Za potrat do vězení. Polský Sejm diskutuje o úplném zákazu a kriminalizaci potratů

Petra Dvořáková

Polský parlament začíná 1. prosince diskutovat o návrhu občanské iniciativy, jenž by umožňoval trestat ženy i lékaře za potrat odnětím svobody. Ministerstvo zdravotnictví chce zároveň zprovoznit „registr těhotenství“.

Celopolská stávka žen v reakci na návrhy svolala protesty pod heslem Polsko nechce moji krev. Aktivisté a aktivistky před kancelářemi politiků vládní strany PiS po celé zemi rozlévají krvavě červenou barvou. Foto Mikolaj Janeczek

Polský parlament začal prvního prosince diskutovat o dvou ultrakonzervativních návrzích namířených proti ženám a LGBTQ+ menšině. První z nich — návrh na úplný zákaz potratů — by znemožnil provést legální potrat i v případě znásilnění či ohrožení života ženy. Součástí návrhu je i kriminalizace potratů: Za ukončení těhotenství by bylo možné trestat ženy i osoby, které jim dopomohly k potratu, odnětím svobody.



Dalším diskutovaným zákonem bude návrh na založení Polského institutu rodiny a demografie, jenž má za cíl zvýšit porodnost v rámci „vhodného socio-kulturního vzorce“ — čímž se myslí tradiční rodina. Institut by disponoval přístupem k soukromým datům o občanech sesbíraným veřejnými institucemi. Jeho předseda by se mohl účastnit veškerých soudních řízení týkajících se rodiny. Disponoval by pravomocemi státního zástupce.

Autorem návrhu na zákaz a kriminalizaci potratů je organizace Nadace Pro — právo na život, jež pod návrh sesbírala 130 tisíc občanských podpisů. V Polsku platí, že pokud občanská iniciativa sesbírá pod legislativní návrh 100 tisíc podpisů, musí jej Sejm projednat. Stejným způsobem se do Sejmu dostal v roce 2016 i návrh zákona na zákaz potratů z důvodu poškození plodu. Prosadit se jej ovšem podařilo teprve vloni skrze verdikt zpolitizovaného Ústavního soudu.



Nadace navrhuje změnit ústavu a zahrnout do občanského zákoníku koncept „počatého dítěte“. To by umožnilo trestat potrat jako vraždu. I za neúmyslné zabití počatého dítěte by mohlo hrozit až pět let vězení, za úmyslné až pětadvacet. Lékaři, kteří by potrat provedli, by pak mohli jít sedět dokonce na doživotí.



Návrh reaguje na skutečnost, že i za takřka úplného zákazu potratů v Polsku není trestné ukončit své vlastní těhotenství. Děje se tak nejčastěji za pomoci potratových pilulek distribuovaných nadnárodními lidskoprávními organizacemi.

„Chybná ustanovení trestního zákoníku účinně brání boji proti potratovým mafiím, které prodávají pilulky používané k zabíjení dětí. Obchodníci se smrtí jsou ujištěni o své beztrestnosti a otevřeně propagují své aktivity, dokonce veřejně píší o tom, co dělat s mrtvolou zabitého dítěte po potratu. Podle konzervativních odhadů zemře každý rok asi 30 tisíc polských dětí v důsledku toho, že jejich matky užívají dusné drogy,“ vysvětluje organizace svůj návrh.

Ve skutečnosti se děje potratů násobně více, než se ultrakatoličtí autoři návrhu obávají. Nehledě na zákaz potrat ročně podstoupí sto až dvě stě tisíc Polek. Dle průzkumů si pak tři čtvrtiny polské společnosti přejí, aby byla současná potratová legislativa rozvolněna, nikoliv zpřísněna.


Koneckonců právě pokusy zpřísnit potratovou legislativu v Polsku opakovaně přivedly do ulic největší množství demonstrantů v postkomunistické historii země. Návrh na zákaz a kriminalizaci potratů doputoval do parlamentu 22. září — tedy v týž den, kdy zemřela Iza, třicetiletá žena v pátém měsíci komplikovaného těhotenství, jíž se lékaři zdráhali poskytnout adekvátní lékařskou péči, dokud bilo srdce jejího plodu.


Návrh nyní putuje do prvního čtení. Jeho parlamentními příznivci jsou ti nejpřesvědčenější radikálové z nacionalistické Konfederace a dále pak třeba menší vládní strana Solidární Polsko. Nejsilnější vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) na něj nechová jednotný názor. Proti je kupříkladu i ministr zdravotnictví Adam Niedzielski, vadí mu zvláště možnost trestání lékařům.

Poslušně hlásím: Nejsem těhotná

Reálnou šanci na přijetí má však projekt Polského institutu rodiny a demografie, jehož účelem má být „sběr, vývoj a distribuce informací veřejným autoritám“. Jedná se konkrétně o informace týkajících se „současné situace v oblasti rodiny, zvláště manželství, rodičovství a dětství (…) a demografických procesů vztahujících se k reprodukci populace, včetně mateřské a dětské úmrtnosti“.



Předsedou institutu, jenž by se mohl účastnit třeba rozvodových řízení a doporučovat rozvádějícím se párům, aby v manželství setrvaly, by se stal Bartłomiej Wróblewski. Právě tento poslanec polskému Ústavnímu soudu navrhl přezkoumat ústavnost potratů z důvodu poškození plodu, což vedlo k loňskému zákazu potratů. Lidskoprávní aktivisté se obávají, že institut bude zároveň připravovat o rodičovská práva LGBTQ+ rodiče, nebo že ztíží situaci obětí domácího násilí.



„V poslední době jsme mohli pozorovat četné činnosti jak veřejného ochránce práv pro děti, tak státních zástupců na různých úrovních v soudních případech týkajících se neheteronormativních osob. Takže mám podezření, že hlavní úlohou institutu je být další zbraní při provádění této strategie,“ komentoval návrh bývalý komisař pro lidská práva Adam Bodnar pro server Oko.press.

Kromě toho polské ministerstvo zdravotnictví navrhuje vznik zdravotnického registru, do nějž by lékaři zanášeli data o veškerých těhotenstvích, na něž během vyšetření přišli — stejně jako i o medicínských implantátech, tedy i nitroděložních tělíscích. S podobným návrhem přišla už v roce 2008 v zájmu boje proti „potratovému undergroundu“ ministryně zdravotnictví Ewa Kopaczová. 



Ministerstvo návrh hájí odkazem na pokračující digitalizaci zdravotnictví. S ohledem na to, že se však polští ultrakonzervativci pokoušejí připravit ženy o poslední zbytky reprodukčních práv, však argumentu ministerstva prakticky nikdo nevěří. I do tohoto „registru těhotenství“ by měl přístup Polský institut rodiny a demografie.

Nadace Feminoteka v protestu vyzývá všechny „menstruující osoby“, aby zaslaly snímky svých zakrvácených hygienických potřeb na e-mail ministerstva s doprovodným komentářem „Poslušně hlásím: Nejsem těhotná“.

Celopolská stávka žen pak v reakci na návrhy svolala protesty pod heslem Polsko nechce moji krev. Aktivisté a aktivistky před kancelářemi politiků vládní strany PiS po celé zemi rozlévají krvavě červenou barvou, aby stejně jako Světová zdravotnická organizace upozornili, že právo na potrat je otázkou zdraví a života žen.

advertisment