Aktivisté v Praze hladoví na podporu vězněných členů propalestinského hnutí
Petra DvořákováOsm propalestinských aktivistů zahájilo před Ministerstvem zahraničí čtyřiadvacetihodinovou hladovku v solidaritě s členy Palestine Action, kteří hladoví od začátku listopadu v britských věznicích. Mezi vězni v Británii je i Čech.
Ve čtvrtek 11. prosince zahájilo osm českých propalestinských aktivistů čtyřiadvacetihodinovou hladovku před Ministerstvem zahraničních věcí. Ke svému činu přistoupili v solidaritě s vězněnými členy britské aktivistické skupiny Palestine Action, z nichž osm drží hladovku již déle než měsíc.
Mezi hladovějícími vězni ve Velké Británii je i čtyřiadvacetiletý český občan Jonáš Cink. Demonstrace na jeho podporu se ve čtvrtek konala i v jeho rodném Brně.
Čtyřiadvacet členů Palestine Action zadržela policie za jejich údajné vniknutí do areálu pobočky izraelské zbrojovky Elbit v britském Filtonu v srpnu 2024. V areálu zbrojovky šestice aktivistů kladivy poničila drony, o nichž tvrdí, že je izraelská armáda používala během masakrů v Gaze.
Dalších šest členů Palestine Action včetně českého občana Jonáše Cinka policie zatkla poté, co dva aktivisté letos v červnu pronikli do britské letecké základny Brize Norton a posprejovali zde červenou barvou runway a dva válečné letouny. Skupina tvrdí, že právě odtud létala britská válečná letadla na základnu RAF Akrotiri na Kypru - a odtud pak na nebe nad Gazou, což britská vláda vysvětlovala svým zájmem na osvobození izraelských rukojmí.
Vzhledem k tomu, že ze základny Brize Norton odlétá kromě válečných letounů pravidelně třeba letadlo s premiérem či králem, znamenalo samo vniknutí aktivistů do areálu pro britský stát ostudu. Právě po této akci britský parlament schválil zařazení skupiny Palestine Action na seznam teroristických organizací.
Stalo se tak navzdory tomu, že členové skupiny nikdy nespáchali násilí na člověku a ani násilím nikomu nevyhrožovali. Zařazení skupiny na seznam teroristických organizací, které nyní přezkoumává soud, se v Británii setkalo s protesty široké veřejnosti, včetně nebývale vysokého počtu seniorů.
Značná část členů Palestine Action je mezitím držena ve vazbě, aniž by je soud shledal vinnými, již rok a půl. Jejich žádosti o propuštění na kauci úřady opakovaně odmítly. Zadržení si stěžují na způsob, jimž se s nimi zachází, mimo jiné označují za svévolné ponižování, že je dozorci oslovují jako „teroristy“. Tvrdí, že jejich komunikace je podrobena cenzuře a že jsou jim zabavovány osobní věci nad rámec standardních pravidel. Kritizují i délku vazby, v níž spatřují porušení zákona, neboť dle platných britských norem má být nejdéle půlroční.
Hladovějící vězňové mají pět požadavků:
- ukončení cenzury své komunikace,
- propuštění na kauci,
- spravedlivý soud, s nímž se pojí zveřejnění veškerých relevantních dokumentů včetně dat o vývozu zbraní z britské pobočky Elbit do Izraele,
- odstranění skupiny Palestine Action ze seznamu teroristických organizací,
- uzavření britské pobočky izraelské zbrojovky Elbit.
Protestní hladovku zahájily dvě vězněné aktivistky 2. listopadu, brzy nato se k nim přidalo pět dalších členů Palestine Action. Osmý vězeň drží hladovku z důvodu onemocnění cukrovkou pouze každý druhý den. Pět hladovějících vězňů již bylo z důvodu zhoršujícího se zdravotního stavu hospitalizováno.
Právníci skupiny Palestine Action 11. prosince oznámili médiím, že dva hladovějící zhubli o více než deset kilogramů a hrozí jim smrt. Dle lékaře Jamese Smitha, který je s rodinami vězňů pravidelně v kontaktu, může i původně zdravý jedinec zemřít po šesti až osmi týdnech hladovění.
Jonáš Cink svou hladovku zahájil 5. listopadu prohlášením, které se na demonstraci v Praze četlo: „Jedno si vyjasněme. Není nic nerozumného na tom vyžadovat spravedlnost.“ Jedna z aktivistek, která sama po demonstraci zahájila čtyřiadvacetihodinovou hladovku, ve svém vystoupení řekla: „Čeho se budu ochotná vzdát já? Ptala jsem se sama sebe poté, co jsem si přečetla prohlášení Jonáše Cinka, mladého muže z Brna, mladšího než já, který je ochoten riskovat v zájmu osvobození Palestiny svůj život. Budu někdy ochotná vzdát se toho, čeho se vzdali oni?“
Mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí na dotaz Deníku Referendum uvedl, že případ Jonáše Cinka česká ambasáda ve Velké Británii sleduje: „Nabídku právního servisu z naší strany odmítli, jelikož skupina Palestine Action má právníky svoje. Na přání rodiny nemůžeme o případu sdělovat žádné informace,“ řekl.