Od začátku ruské agrese proti Ukrajině, zejména od vyhlášení mobilizace Putinovým režimem, začali Rusové hledat útočiště v Srbsku. Je to dáno celou řadou okolností, mimo jiné i tím, že Srbsko dosud nezavedlo vůči Rusku sankce, i když útok na Ukrajinu odsoudilo. Zároveň většina společnosti v Srbsku obecně nemá vůči Rusku a Rusům záporné postoje.

V médiích, z nichž většina podporuje prezidenta Vučiće, který je populistou orbánovského typu, dominuje protizápadní a proruská interpretace invaze na Ukrajinu. Podle průzkumů veřejného mínění čtyřiašedesát procent respondentů v Srbsku se domnívá, že odpovědnost za válku na Ukrajině nesou Západ, Severoatlantická aliance a Evropská unie.

Je to nejen důsledkem státní propagandy a v ní angažovaných médií, ale také dlouhodobě obezřetnějšího postoje srbské společnosti vůči Západu. I když tedy víc než polovina respondentů zůstává na straně Ruska (58 %), je vidět také značný nárůst podpory Ukrajině, neboť podíl lidí s takovým názorem se zvýšil z květnových 12 % na zářijových 22 %.

Historická zkušenost nahrává Rusku

I když formálně a ekonomicky má Srbsko se západními státy dobré vztahy a usiluje o vstup do Evropské unie, srbská společnost se také pořád nezotavila z bombardování silami NATO v roce 1999. A v souvislosti s tím jsou tu vůči Západu negativní postoje obecně silnější.

Tomu napomáhá i silně protizápadní rétorika prezidenta Vučiće, jeho vládní garnitury a jím ovládanými médii. Ale přispívá k tomu i tlak Evropské unie na uznání nezávislosti Kosova Srbskem.

Většina obyvatel se také nadále domnívá, že by si Srbsko mělo zachovat dobré vztahy s Ruskem i za cenu, že nevstoupí do Evropské unie. I když se stále pouze devatenáct procent respondentů domnívá, že by Srbsko mělo zavést sankce vůči Rusku, je to oproti květnu nárůst podpory o deset procentních bodů. I zde se do formování postoje promítá skutečnost, že společnost v Srbsku má vlastní hluboko vrytou vzpomínku na sankce, které byly uvaleny na Srbsko v 90. letech a které se staly součástí kolektivní paměti tamní společnosti.

Rusko je v Srbsku naopak vnímáno jako přátelská země. Pro Srbsko je Rusko klíčové jak v oblasti energetické bezpečnosti, tak v kosovské otázce. Rusko totiž považuje Kosovo za součást Srbska a zastává prosrbské postoje v OSN. Rusové jsou v Srbsku vítáni, jazykově a kulturně jsou si se Srby blízcí.

Mezi Ruskem a Srbskem existuje bezvízový režim. A mezi Bělehradem a Moskvou či Petrohradem i přímé lety srbských aerolinek Air Serbia. Zároveň se mohou Rusové z dalších měst dostat do Bělehradu například přes Istanbul.

Ruská imigrace v Srbsku

Podle srbského ministerstva vnitra se do listopadu 2022 přestěhovalo do Srbska víc než 140 tisíc Rusů. Nestěhují se přitom jenom ruští občané, nýbrž i ruské firmy, které přemísťují svá sídla do Bělehradu.

Někteří lidé v Srbsku se snaží ze situace vytěžit a pronajímají byty Rusům za dvakrát nebo i třikrát vyšší ceny, než za jaké je pronajímali domácímu obyvatelstvu. Má to za následek enormní zvýšení cen pronájmů i pro srbské občany.