Manželství pro všechny má ve sněmovně větší šance než dosud
Vojtěch PetrůNová sněmovna je manželství pro všechny nakloněna o něco více než ta předcházející, jde ale hlavně o hlasy z opozičních lavic. Většina zákonodárců zůstává v této otázce nerozhodnutá.
Manželství pro všechny bude velmi pravděpodobně tématem i během volebního období nadcházející poslanecké sněmovny. Podporovatelů manželství pro všechny mezi poslanci nově zvolenými o prvním říjnovém víkendu je podle lidskoprávních aktivistů více než v předcházejícím období.
Pokud by bylo schváleno, Česká republika by se připojila k osmatřiceti zemím světa, která gayům, lesbám a bisexuálům umožňuje uzavírat plnohodnotné svazky. Až donedávna šlo o fenomén západní Evropy a anglosaského světa, v posledních letech však manželství pro všechny uzákonily některé postkomunistické země, jako Slovinsko a Estonsko.
Rozhodnou nerozhodní
Podle průzkumu organizace Jsme fér, která uzákonění manželství pro všechny v České republice prosazuje, bylo do sněmovny zvoleno celkem šedesát poslanců, kteří manželství pro všechny jistě podpoří, a osmačtyřicet, kteří je nepodpoří. Zbylých dvaadevadesát poslanců se nevyjádřilo, jejich názor na problematiku není možné dohledat, případně v otázce nemají jasno.
Největší zastoupení podporovatelů má klub Pirátů se Zelenými, kde manželství pro všechny podpoří všech osmnáct jeho členů. V klubu STAN je potvrzených dvacet z dvaadvaceti členů, většinově pro, tedy poměrem šesti ku třem, bude jistě také devítičlenný klub TOP 09. Naopak většinově proti budou kluby ODS, KDU-ČSL, SPD a Motoristů sobě. V ODS by manželství jistě podpořilo pět poslanců, u lidovců a motoristů po jednom členu, u SPD nikdo. V nejsilnějším hnutí ANO by bylo potvrzeno devět pro a dvaadvacet proti. Jako v minulých volebních obdobích tedy rozhodne, jak se zachová nevyhraněná většina v rámci nejsilnějšího ANO.
Posílení podpory manželství pro všechny v nové sněmovně zjevně pomohla i generační obměna spojená s úspěchem zejména mladých žen při sbírání preferenčních hlasů voličů. A z druhé strany potom to, že někteří nejvýraznější odpůrci tohoto kroku se do sněmovny nedostali. To je případ lidoveckých poslankyň Niny Novákové a Romany Bělohlávkové, které skončily ve svých krajích až jako první poslanecké náhradnice za SPOLU. Ze sněmovny vypadl též poslanec Václav Král (ODS), který vzbudil v uplynulém období pozornost zejména tím, že z předsedkyně ultrakonzervativního spolku Aliance pro rodinu udělal svou poslaneckou asistentku.
„Navzdory sílícím konzervativním i extrémním proudům je nová sněmovna rovnosti otevřenější. Manželství pro všechny páry jasně podporuje šedesát nově zvolených poslanců a poslankyň, tedy o 11 více než v roce 2021. To ukazuje, že rovnost má ve sněmovně větší šanci. Veřejná podpora přijetí je dlouhodobě kolem pětašedesáti procent obyvatel,“ říká pro Deník Referendum mluvčí iniciativy Jsme fér Filip Milde.
Ústavní zákaz? Ne podle lidovců
„To ale neznamená, že bude prosazení skutečné rovnosti jednoduché. Už teď je jasné, že velkou hrozbou je riziko ústavního zákazu rovného manželství, který naposledy ve stejné podobě přijalo v roce 2020 Rusko. Návrhy tohoto typu se v Česku objevily už v minulosti a někteří nově zvolení poslanci a poslankyně je nadále podporují. Téma ústavního zákazu rovného manželství navíc začínají opět zmiňovat i veřejně v médiích,“ upozorňuje dále Milde.
Předseda lidovců Marek Výborný pro DR uvedl, že jeho strana se tentokrát na podpoře takového ústavního zákazu podílet nebude. „Žádný návrh na ústavní zákaz KDU-ČSL neplánuje podávat a ani to nepovažujeme za rozumné. Domníváme se, že zákazy do Ústavy nepatří.
Co se týká jakýchkoliv budoucích hlasování našich poslanců, nelze je předjímat dopředu. Každému hlasování vždy předchází diskuze na úrovni poslaneckého klubu,“ říká Výborný, který v minulých volebních obdobích podobný návrh inicioval.
Jeho přístup je v souladu se strategií, kterou prezentoval při svém loňském říjnovém zvolení za předsedu KDU-ČSL, tedy že strana se má profilovat více na pozitivních tématech a méně na kulturních válkách a prosazování ostře konzervativních opatření. Naproti tomu obdobný návrh na ústavní zákaz může předložit v souladu s dlouhodobou rétorikou některý z poslanců krajní pravice. Podobný záměr už na svých sociálních sítích deklaroval nový poslanec Jindřich Rajchl (PRO), který slíbil také ústavní deklaraci o existenci pouze dvou pohlaví a zákaz náhradního mateřství.
