Nadávka „wypierdalać“ se před dvěma lety v Polsku stala nedílnou součástí protestů proti omezení interrupcí. Byla namístě. Dnes — v jiném kontextu — však zní povýšeně a pokrytecky.

Významná osobnost polské pro-choice scény Marta Lempartová nedávno vzkázala z pódia všem Rusům, aby vypadli z Polska i Evropy. Bez jakéhokoli rozlišování vztáhla svůj požadavek na všechny držitele ruského pasu. Heslo, které mělo své opodstatnění v době protestů proti omezení přístupu k potratům, tím zbavila svého významu. Stala se z něj opět pouhá nadávka, kterou lze svévolně častovat kdekoho, kdo se nám znelíbí.

Martě Lempartové jistě nelze upřít statečnost — během stávek před dvěma lety padala na její hlavu řada nadávek i výhrůžek. V jednom rozhovoru se tehdy dokonce nechala slyšet, že z obav o svoji bezpečnost nepřespává u sebe doma. Ale přes všechno psychické vypětí, které její aktivitu provázelo, nebyla Lempartová v situaci, v níž se dnes nacházejí Rusové, kteří vystupují proti Putinovu režimu.

Jakkoli vlády Práva a spravedlnosti úmyslně poničily polský právní systém, zůstává situace v Polsku a Rusku nesrovnatelná. Díky členství v Evropské unii, hlasitému odporu mnohých polských soudců, právníků a státních zástupců — a také díky vytrvalé medializaci řady případů si představitelé polského státního aparátu nedovolili právní systém zcela ochromit.

Dovolat se spravedlnosti v Polsku je dnes sice obtížnější, ale ne nemožné. Dokazuje to i fakt, že soudy osvobodily většinu lidí, proti nimž bylo během podzimních prostestů před dvěma roky vzneseno nějaké obvinění. Situace proto není zdaleka tak bezvýchodná jako v Rusku.

I pokud bychom souhlasili s Martou Lempartovou v tom, že z evropského bezpečí mohou Rusové změnit v Rusku jen málo, zůstává otázkou, kdo jí dává právo mistrovat je z jejího relativního polského bezpečí? Lidé si mnohdy neví rady, co by měli a mohli podniknout. Nadto mají často strach o své blízké, kterým může v Rusku hrozit nebezpečí.

Bezpochyby by měl každý nést svou odpovědnost — v Evropě i Rusku. Ovšem slepé generalizující výkřiky nepomohou nikomu. Pokud ruská společnost nastartuje demokratickou transformaci, která umožní lidem v Rusku lepší a spokojenější život a vytvoří spravedlivější společenské uspořádání, budeme jim v tom držet palce. Začít však musí sami. Statečnost se nedá vynutit.

Lempartová se hlásí k tradici polské Solidarity, proto by měla mít větší pochopení pro ty, kdo potřebují pomoc a podporu. V rámci Stávky žen dokázala být nejen břitkou řečnicí, ale také věcnou a laskavou organizátorkou právní pomoci pro všechny, kteří ji potřebovali.

„Wypierdalać“ by proto měly tváře Stávky žen zase křičet adresně, jako to dělaly dříve — nikoli paušálně. Jejich „solidarność“ se všemi, kdo se snaží přispět k pozitivním změnám nejen v Polsku, ale i na Ukrajině a v Rusku, by mohla pomoci dodat odvahu všem stejně smýšlejícím obyvatelům Ruské federace.