ty výše uvedené zásady profesionality válečného reportéra.

Ne pane Nusharte

-- za prvé takové situace, kdy nemůže odlišit bandu kriminálníků od novinářů nenastávají ani ve válečné zóně příliš často;

-- za druhé tady nemá 7. říjen co dělat tehdy pokud vím, izraelská armáda žádné novinář nepostřílela, určitě nejsou v tom dokumentovaném výčtu; celkem pochopitelně, ani armáda, ani izraelské tajné služby proti teroristickému činu tehdy nijak nezasáhly;

-- za třetí je bohužel příliš mnoho těch "nahodilých zabití" novinářů příliš dobře dokumentováno -- nikoliv Hammásem, ale jejich kolegy -- aby bylo možné ten váš druhý příspěvek označit za zcela irelevantní.

Dokážu akceptovat, pokud někdo hájí myšlenku, že zájem Izraele vyžaduje tvrdé střetnutí s nejen s Hammásem, ale i s emancipačními snahami Palestínců. Považuji takový názor za sporný jak z věcného, tak morálního hlediska, ale beru ho jako důvěryhodné a morálně respektovatelné stanovisko.

Pro lidi, kteří obhajují kolektivní vinu, brutální mstu na dětech, beztrestnost někoho, protože to "jsou naši", papouškují nejhloupější a opakovaně vyvrácené žvásty z bulváru jako omluvu pro vraždy bezbranných, mám jenom omezené množství trpělivosti. Tudíž, odpusťte, že Vás nadále nebudu reagovat.

Ne, pane Profante.

1. Pokud by široká novinářská obec se stejnou razancí, s jakou nyní kritizuje Izrael, požadovala také okamžité propuštění všech živých rukojmích zadržovaných od 7. října 2023, vydání těl umučených a

2. bezpodmínečnou kapitulaci všech, kteří jsou přímo odpovědní za únosy, znásilňování, vraždění, upalování dětí, uřezávání hlav a jiné bestiality, nebo toto nelidské chování v závislosti na etnicitě obětí schvalují a v budoucnu by ho chtěli (podle předpokládané etnické příslušnosti obětí) zrealizovat,

a pokud by se splnění těchto dvou požadavků (propuštění rukojmích a kapitulace těch, kteří jsou odpovědni za nelidské bestiality nebo je do budoucna – v závislosti na předpokládané etnicitě obětí – plánují) nakonec (díky širokému nátlaku a morálním apelům na lidskost, práva obětí a všeobecně platné civilizační zásady) podařilo uskutečnit, mohlo být už dávno po válce.

Mohl být už dávno konec utrpení civilistů, vojáků a samozřejmě i konec utrpení těch zmiňovaných novinářů. Tím jediným, komu by ukončení tohoto utrpení bylo proti mysli, jsou profesionální teroristé a profesionální šiřitelé nenávisti. Široká novinářská obec ale nemá dost odvahy, aby místo nenávisti k Izraeli požadavala propuštění unesených a kapitulaci únosců.

Pan Profant ovšem to požadování okamžitého propuštění rukojmích a bezpodmínečné kapitulace únosců nejspíše považuje za obhajobu či uznání kolektivní viny všech Palestinců. Řekl bych, že se tím vlastně dopouští hanobení palestinského národa.

a) Požadavek na okamžité propuštění rukojmí nemá absolutně co dělat s válečnými zločiny v Gaze. Ani morálně, vraždění dětí a neozborjených civilistů z třetích zemí nelze nijak ospravedlnit zločiny, které spáchal někdo jiný - dokonce i kdyby to byly děti pachatele jakkoliv zrůdného činu, ani utilitárně -- to vraždění prostě k propuštění rukojmí nevede.

b) Naopak, považuji požadavek na okamžité propuštění rukojmí za něco, co nemá s připisováním palestinské kolektivní viny co dělat a nesmí mít co dělat. A právě tak nepovažuji válečné zločiny izraelské armády a teroristické zločiny osadníků za něco, co by mělo co dělat s propuštěním rukojmí. Vlastně abych byl přesný, v jednom ohledu to spolu co dělat má -- tyto zločiny zvyšují nebezpečí, že žádné z rukojmí nepřežije (to nemám na mysli ta rukojmí, které omylem zabili izraelští vojáci).

