Hřeben Krušných hor zakrývají mraky. Mlha a chlad se valí ze smrkových lesů do rašelinných luk. Že je léto, připomínají jen rosou obtěžkané luční květy a neutuchající zpěv ptáků. Přímo pod hřebenem se rozprostírá koruna smrkového lesa. Za ní stojí nepropustná bílá hradba mlhy.

Když konečně mlhu rozežene poryv větru, otevře se nám výhled na podhůří Krušných hor. Sloupec dýmu až vysoko do nebe vypadá, jako by napájel temná mračna. Hledíme na hnědouhelnou elektrárnu Ledvice. Kousek od ní zeje v zemi obrovská jáma — uhelný důl Bílina.

Uhlí určovalo dění ve zdejších horách a širokém okolí po dlouhou dobu. Kraj doplácel zdravím lidí i přírody na energetické potřeby zbytku republiky. Nyní, když jsou těžba i využívání uhlí už na ústupu, se zrodily plány na těžbu lithia.

V zemi pod horskou osadou Cínovec leží skála obsahující právě tento chemický prvek — a vůbec nejlehčí kov na Zemi —, který je klíčovým materiálem pro výrobu baterií do vozů s elektrickým pohonem.

Budou Krušné hory svým nerostným bohatstvím znovu doplácet na celou republiku, možná i celou Evropu?

Zlaté tele pod Cínovcem

Zastavujeme na jednom z vyasfaltovaných odpočívadel u silnice spojující město Dubí s česko-německou hranicí. Zdravíme se s Kamilou Vítek Derynkovou, předsedkyní spolku Cinvald, což je název odvozený od německého jména obce Cínovec.

„Jsme jen pár metrů od místa, kde má vzniknout vstup do dolu,“ ukazuje nám po krátkém výstupu do kopce březový hájek uprostřed smrkového lesa. Svah před námi podle údajů těžařů obsahuje v průměru 0,19 procenta lithia. Může se to zdát málo, jde však o jedno z nejvýznamnějších evropských nalezišť.

Společnost Geomet, která by zde chtěla těžit, odhaduje, že by zde mohla získávat až 2,3 milionu tun rudy ročně po dobu dvaceti osmi let. Z té chce ročně zpracovat 25 tisíc tun využitelného lithia, což je v hrubých odhadech Evropské komise polovina předpokládané evropské poptávky po lithiu v roce 2030. Taková produkce by stačila pro výrobu až 800 tisíc elektrických automobilů ročně.

Evropská poptávka po lithiu bude dle odhadů Evropské komise v roce 2030 osmnáctkrát vyšší, než byla v roce 2020. Aktuálně je hlavním světovým zpracovatelem lithia a z něj vyrobených technologií Čína. Špičky evropské politiky a průmyslu proto vyvíjejí tlak na otevírání nových ložisek v členských zemích Unie.

„Z portálu na svazích Krušných hor, asi čtyři kilometry od města Dubí, povede pod povrch více než kilometr dlouhá štola,“ popisuje Kamila Vítek Derynková způsob, jak chce těžební společnost Geomet dostávat svá těžební zařízení k lithiovému ložisku.

Firmu Geomet kontroluje skupina ČEZ s jednapadesátiprocentním majetkovým podílem. Zbytek vlastní australsko-britská skupina European Metal Holdings se sídlem v australském Perthu.

Jako těžit v hoře ementálu

Podle údajů dostupných z procesu posuzování vlivu na životní prostředí chce Geomet z podzemí pod Cínovcem vytěžit dohromady 55 milionů tun rudy. „Tak obrovské množství lze těžit hlubinným způsobem jen prostřednictvím odtěžování velkých hranolů horniny, čímž vzniknou velké podzemní komory,“ vysvětluje Deníku Referendum ložiskový geolog Zdeněk Zícha během rozhovoru v Praze.

Zícha z regionu pochází a upozorňuje, že má jít o projekt ohromných rozměrů. Podle informační brožury těžařů má těžká technika v hloubce 150 až 450 metrů vyrubat systém různě dlouhých komor o výšce dvaceti a šířce šestnácti metrů. Komory tak lze zhruba přirovnat k sedmipatrovému panelovému domu.

Podle Zíchy by bylo pro těžaře nejvýhodnější těžit takové objemy horniny povrchovou těžbou. „To by ale znamenalo devastaci obce Cínovec i chráněných přírodních oblastí v okolí,“ upřesňuje. Velké těžební komory má od povrchu dělit přibližně sto metrů skály.

„Hora pod našimi domy na Cínovci je jako ementál,“ stěžuje si Kamila Vítek Derynková. Ostatně název Cínovec nese horská osada právě po stovky let dlouhé těžbě nerostných surovin, především cínu.

Za staletí zde horníci vytvořili dosud ne zcela zmapované bludiště chodeb a štol, které jsou zčásti zatopené a zavalené. Díky tomu jsou dnes relativně stabilní. Místní se ale podle Vítek Derynkové obávají, co se stane v případě těžby lithia se statikou domů, vodou v studních a zdrojem pitné vody nedaleko za osadou.

Společnost Geomet v informačních materiálech ujišťuje, že žádné narušení povrchu nehrozí. Těžební komory chce postupně zaplnit „tuhnoucí betonovou směsí“. Dle studie vypracované v roce 2023 agenturou Integra Consulting v rámci procesu aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje nezpůsobí hlubinná těžba „zásadní deformace“ na povrchu. Studie odhaduje pokles terénu „v řádu jednotek centimetrů.

Podobně je to i s úbytkem vody ve studnách i zdrojem pitné vody pro horskou osadu, který je jen pár stovek metrů za Cínovcem. Autoři studie nicméně nevyloučili, že zdroj pitné body může v důsledku těžby zaniknout. Obavy místních tedy mají reálný základ.