Politické drama v Bosně trvá. Prezident Republiky srbské dál bojuje o moc

Jan Loužek

Odvolací soud v Bosně zamítl žalobu Milorada Dodika proti rozhodnutí o jeho odvolání z funkce prezidenta Republiky srbské. Dudikovu separatistickou politiku zaštiťuje Orbán i Kreml, ale především má autentickou podporu místních.

Dodikovo testování hranic možného nemůže zajít příliš daleko. Západ totiž pořád drží na Balkáně poměrně hodně trumfů. Foto Stringer, AFP

Bosna a Hercegovina je v českém povědomí stále vnímána jako symbol nestability, sváru a konfliktu. Stereotypy, které vznikly za Turků, Rakousko-Uherska, Jugoslávie i války v 90. letech, ožívají v současné politické krizi, která neoslabila ani během letních měsíců.

V Bosně a Hercegovině, jejíž politický systém je poměrně složitý, má největší moc tzv. Vysoký představitel OSN. V současné době jím je Rakušan Christian Schmidt, jemužuž došla trpělivost s bosenskosrbským prezidentem Republiky srbské Miloradem Dodikem. Ten totiž na území Republiky srbské schvaluje zákony odporující ústavě Bosny a Hercegoviny a blokující implementaci mírových podmínek stanovených Daytonskou smlouvou. A tak Schmidt tyto zákony z moci Vysokého představitele prostě perem zrušil. Jenže úřady Republiky srbské se tváří jakoby nic a vydaly je ve vlastním úředním věstníku.

Státní zastupitelství v Sarajevu podalo na Dodika žalobu za to, že nerespektoval rozhodnutí Vysokého představitele. Soud první instance rozhodl, že za to půjde na rok do vězení a šest let nesmí vykonávat politické funkce.

×