Události v Gaze otevřely Pandořinu skřínku české žurnalistiky

Prokop Singer

Způsob, jimž většina českých médií včetně těch veřejnoprávních informuje o dění v Gaze, prokazatelně straní Izraeli. Jde o chování, které nemá takřka nikde v západním světě obdoby. Profesně selhávají zejména pracovníci České televize.

Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek do své práce trvale promítá vlastní politické postoje. A tak reprodukuje stanoviska izraelské vlády. Foto FB David Borek

Od podzimu 2023 sledujeme výraznou nekompetentnost českých mainstreamových médií při informování o dění v Izraeli a Palestině. Mnoho na tomto stavu přitom nezměnilo ani téměř sedmnáct měsíců bezprecedentních izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy. Náprava přitom nemá spočívat ve stranění Palestincům či v nekritickém přejímání jejich pohledu na situaci, nýbrž v potlačení jednostranného opakování izraelského narativu.

Pohled na konflikt je totiž často prezentován optikou nejen běžných Izraelců, ale i izraelské ultrapravicové vlády, jejíž vyjádření se pravidelně objevují v titulcích i v příspěvcích médií na sociálních sítích.

I korporátní zahraniční média, jako jsou BBC, CNN nebo MSNBC se řídí zásadami, které by měly být standardem nejen v žurnalistice, ale i v akademickém prostředí — zejména pokud jde o citlivé politické označení „teroristická organizace“. Velká světová média obvykle informují o palestinském hnutí Hamás bez použití této nálepky.

Na rozdíl od médií jako Česká televize, Český rozhlas, Novinky.cz nebo dokonce Česká tisková kancelář (ČTK), která tak činí pravidelně. Podobně o Hamásu v počátcích konfliktu referoval i server Voxpot, který však po několika týdnech od tohoto označení ustoupil a během posledního roku zveřejnil řadu výrazně kritických článků. Zejména veřejnoprávní média Česká televize a Český rozhlas by se však měla držet co největší profesionality a nestrannosti.

×