Útoky na palestinské kostely a postoj křesťanského světa k válce v Gaze

Filip Outrata

Útoky na křesťanské kostely a komunity na Západním břehu i v Gaze v posledních týdnech přispěly k tomu, že v křesťanském světě z různých stran sílí kritika Izraele — ovšem s výjimkou České republiky.

„Říkají, že to byl omyl… všichni tady jsou přesvědčeni, že nebyl.“ Foto Omar al-Qattaa, AFP

Kostel Svaté rodiny v Gaze se stal jakýmsi symbolem globálního rozměru války v Gaze. Jediný katolický kostel na území Pásma Gazy je od počátku války útočištěm pro stovky obyvatel z okolních čtvrtí, křesťanů i muslimů. Ztělesňuje jak přítomnost palestinských křesťanů — počtem nevelké, ale historickým významem důležité skupiny palestinského obyvatelstva —, tak i mezináboženskou blízkost a solidaritu.

Na území území Pásma Gazy stojí tři křesťanské kostely. Baptistický kostel, založený v roce 1954, byl zasažen už za války v roce 2008. O rok dříve se stal dějištěm násilných střetů mezi Fatahem a Hamásem, těžce poškozen byl i během prvních měsíců po 7. říjnu 2023.

Nejstarší z křesťanských svatostánků v Gaze, řecký pravoslavný kostel sv. Porfyria, který patří mezi nejstarší kostely na světě a datuje se do začátku 5. století, zasáhl 19. října 2023 letecký úder, který způsobil na kostelním areálu značné škody a měl na svědomí mrtvé.

Kostel Svaté rodiny zatím přímému zásahu a zničení budov unikal, ale to neznamená, že ho válka nepostihla. Dne 16. prosince 2023 byly zastřeleny dvě ženy patřící ke komunitě, Nahida Khalil Anton a její dcera Samar Kamal Anton. Podle Latinského patriarchátu v Jeruzalémě byl viníkem ostřelovač izraelské armády, ta to ovšem popřela.

Nynější zásah střelou tanku ze 17. července nezpůsobil jenom vážné škody na budově, ale zanechal i tři mrtvé a desítku zraněných. Mezi lehce zraněnými byl také jeden z kněží, Gabriel Romanelli. Argentinský kněz měl blízko ke svému krajanovi, papeži Františkovi, který po celou dobu konfliktu až do své smrti do Gazy pravidelně telefonoval.

Těžce zasažen a poničen byl i ke kostelu přiléhající konvent Sester Matky Terezy, ve kterém pečují o čtyřiapadesát zdravotně handicapovaných. Vyřazen z provozu byl jediný generátor, který poskytoval areálu elektrickou energii, zničeny byly solární panely i nádrže na vodu. Tím se konvent stal neobyvatelným.

Tak jako v případě zastřelení dvou žen, i tentokrát Latinský patriarchát v Jeruzalémě, který sdružuje katolické křesťany na území Izraele, Palestiny, Jordánska a Kypru, označil za pachatele izraelskou armádu. Ta útok prohlásila za zásah „zbloudilou municí“ a později dodala nejasnou zmínku o jakési „hrozbě“ v okolí kostela, s tím, že nikdy neútočí na kostely a jiné náboženské objekty.

To je však v rozporu s realitou, protože za dobu války v Gazy byla již zničena nebo zasažena velká většina mešit i všechny tři kostely na území Pásma.

Kardinál Pizzaballa: křesťané v Gaze zůstanou, ať se bude dít cokoli

Po útoku na kostel Svaté rodiny umožnil Izrael zcela mimořádně představitelům řecké ortodoxní a římskokatolické církve návštěvu místa — do Gazy se tak poprvé od začátku války podíval latinský jeruzalémský patriarcha, kardinál Pierbattista Pizzaballa, i jeho řeckoortodoxní kolega Theofilos III.

×