Bělehradský pochod hrdosti obětí srbské politiky

Jan Loužek

Během léta se konají v mnoha evropských městech pochody LGBTQ hrdosti. V srbském Bělehradě dlouhodobě čelí silnému odporu ze strany konzervativní a krajní pravice. Letos jeho znemožnění naprosto nepřijatelně způsobil prezident země.

I v srbském hlavním městě se staly pochody hrdosti během minulé dekády tradicí, stále však čelí útokům krajní pravice. Foto Mickey Mystique, WmC

Během léta se konají v mnoha evropských městech pochody LGBTQ hrdosti. V srbském Bělehradě dlouhodobě čelí silnému odporu ze strany konzervativců, krajní pravice a různých frustrovaných jednotlivců. Jeho znemožnění letos naprosto nepřijatelně způsobil ze své pozice prezident země.

Pokus uskutečnit „pochod hrdosti“ v Bělehradě se objevil poprvé v roce 2001. Skončil katastrofou, neboť fotbaloví ultras napadli účastníky a v centru metropole zavládlo násilí. Znovu se Pride konal v roce 2010 a opět při něm došlo k násilí — o jeho organizaci natočil známý srbský režisér Srdjan Dragojević v roce 2011 film s názvem Parada. Většinová společnost se také v důsledku násilností dívala na organizaci pochodů hrdosti s jistou nevolí. Další pochod úřady následně zakázaly, organizátoři však rozhodnutí napadli u soudu a spor vyhráli.

Balkánská politika definovaná kulturními válkami

×