Prvního listopadu loňského roku spadl přístřešek nad budovou nádraží v Novém Sadu. Tragédie, která si vyžádala šestnáct životů, v srbské společnosti prolomila jedno veřejné tajemství, totiž že deset let vlády Aleksandra Vučiće a jeho modernizační politiky je vykoupeno šlendriánem, klientelismem a korupcí. A bohužel i ztrátami na lidských životech.

Fragmentovaná a neakceschopná opozice nedokázala této šance využít, a tak štafetu nesouhlasu s prezidentem převzali studenti, hlavně ti z vysokých škol. Mediální zkratky a jasná poselství, jež opozice v parlamentu nezvládla, si osvojila Fakulta dramatického umění Bělehradské univerzity (FDU).

Ćaci jako symbol protestu

Personifikací „režimu“, jak opozice dnes vládě říká, se stal mysteriózní Ćaci. Po jedné ze studentských stávek totiž nejspíše stoupenci Vučićovy Srbské pokrokové strany napsali na vstup školy heslo „Žáci do školy“ (Đaci u školu). Popletli si ale Đ a Ć, a tak vznikl dnes již legendární Ćaci a ze Srbska pod Vučićovým vedením se stal Ćacilend. Neologismus spojuje nevzdělanost, šlendrián, korupci a zábavní park.