↗

V červnu vypukly protesty proti plánu na těžbu lithia po dvou letech nanovo. Podle prezidenta Vučiće by na základě záruk od anglo-australského těžebního gigantu Rio Tinto měla těžba začít během několika let. Foto Vladimir Zivojinovic, AFP

Pamatujete jak v roce 2017 hlásal Andrej Babiš „Nenechám ČSSD ukrást lithium“? I v Srbsku je nyní těžba lithia tématem číslo jedna domácí politiky. Na rozdíl od Babiše, jemuž manipulativní obvinění pomohlo vyhrát volby, srbskému prezidentovi těžba lithia přidává vrásky na čele.

Lithium jako lék na srbské problémy

Srbsko je jednou z nejchudších zemí v Evropě. Jeho prezident Aleksandar Vučić, populista a hegemon tamní politické scény, postavil svoji už deset let trvající kariéru právě na slibu, že Srbsko vytáhne z chudoby. Rád se fotí při otevírání nových dálnic, železnic, továren a dalších velkých staveb. Evropské peníze, čínské peníze, ruské peníze — na původ se nehledí. Do Srbska proudí investice a tamním lidem se to líbí. Mladší jsou rádi, že se země ekonomicky zvedá a starší vzpomínají na zašlou slávu Jugoslávie, kdy Tito hrál podobnou roli mezi Východem a Západem.

Jakou roli v tom hraje lithium? Evropská elektromobilita potřebuje baterie — a jejich výroba se bez lithia neobejde. Nadnárodní korporace, jako například Rio Tinto, proto hledají všude po světě jeho nové zdroje. Jedno z ložisek se nachází v západním Srbsku v blízkosti řeky Jadar. Těžba v této lokalitě by mohla pokrýt až deset procent celosvětové spotřeby. Nejlehčí z alkalických kovů tak chtě nechtě vstupuje do politické hry srbského prezidenta.

Ložisko je známé od roku 2004 a těžba se připravuje od roku 2017. Je jasné, že pro Vučićův záměr zemi ekonomicky pozvednout, je takový projekt klíčový. Nejde koneckonců o žádnou novinku — v sedmdesátých a osmdesátých letech se Kosovo hospodářsky rozvíjelo díky hornicko-průmyslovému komplexu Trepča.