Politoložka Hesová: České politice chybí vize. Proto politici živí kulturní války
Vojtěch PetrůStrach či neschopnost řešit zásadní témata současnosti vede pravicové politiky k nenávisti vůči všemu, co ohrožuje dosavadní, rádoby srozumitelný svět. V ohrožení jsou práva LGBTQ lidí i právo žen na potrat.
V postkomunistických zemích se od devadesátých let situace dříve ostrakizovaných LGBTQ lidí zlepšovala a státy v čele s Českou republikou postupně schvalovaly registrovaná partnerství. Proč v posledních letech nastal obrat a v Polsku, Maďarsku i dalších zemích sledujeme směřování opačným směrem?
K obratu nedošlo úplně, protože ani registrované partnerství není norma: má jej pouze Slovinsko (2005), Česká republika (2006), Maďarsko (2009) a Chorvatsko (2014). V Chorvatsku a Slovinsku o manželství pro všechny proběhla referenda, která je v letech 2013 a 2015 znemožnila. Slovinsko přijalo manželství pro všechny až letos. Práva vztahových menšin se tedy nelepšila. Určitě se ale v celém regionu pozitivně mění vnímání LGBT osob a přijímání jinakosti, a to zejména u mladých lidí. Téma menšin — nejen vztahových, ale i etnických, náboženských a také žen — se postupně stává zástupným předmětem politických sporů. Tím se postavení vztahových menšin právně a společensky poškozuje. Důvodem je postupná, ale zásadní proměna politiky, kterou sledujeme u nás i na Západě: socioekonomická a programová témata byla vytlačena tématy tzv. kulturními, nebo těmi, která mají vztah k identitě. Ve střední Evropě tuto změnu nesou a nejvíce využívají národní konzervativci a pravicoví populisté. Negativní obraz vztahových menšin slouží k vytváření symbolické národní jednoty proti iluzornímu nepříteli.
Vlnu mezinárodní kritiky vzbudilo loni Maďarsko svým zákonem, který zakazuje informovat o existenci LGBTQ lidí ve školách a v médiích. Podobné návrhy se objevily i v Polsku a na Slovensku, nyní se o tom jedná v Rumunsku. Co k tomu vedlo?
Tyto zcela nesmyslné zákony jsou součástí metod národních konzervativců, kteří je opisují jeden od druhého. Vytvářejí uměle morální paniku, aby odvedli pozornost od zásadních problémů, jež se kupí a se kterými si vlády často nedokáží poradit: pandemie, energetická krize, deficit a podobně. Politika se proměňuje v divadelní představení, sebeinscenaci rádoby rozhodných politiků. Spolu s neschopností politiků čelit opravdu zásadním výzvám se toto politické divadlo stupňuje.