↗

Příslušník Hamásu nese tělo vyproštěné z tunelu v jižní části pásma Gazy, 28. října 2025. Hamás tvrdí, že je odhodlán dodržovat podmínky příměří, ale nemá vybavení potřebné k lokalizaci a vykopání těl rukojmí, která jsou pravděpodobně pohřbena pod budovami zřícenými při leteckých útocích. Foto Bashar Taleb, AFP

Některé propalestinské a levicové hlasy na Západě ještě před americkými prezidentskými volbami spatřovaly v Donaldu Trumpovi naději na ukončení izraelských útoků proti Gaze. Vláda předchozího prezidenta Josepha Bidena totiž více než rok téměř bezpodmínečně podporovala izraelskou ofenzivu, o níž už řada renomovaných mezinárodních organizací a odborníků hovoří jako o genocidě.

Přestože se Trump těší podpoře bohatých, někdy až fanaticky proizraelských mecenášů, jako je například Miriam Adelson a další, naděje spočívala právě v tom, že jeho rozhodování není zatíženo ideologií, jak je tomu u Bidena, který se celý život otevřeně hlásí k sionismu. Trump se naopak často rozhoduje impulzivně, a mnozí proto doufali, že se jednoho dne „probudí“ a bude mít izraelského válčení dost. Jeho motivace mohou být různé — od osobní posedlosti Nobelovou cenou míru až po pragmatičtější úvahy byznysmena.

Zlomové září

Koncem září představil americký prezident Donald Trump svůj tzv. dvacetibodový mírový plán pro Gazu. Klíčové však byly události, které tomuto kroku předcházely a zřejmě zásadně ovlivnily jeho podobu. Už počátkem září se schylovalo k dohodě o příměří nebo alespoň k dalším jednáním. Izrael však 9. září podnikl bezprecedentní útok na katarské hlavní město Dauhá, jehož cílem bylo zlikvidovat hlavní vyjednavače Hamásu. Ti útok přežili — zemřeli pouze jejich asistenti, syn politického lídra Chalíla al-Hajji a katarský příslušník bezpečnostních složek.

V reakci na útok se 15. září sešli představitelé arabských a dalších islámských zemí na summitu v katarské metropoli. Hlavním cílem setkání bylo vyjádřit solidaritu s napadeným státem. Lídři regionu zde pronesli mimořádně ostré projevy na adresu Izraele a alespoň rétoricky se projevila jednota islámského světa. Právě tato nebývalá ráznost a shoda mohly zásadně ovlivnit Trumpovo rozhodnutí dokončit jeho dvacetibodový plán pro Gazu — zejména po sérii intenzivních jednání s klíčovými arabskými lídry během Valného shromáždění OSN v New Yorku, které se událo krátce po summitu v Dauhá.