Události v Gaze otevřely Pandořinu skřínku české žurnalistiky
Prokop SingerZpůsob, jimž většina českých médií včetně těch veřejnoprávních informuje o dění v Gaze, prokazatelně straní Izraeli. Jde o chování, které nemá takřka nikde v západním světě obdoby. Profesně selhávají zejména pracovníci České televize.
Od podzimu 2023 sledujeme výraznou nekompetentnost českých mainstreamových médií při informování o dění v Izraeli a Palestině. Mnoho na tomto stavu přitom nezměnilo ani téměř sedmnáct měsíců bezprecedentních izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy. Náprava přitom nemá spočívat ve stranění Palestincům či v nekritickém přejímání jejich pohledu na situaci, nýbrž v potlačení jednostranného opakování izraelského narativu.
Pohled na konflikt je totiž často prezentován optikou nejen běžných Izraelců, ale i izraelské ultrapravicové vlády, jejíž vyjádření se pravidelně objevují v titulcích i v příspěvcích médií na sociálních sítích.
I korporátní zahraniční média, jako jsou BBC, CNN nebo MSNBC se řídí zásadami, které by měly být standardem nejen v žurnalistice, ale i v akademickém prostředí — zejména pokud jde o citlivé politické označení „teroristická organizace“. Velká světová média obvykle informují o palestinském hnutí Hamás bez použití této nálepky.
Na rozdíl od médií jako Česká televize, Český rozhlas, Novinky.cz nebo dokonce Česká tisková kancelář (ČTK), která tak činí pravidelně. Podobně o Hamásu v počátcích konfliktu referoval i server Voxpot, který však po několika týdnech od tohoto označení ustoupil a během posledního roku zveřejnil řadu výrazně kritických článků. Zejména veřejnoprávní média Česká televize a Český rozhlas by se však měla držet co největší profesionality a nestrannosti.
Jednostranná sdělení
Česká televize se například už v říjnu 2023 v pořadu Newsroom odvolávala na terminologii Evropské unie, která označuje Hamás za teroristickou organizaci. Problém však spočívá v selektivním přístupu, kdy se veřejnoprávní kanál řídí postoji EU pouze tam, kde se mu to hodí. Evropská unie totiž zároveň považuje palestinská území za okupovaná, avšak novináři České televize o izraelské armádě jako o okupační armádě zpravidla nehovoří.
Stejně tak pro označení izraelské vlády často používají metonymii „Jeruzalém“, přestože EU ho neuznává jako hlavní město Izraele, ale jako okupované území. To je rovněž postoj, na kterém platí konsensus mezinárodního práva.
Zpravodaj z Blízkého východu často promítá své osobní názory do vysílání ČT i na oficiálních facebookových stránkách veřejnoprávního kanálu. Například na podzim roku 2023, v reakci na kritiku izraelského bombardování, zveřejnil David Borek následující komentář:
„Je rozdíl, když umírali čeští civilisté v Lidicích kvůli plánovanému zvířecímu masakru nacistů, a když umírali civilisté při americkém bombardování Prahy. Nikdo nebude tvrdit, že Američané, kteří omylem shodili bomby na Prahu, měli stejné úmysly jako zvířata v uniformách SS… Úplně stejná nerovnice platí i v tomto případě.“
Mezinárodní trestní tribunál, Amnesty International a další renomované instituce se přitom domnívají, že ze strany Izraele o cílené zločiny jde a dávají je do souvislosti s vyjádřeními izraelských politiků, které explicitně vyzývají k násilí vůči palestinskému obyvatelstvu. V pozdějším příspěvku se David Borek zaměřil na demonstrace v Gaze proti hnutí Hamás, které označil za „účinnější než protesty konané na Západě“. Zcela však opomněl zmínit, že důležitou součástí těchto demonstrací bylo také odsuzování izraelského násilí vůči civilnímu obyvatelstvu v Gaze.
Ještě zásadnější otázkou však je, proč se zpravodaj veřejnoprávního média vůbec pouští do hodnocení, jaká forma protestu je „nejefektivnější“ pro dosažení politické změny. Úkolem zahraničního zpravodaje veřejnoprávního média je přece přinášet ověřené informace a reflektovat dění — nikoliv prostřednictvím České televize fandit konkrétnímu způsobu či aktérům změny.