Schválení manželství pro všechny je opět v nedohlednu
Vojtěch PetrůRovná manželství se stala důležitým tématem předvolební sněmovní kampaně v roce 2021 a veřejnost je už dlouho jednoznačně podporuje. Přesto si na jejich schválení zřejmě počkáme minimálně do dalšího volebního období.
V České republice dosud mohou stejnopohlavní páry uzavírat pouze takzvaná registrovaná partnerství, jež jsou v řadě praktických a symbolických ohledů znevýhodněná oproti standardním manželstvím.
Nyní ve sněmovně leží dva legislativní návrhy, které se protichůdným způsobem stavějí k otázce manželství stejnopohlavních párů. Jeden z nich, který předložila skupina poslanců z ANO, ODS, STAN, TOP 09 a Pirátů v čele s Josefem Bernardem (za STAN), by umožnil do manželství vstupovat také párům stejného pohlaví. To v současnosti umožňuje pětatřicet států světa, mezi nimi velká většina zemí západní Evropy a nejnověji Slovinsko jako první postkomunistická země.
Druhý návrh, který předložili poslanci ANO, ODS, KDU-ČSL, SPD nebo TOP 09 v čele s předsedou lidoveckého poslaneckého klubu Markem Výborným, jde přímo proti prvnímu, a naopak obsahuje zakotvení definice manželství jako výlučného svazku muže a ženy v ústavě. Podobnou právní úpravu přijalo Rusko, Bělorusko, Ukrajina, Srbsko, Bulharsko, Maďarsko nebo Slovensko.
Mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím existuje v Česku řada praktických i formálních rozdílů. Homosexuální páry mohou registrované partnerství uzavřít pouze na čtrnácti místech po celé České republice.
Registrovaným partnerům nevzniká společné jmění a nemají nárok na vdovecký důchod. Nemají také ze zákona nárok na dva dny pracovního volna na svatbu. Změna příjmení není součástí procesu registrace a je třeba o ni zažádat dodatečně.
Stejnopohlavní pár si dnes mohou přisvojit dítě pouze jako jednotlivci, zatímco druhý z páru k němu nemá žádný právní vztah. Podrobně nerovnosti mezi oběma instituty shrnuje iniciativa Jsme fér.
Oba návrhy se na půdě sněmovny projednávaly už v předchozím volebním období. Ačkoliv byly předloženy v létě 2018, hlasovalo se o nich až v dubnu 2021 na mimořádné sněmovní schůzi. Poslanci a poslankyně alibisticky (někteří skutečně hlasovali pro oba zaráz) poslali oba protichůdné návrhy — na zavedení manželství pro všechny i na jeho ústavní zákaz — do druhého čtení. Na třetí čtení však už do říjnových voleb nedošlo.
Nesplněné vládní sliby
Nyní hrozí, že se historie bude opakovat jako fraška. Poslanci se totiž nemají k projednávání ani jednoho z návrhů a oba tak leží od léta v dolní komoře netknuté. To ale zdaleka neplatí jenom o zákoně o manželství pro všechny: koalici se ve sněmovně věčně zablokované obstrukcemi populistické opozice nedaří prohlasovat ani další velké programové sliby a mnohdy bývá problém vůbec schválit program sněmovny.
Téma stejnopohlavních manželství totiž strany vládní koalice — stejně jako nejsilnější opoziční hnutí ANO — štěpí. Hnutí STAN a Piráti jsou z velké většiny pro zavedení manželství pro všechny, kdežto lidovci jsou jednoznačně proti. Občanští demokraté a TOP 09 jsou v této otázce rozpolcení.
Zatímco premiér Petr Fiala nebo předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda reprezentují katolické konzervativní křídlo, ministr kultury Martin Baxa či šéfka resortu obrany Jana Černochová schvalují manželství pro všechny.
Podobná situace je v TOP 09, kde návrh podporuje předsedkyně a šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová, avšak ministr zdravotnictví Vlastimil Válek je jedním z iniciátorů návrhu na ústavní zákaz stejnopohlavních manželství.
Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala narovnat práva stejnopohlavních i různopohlavních párů. K tomu, zda se tak stane v rámci jednotlivých institutů nebo přímým uzákoněním manželství pro všechny, však nebude vytvářet stanovisko jako celek. Pokud bude návrh předložen jako poslanecká iniciativa, budou mít jednotliví vládní zákonodárci možnost volného hlasování.
Podle informací Deníku N se vládní strany dohodly, že v současné situaci žádná z nich nebude téma na program jednání tlačit. Z iniciativy předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) nicméně vznikla pracovní skupina, tvořená zástupci konzervativců i podporovateli manželství pro všechny, která má shodu na dalším postupu hledat.
Pokus o kompromis
Lidovecký poslanec Jiří Navrátil ve snaze najít kompromis přišel s iniciativou, která narovnává práva obou institutů vyjma rodinných práv ve vztahu k dětem v duhových rodinách.
Zachovat by se měl rozdílný název svazků stejnopohlavních i různopohlavních párů, nicméně namísto „registrovaného partnerství“ už by měl nést institut pro stejnopohlavní páry označení „partnerství“, neboť přívlastek „registrované“ je pro stejnopohlavní páry nedůstojné a ponižující.
Jiří Navrátil se loni v říjnu krátce po teroristickém útoku v bratislavském gay baru Tepláreň veřejně přihlásil ke své homosexuální orientaci. Nedlouho po Navrátilovi tak učinil i poslanec hnutí STAN Jan Berki.
„Současná vláda vytváří aliance se státy, jejichž hlavní představitelé si z hanobení ženských práv a práv LGBTQ+ lidí udělali volební kampaň...“
Tady bych se paní politoložky Svatoňové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a z kodaňské univerzity rád zeptal třeba na ty transgender sportovkyně nebo na tzv. náhradní mateřství:
Když například biologický muž, který se cítí být ženou (nebo se navenek jen za ženu prohlašuje), ale má samozřejmě z hlediska reálně dosažitelného sportovního výkonu úplně jiné předpoklady než tyto biologické ženy, když tedy tato trans žena bude soutěžit v ženské kategorii a logicky bude nad těmi biologickými ženami vítězit, půjde v tomto případě o boj za ženská práva, nebo o hanobení ženských práv?
Nebo když si muž pro „svoje“ dítě udělá z ženy pouze „nosnici“ (potřebuje si totiž jenom koupit vajíčko a na devět měsíců pronajmout dělohu, aby mu „služebnice“ z nějaké chudé země „jeho vlastní“ dítě levně odnosila), jde v takovém případě o boj za ženská práva, nebo o hanobení ženských práv?
Co myslíte, paní politoložko Svatoňová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy?