Těžbu lithia pod obcí Cínovec v Krušných horách zařadila Evropská komise mezi čtyřicet sedm nových strategických projektů. Důvodem je rostoucí poptávka velkého průmyslu po surovinách nutných v rámci transformace výroby směrem k technologiím, které nevypouštějí skleníkové plyny. V případě lithia z Cínovce se uvažuje o využití především ve výrobě baterií pro osobní automobily na elektrický pohon.

„Evropa je v dodávkách surovin, které nejvíce potřebujeme, závislá na třetích zemích,“ okomentoval rozhodnutí komise její místopředseda pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné a dodal, že Evropa „musí zvýšit vlastní produkci, diverzifikovat dodávky z mimoevropských zemí a vytvořit si zásoby“.

Názor sdílí i česká vláda, která rovněž prohlásila projekt těžby na Cínovci za „strategický“. „Díky těžbě lithia na našem území a připravovaným investicím v České republice můžeme vybudovat celý dodavatelský řetězec pro výrobu baterií do elektromobilů,“ komentoval v tiskové zprávě rozhodnutí české vlády a Evropské komise ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. „Tyto kroky zvýší naši konkurenceschopnost, nakopnou ekonomiku a vytvoří nová pracovní místa. Zároveň tím snížíme závislost na dovozu z třetích zemí, zejména Číny a Jižní Ameriky,“ slibuje ministr.

Projekt těžby lithia však vyvolává také ostrou kritiku. „Těžaři nyní neberou v potaz závažná rizika, které těžba a přeprava materiálu přinese, odmítají šetrnější varianty a nekomunikují s veřejností transparentně a včas,“ uvedla pro Deník Referendum Kamila Vítek Derynková, předsedkyně spolku Cinvald, jenž sdružuje místní obyvatele. „Těžaři místo komunikace s místními tlačí na brzké zahájení projektu a využívají k tomu ministra průmyslu a obchodu, vládu i Evropskou komisi,“ dodala.

Nina Djukanović, výzkumnice na Univerzitě v Oxfordu a expertka Asociace pro mezinárodní otázky, specializující se na globální kontext těžby kritických surovin, pro Deník Referendum upozornila na to, že „současná podoba energetického přechodu na nízkoemisní technologie, pro které je těžba lithia stěžejní, necílí přímo na boj proti změně klimatu“. Podle Djukanović „je daleko větší důraz nyní kladen na záchranu zisků velkých korporací, na digitalizaci, militarizaci a na nekonečný ekonomický růst“.

Rozsah těžby

S projektem těžby lithia přišla společnost Geomet. Ta je vlastněná z 51 procent polostátní skupinou ČEZ, ze zbývajících 49 procent australsko-britskou korporací European Metals Holdings. Od roku 2027 chce společnost Geomet ročně těžit 3,2 milionu tun horniny z hlubinného dolu pod hřebenem Krušných hor a území obce Cínovec po dobu dvaceti let.

Dle těžařů se pod Cínovcem nachází až tři procenta světových zásob lithia. Dohromady jde o přibližně 695 milionů tun horniny, jež obsahuje 0,1 procent lithia. Pro Deník Referendum údaje potvrdil geolog Petr Rambousek z České geologické služby. Pro srovnání: devět milionů tun hnědého uhlí každý rok vytěží společnost Severočeské doly kontrolované společností ČEZ v povrchovém lomu Bílina jen několik desítek kilometrů od Cínovce.

ČEZ plánuje v lokalitě nejen těžit, ale také materiál zpracovat a vyrábět z něj baterie. Tvrdí přitom, že v závislosti na bateriové technologii a velikosti vozu může roční produkce důlního projektu poskytnout lithium do baterií pro 400 až 800 tisíc osobních automobilových vozů s elektrickým pohonem.