Země západního Balkánu, které usilují o vstup do Evropské unie, si vybraly špatného spojence — země visegrádského uskupení. I proto z nedávného summitu EU se zeměmi západního Balkánu v albánské Tiraně vzešel jen obecný slib, že EU počítá s perspektivou členství těchto zemí v EU.

Západní země EU, v čele s Francií a Německem, se rozšíření EU o země ze západního Balkánu obávají, protože při současném způsobu rozhodování v EU, kdy se o celé řadě věcí ještě stále musí rozhodovat jednomyslně, by rozšíření EU o několik zemí z tohoto regionu vedlo, dle názoru některých západních politiků, k posílení bloku zemí, které nedokážou se zbytkem EU produktivně hledat konsensus.

Jednání zemí visegrádské čtyřky v tomto ohledu slouží jako odstrašující příklad. Se dvěma těmito zeměmi — Polskem a Maďarskem — vede Evropská komise hned několik řízení pro porušování principů právního státu. Maďarsko ohrožuje i další zásady liberální demokracie, jeho premiér Viktor Orbán liberální demokracii už dokonce oficiálně zavrhl. Maďarsko se navíc často chová jako pátá kolona Ruska, když se zbytek EU snaží donutit režim Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině.

A byly to právě země Visegrádu, podpořené některými dalšími zeměmi z východní Evropy, které nedávno nesouhlasily s návrhem Evropské komise zablokovat výplatu 7 miliard eur Maďarsku kvůli korupčním praktikám v nakládání s evropskými penězi. Maďarsko sice slíbilo urychleně přijmout zákony, které by zaručily větší transparentnost v nakládání s evropskými penězi, ale EK konstatovala, že většinu těchto slibů zatím neuvedlo v praxi.

O návrhu Komise se nakonec ani nehlasovalo, ministři financí členských zemí, kteří o něm měli rozhodnout, nakonec doporučili, aby EK ještě případný „pokrok“ Maďarska prozkoumala. Tento ústupek Maďarsku přitom země, které mají se sankcí vůči Maďarsku problémy, hájily navzdory tomu, že Maďarsko zablokovalo výplatu osmi miliard eur Ukrajině.