Srbsko vstupuje do druhého desetiletí vlády Srbské pokrokové strany
Leona KovarNacionálně-konzervativní strana Aleksandra Vučiće lavírující mezi Čínou, Ruskem a Západem a kontrolující společnost i prostřednictvím státem ovládaných médií sice oslabila, ale bude vládnout dál i v důsledku opoziční nešikovnosti.
V Srbsku se 3. dubna konaly volby, ve kterých občané rozhodovali o postu prezidenta, složení parlamentu, vedení Bělehradu a vedení dalších třinácti obcí. Předběžné výsledky ukazují na pravděpodobné pokračování stávajícího směřování země.
Podpora dosavadní hlavy státu Aleksandra Vučiće ze strany voličů mírně narůstá a v letošních prezidentských volbách, podle předběžných výsledků, získal 58,54 %, což je zhruba o tři procenta a 200 tisíc hlasů více než v roce 2017. Výsledek znamená, že se druhé kolo voleb už nebude konat.
Na druhém místě skončil kandidát opoziční koalice „Sjednoceni pro vítězství Srbska“ a bývalý náčelník generál štábu armády Zdravko Ponoš, který získal 18,42 % hlasů. Následně 5. dubna bez dalších podrobností oznámil, že opouští Národní stranu, jejímž byl členem.
V předchozích parlamentních volbách, které se konaly v létě 2020, získala Vučićova Srbská pokroková strana (SNS) 60,65 % hlasů. Do jednokomorového parlamentu se tehdy dostaly prakticky pouze tři strany — právě dominantní Srbská pokroková strana se ziskem jasné většiny 188 z 259 mandátů, koalice Socialistická strana Srbska (SPS) a Jednotné Srbsko s 32 mandáty (10,38 %) a SPAS Aleksandra Šapiće, která získala 11 mandátů (3,38 %).
Vedle nich se do parlamentu se dostaly i strany národnostních menšin, jelikož své místo mají garantované. Následně se SPAS Aleksandra Šapiće (tradičně silný v Bělehradě) sloučil se Srbskou pokrokovou stranou, která už předtím vytvořila koalici se SPS. Vznikl tak parlament bez opozice.