Úspěch Motoristů v červnových evropských volbách a tuzemská debata o konci spalovacích motorů opět připomněly, jak silně jsou auta součástí naší kultury a našeho každodenního života. Jak se to stalo a proč máme takový problém jen s pouhou představou omezování současného automobilismu?

V autě jako doma

Sociálněvědní výzkumy ukazují, že role aut v současné společnosti je mnohem širší a plastičtější, než aby ji dokázala vysvětlit otřepaná poučka o autech jako sociálním statusu nebo symbolu svobody.

Podle výzkumníků Petera Wellse a Dimitriose Xeniase se pojetí auta na individuální úrovni posouvá k jeho podvědomému vnímání jako bezpečné a pohodlné kukly, ochranného prostředku, do kterého se lidé mohou zavřít a odclonit tak špinavý a zneklidňující svět kolem. Auta se stávají prodlouženým domovem, jakýmsi dalším obýváčkem, kde se člověk může rozvalit, udělat si svůj nepořádek, nebo si naopak důkladně uklidit, a kde nechybí vůně, na které je zvyklý a jež mu připomínají třeba jeho rodinné příslušníky.

Rostoucí důraz na pohodlí, který prokapává shora od luxusních modelů až k běžným typům aut, elektrické otvírání oken, vyhřívané sedadla nebo zamykání a zavírání dveří na dálku zvyšují individuální pocit kontroly nad prostředím automobilu. Automobilový průmysl podporuje zakuklení v autech prostřednictvím reklam zdůrazňujících jejich zabezpečení, pohodlí a přidružené zábavní technologie.

To, že se v autě můžete cítit „jako doma“, výrazně ovlivňuje rozhodnutí, jaký způsob dopravy využijete na cestu do zaměstnání. Raději zkrátka „budete doma“ v autě, byť strávíte půl hodiny v dopravní zácpě, než abyste „cestovali na veřejnosti“. Automobilové zakuklení je odpovědí na postmoderní odcizení, nejistotu a individualismus.