Pro manželství pro všechny je hlavně opozice
Nová předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová potom Deníku Referendum potvrdila, že v souladu s programem své strany plánují návrh na uzákonění manželství pro všechny předložit v prvních sto dnech práce sněmovny. „Je to pro nás otázka rovnosti před zákonem. V minulém období jsme jako jediný klub hlasovali jednotně pro plnohodnotné manželství pro všechny a v tomto závazku budeme pokračovat. Otevřeně říkám, že minulé složení Sněmovny a Senátu bylo většinově proti, navzdory podpoře veřejnosti,“ uvedla Richterová. „Uděláme maximum pro to, abychom posunuli věc kupředu — protože stát nemá rozdělovat lásku do kategorií,“ dodala.
„TOP 09 dlouhodobě podporuje manželství pro všechny, ale většina v Parlamentu byla dosud proti. Aby mohlo projít sněmovnou, bude záležet na postoji většiny členů nově zvolené sněmovny. Předpokládám, že o tom budeme jednat, ale v tuto chvíli je to předčasné — ještě nebyla ani první sněmovní schůze v novém volebním období,“ uvedl k tomu předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. Redakce DR s obdobnou otázkou oslovila i ostatní předsedy klubů v nové sněmovně, přes urgence však nereagovali.
Oslovení odborníci však na možnost prosazení manželství pro všechny v tomto volebním období pohlížejí s mírnou skepsí. „I když v lavicích zasedne hned 60 poslankyň a poslanců podporujících rovné manželství, jde v drtivé většině o zástupce stran chystajících se do opozičního bloku. Budeme-li uvažovat tvořící se vládní koalici ANO, SPD a Motoristů, pak za ANO je to zhruba desetina poslanců, za SPD nikdo a za Motoristy jeden,“ říká pro DR politolog Daniel Šárovec z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. „Zastánci této agendy budou muset zřejmě následující čtyři roky využívat tlak vedený z opozičních lavic, a i tady je otázkou, do jaké míry by jej vláda sestavená na tomto půdorysu reflektovala,“ dodává politolog z univerzity v Ústí nad Labem.
Trnitá cesta k rovnoprávnosti
Manželství pro všechny bylo skupinou poslanců poprvé předloženo v roce 2018. Do konce volebního období se jej však zejména kvůli průtahům jeho odpůrců nepodařilo projednat. Až na jaře 2021 byl po hlasování poslán alespoň do druhého čtení — stejně jako protinávrh snažící se o ústavní zákaz stejnopohlavních svazků — se sněmovními volbami v říjnu však spadl mezi neprojednané.
Záhy po volbách byl však předložen znovu. Návrh na manželství pro všechny společně symbolicky předložili poslanci z opozice a vládní koalice, a sice Jana Pastuchová (ANO), Martin Baxa (ODS), Josef Bernard (za STAN), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Olga Richterová (Piráti).
Opačný návrh, tedy zakázat po vzoru Ruska, Maďarska, Slovenska a dalších postsovětských a balkánských zemí manželství pro všechny v Ústavě, podali vzápětí politici zejména z ANO, KDU-ČSL, ODS a SPD, mezi nimi třeba Marek Benda (ODS), Jaroslav Foldyna (SPD), Aleš Juchelka (ANO), Marian Jurečka (KDU-ČSL), Alena Schillerová (ANO), Jan Skopeček (ODS) či Marek Výborný (KDU-ČSL). Zhruba třetina z více než padesátky spolunavrhujících však od té doby z různých důvodů — především pro neobhájení mandátu v říjnových volbách — nezasedá.
Manželství pro všechny nakonec prošlo v kompromisní, redukované verzi. Napravily se mnohé dosud panující nerovnosti správního a ekonomického charakteru, typově možnost vytvářet společné jmění nebo mít nárok na vdovecký důchod, současně však svazku dvou osob stejného pohlaví nadále zůstává vyhrazen termín „partnerství“, nikoliv „manželství“ jako u heterosexuálních párů.
Dva muži či dvě ženy v partnerství rovněž nemohou společně adoptovat dítě jako manželé: to je možné formálně o něco komplikovanější cestou, kdy dítě adoptuje jeden z páru jako jednotlivec a jeho partner si jej potom přisvojí, což nový institut partnerství umožňuje. Kompromisní verzi se podařilo prosadit díky tomu, že se k ní přiklonil shodně skoro celý klub ANO, proti hlasovala pouze krajní pravice z SPD a ostře konzervativní frakce v ODS a KDU-ČSL na jedné straně, jednotlivci ve STAN, kteří žádali plnohodnotné manželství pro všechny a kompromis odmítali, na straně druhé.
Oproti předchozímu institutu registrovaného partnerství, zavedeného od roku 2006, tak mají stejnopohlavní partneři citelně lepší postavení, stále však nejde o kýžené rovnoprávné postavení homosexuálních a heterosexuálních párů.