Ano, člověk, který místo slov „okamžité propuštění všech rukojmích a bezpodmínečná kapitulace únosců by samozřejmě vedla k okamžitému ukončení války“ čte v mém diskusním příspěvku kupodivu slova „válka povede k propuštění rukojmích“ a dovozuje z toho (v nesouhlasu se „mnou“), že „válečné zločiny izraelské armády k propuštění rukojmích nepovedou“, je jistě „funkčně gramotný“!!!

Nechápu, jak takový člověk mohl pracovat jako poradce ministryně, nebo dokonce pedagog! (Už se tím naštěstí nemusíme zabývat, protože profesor Profant už na konci svého předposledního příspěvku slíbil, že dál na mě nebude reagovat.) Přeji vám, pane profesore, mnoho úspěchů ve vaší náročné vědecké práci.

pokud válka není cestou k propuštění ani osvobození rukojmí, ba dokonce snižuje jejich už tak malou šanci na přežití, pak se zřejmě kvůli jejich osvobození nevede.

A pokud se nevede kvůli osvobození rukojmí, pak ji toto osvobození -- bez naplnění cílů, pro které se vede, ať už jsou jakékoliv -- ani nemůže ukončit.

Takže se omlouvám, to je ten problém s funkční gramotností, tedy předpokladem, že si čtenář je schopen evidentní souvislosti doplnit sám. Já nezdvořák zapomněl, že to není Váš případ.

Vážený pane profesore,

chybu ve čtení zadaného textu nemůžete opravit tím, že místo chybného přečtení přečtete opak tohoto chybného čtení. To je vyloženě dětská reakce, takhle se k tomu, co je tam ve skutečnosti napsáno, opravdu nikdy nepropracujete.

Když jsem vás tedy upozornil, že místo slov „okamžité propuštění všech rukojmích a bezpodmínečná kapitulace únosců by vedla k okamžitému ukončení války“ vy zcela svévolně a chybně čtete „válka povede k propuštění rukojmích“, znamená toto mé upozornění na vaši chybu prostě jenom to, že blbě čtete, ale nedá se z toho nijak dovodit, že když ten význam vašeho chybného čtení převrátíte naopak, bude to správně. To by samozřejmě byla dětská naivita, hodná spíše Neználka z Kvítečkova, nebo také možná „chytrost“ šmouly Koumáka, ale jistě se nejedná funkční gramotnost, kterou by měl disponovat vědecký pracovník nebo pedagog.

Navíc vám z původního textu ještě vypadla ta kapitulace únosců.

Pokud to tedy z neděláte záměrně (což je bohužel ta pravděpodobnější varianta), mohlo by se jednat o výpadky krátkodobé paměti, neschopnost logického uvažování a potíže s porozuměním psanému textu.

je další cíl, kterého nemůže tahle válka dosáhnout. Proč by měli kapitulovat? Mají kam utéct. Stejně jako ty izraelští zločinci i oni kašlou na utrpení Palestinců (rpo věc národa se přece musí umět umírat) a vraždění novinářů ze strany izraelské armády se jim hodí. Takový mrtvý novinář se hodí k propagandě ještě lépe než dítě, které omylem dvakrát přejel tank -- stejně by pravděpodobně umřelo na podvýživu, ale novináři jsou posvátné krávy západní civilizace.

Únos početných rukojmí byl součástí válečné agrese, kterou je třeba připsat původci stejně adekvátnímu jako v případě, jehož obětí se stala Ukrajina. Žádní únosci, teroristé, Hamás. Žádný (nemocný) Putin. Gaza a Rusko je správně!